VYBERTE SI REGION

Povinná výbava na Colorado? Vesta a cedník

Radim - Americká řeka Colorado je pro vodáky tím, co Mt. Everest pro horolezce. Symbol, touha, výzva. Colorado. Tak mohou nazývat vodáci z Peček, Kolína a dalších míst svůj splněný sen. Přesně před rokem totiž byli uzavřeni na tři týdny v kaňonu.

24.3.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
16 fotografií
O divoké vodě vyprávěl Václav Polák a Milan Jirka

O divoké vodě vyprávěl Václav Polák a Milan JirkaFoto: Deník/ Lucie Mašínová

Bojovali s těžkými peřejemi, silnými protivětry, rozmary počasí i vlastní psychikou. O tom, jaké to bylo a jak se na to dívají s odstupem jednoho roku, vyprávěli v Základní škole v Radim na Kolínsku Václav Polák a Milan Jirka, dva vodáci z pečeckého oddílu vodní turistiky, který měl na starosti celou přípravu.

„Řeka Colorado je Národní park, což s sebou nese jistá omezení," začal vyprávět Václav Polák. Na rozdíl od našich řek v Národních parcích, Colorado se smí sjíždět, ovšem za určitých podmínek. Například na Colorado smí za rok jen určitý počet turistů. „Když už byl pořadník zabraný asi na třicet let dopředu, vymysleli loterii," předeslal Polák.

Pečečtí vodáci sestavili skupinu šestnácti zájemců a každý z nich se do loterie přihlásil a zaplatil nutný poplatek. A vyhráli! Milan Jirka byl ten šťastný, který s sebou na divokou vodu mohl vzít patnáct přátel. „Že jsme vyhráli jsme věděli už od února 2011," vysvětlil Václav Polák fakt, že na přípravu měli celý rok. Hovořilo se o tom, jak se pojede, co se bude na vodě jíst.

„Nakonec to bylo jednoduché," přiznal Polák. Přibrali do týmu Karla Koubka, kamaráda vodáka, který emigroval do Ameriky. Sám se na Colorado ještě nedostal, a tak rád přijal. Zamluvil hotely, jednal s půjčovnou. Vézt si lodě odsud by totiž vyšlo na velké peníze. Vše se povedlo připravit a na letišti se tak sešlo patnáct mužů a jedna žena, aby společně prožilo následujících třicet dní.

Když dorazili na místo, voda se zdála čistá a klidná. Každý si však uvědomoval, že si musí bezmezně důvěřovat. Absolvovali ještě kontrolu vest a dalšího vybavení a mohli ponořit svá pádla do snových vod. Po několika mílích přišlo nadlouho poslední setkání s civilizací. Šlo o dva mosty. Jeden, ten starší výlučně pro pěší a pak novější postavený před osmi lety, který smějí využívat jen auta.

Prvních pár dní českým vodákům počasí ani štěstí nepřálo. Nejprve uvízl nákladní raft, na kterém vezli potraviny a veškerou výzbroj i výstroj, na velkém kameni. Vyproštění je stálo spoustu času a těžké dřiny. Z hodiny na hodinu se pak zvedl silný protivítr.

Rafty se prokousávaly metr za metrem vpřed. Počasí všechny překvapilo, protože se říká, že na Coloradu zásadně neprší. „Nejvíc překvapení byli Moraváci, protože si nevzali ani stany, ani neopreny," nyní už s úsměvem vzpomínal Václav Polák na útrapy svých přátel.

Aby nešťastných chvil nebylo málo, povedlo se při jednom nalodění protrhnout nákladní raft. Padlo prý pár ostrých slov a pak následovaly dlouhé hodiny čekání, než raft zaschne. Déšť však ustával a ukázalo se sluníčko, naštěstí zrovna před nejtěžšími pasážemi řeky.

Na vodáky čekaly i osmičkové peřeje. Ty dlouze sledovali, ale nakonec úspěšně projeli. „I pětkové se na začátku zdály obtížné, ale na konci už to tak hrozné nebylo," mínil jeden z vodáků v dokumentárním snímku. (V Americe je desetistupňová stupnice obtížnosti peřejí, kdežto v Evropě jen šestistupňová - pozn. red.)

Trávit čas v kaňonu však není jen o tom pokořit divokou řeku, ale také o soužití s přírodou. „Všechno si musíte vézt s sebou," prozradil Václav Polák. Prý se tam dle pravidel musí vařit a manipulovat s potravinami na plachtách a zbytky cedit přes cedník. Co neprojde, musíte vzít zpět s sebou.

Močí se do řeky. Ovšem i to má svá pravidla. Musíte mít na sobě vestu a stát po kolena ve vodě. Ostatní potřeby vykonáváte do nádob, které celé tři týdny vozíte s sebou na raftu. „Jeden nákladní už ke konci zapáchal," vtipkoval Václav Polák.

Rozhovor s pečeckými vodáky

Dají se tři týdny v kaňonu srovnat s jiným adrenalinovým sportem? Jsou tam nějací lidé? A jak se vodáci připravovali? Na naše dotazy týkající se splutí Colorada odpovídal Milan Jirka i Václav Polák.

Dá se tento adrenalin srovnávat například s potápěním, kterému se také věnujete?

Milan Jirka: Nedá se srovnat, potápění se se žraloky je super. Ale srovnat se to rozhodně nedá, obojí se krásný zážitek, ale každý je vlastně úplně jiný.

Z jaké techniky pochází záběry z dokumentárního filmu, který vznikl? A jsou točené ze břehu nebo z vody?

Václav Polák: Většina těch záběrů je ze břehu, ale zkresluje to. Na videu vypadají ty peřeje placaté, na místě to vypadá úplně jinak. Spousta záběrů je od kajakáře nebo z raftu z helmy. Většina je však na hlavní kameru. Na první pohled vypadá levně, ale stála tři čtvrtě milionu.

Co kdyby jste to nestihli daná data?

Václav Polák a Milan Jirka: Kdybychom to nestihli, máme smůlu, 13. března ráno jsme museli vjet do řeky.

A kdybyste to nestihli sjet?

Tak by po nás pátrali. Když se vyplňuje formulář před odjezdem, tak se ptají na spoustu věcí. Mimo jiné se vypisuje také harmonogram, kdy budeme podle našeho odhadu na jednotlivých peřejích. Tam to potom kontrolují rangeři. Mobily tam samozřejmě nefungují, proto jsme s sebou měli satelitní telefon pro případ nouze.

Co kdyby někoho třeba kousl chřestýš? Jak se dopraví pomoc?

Václav Polák: Není jiná pomoc než volat vrtulník. Otázka je, kde by přistál heliporty jsou naznačené na kilometráži, ale většinou jsme kempovali tam, kde nebylo možné přistát. Samozřejmě voda je na zaplavání studená. Když člověk spadne, tak musí rychle na břeh. Při koupání také, rychle tam a rychle zase z vody.

Jsou všude na řece všude peřeje?

Milan Jirka: Peřeje nejsou všude, ale každý den nějaké potkáte. Je jich tam asi deset procent.

Z celé výpravy tam byl jen jeden člověk, který už to jel?

Václav Polák: Ano, jen jeden. Původně mělo jet víc, ale někdo odřekl. Například jeden odřekl měsíc před odjezdem, takže jsme řekli Jéňovi, kamarádovi, který s námi jezdí i na jiné akce.

V čem zejména to bylo jiné, než ostatní zájezdy na vodu?

Bylo to jiné, než ty vody, které jezdíme. Například teď jedeme do Albánie, to vezmeme mikrobusy, vozíky s loděmi. Tam sjedeme vodu, čeká na nás auto, převlékneme se a jdeme do hospody. Tady jsme byli pořád na vodě a pořád v akci.

Jak dlouho trvalo uvázat náklad na nákladní raft?

Milan Jirka: Ze začátku trvalo uvázat raft dvě hodiny, pak jsme to zdokonalili na tři čtvrtě hodiny.

Potkali jste v kaňonu nějaké lidi?

Václav Polák: S námi jela ještě jedna výprava, což není zrovna obvyklý jev. V předpisech je, že se nemáte sdružovat ve větších skupinách, takže jsme se spíše míjeli. Potkali jsme i nějaké důchodce nad šedesát, Amíci, co jeli na kajakách. Jinak jsme byli většinu doby sami. Třeba jsme kempovali a někdo projel, tak jsme na sebe mávli, něco zavolali.

Připravovali jste se nějak zvláště fyzicky?

Václav Polák: Fyzickou přípravu jsme neměli. Všichni na tu vodu jezdíme, nikdo tam nebyl úplný jeliman, aby na vodu koukal, že ji vidí poprvé v životě. Je to stejné, jako když jedete na jakýkoli čundr. Kdo je zvyklý tábořit venku, tak ho tam nikdo nemusí učit, jak se má chovat. Výběr lidí samozřejmě není vůbec jednoduchý. Něco jsme vybírali mi, něco Ostraváci a domlouvali se po telefonu. S některýma jsme se viděli dokonce prvně až na letišti.

Autor: Lucie Mašínová

24.3.2013
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies