VYBERTE SI REGION

Požár likvidoval dům, rodina tvrdě spala

Kublov - Velké štěstí v neštěstí měla podle všeho rodina Luboše Jiráska z Kublova na Berounsku. Doslova jim shořela střecha nad hlavou a chybělo málo a požár rodinného domu jeho obyvatelé nepřežili. Neskutečný příběh lidí, který napsal život.

6.9.2011
SDÍLEJ:

Rodina přišla o střechu nad hlavouFoto: HZS Beroun

Tříčlenná rodina vděčí za svůj život místnímu dobrovolnému hasiči Pavlovi Ráskovi. Muži, kterému není lhostejné cizí neštěstí.

„Bydlím v domě naproti Jiráskům. V sobotu večer jsem se vracel z hospody a všiml jsem si, že sousedovi ze střechy šlehají plameny. Byla sobota kolem čtvrt na dvanáct v noci. Bylo mi divné, že si požáru ještě nikdo nevšiml, ale víte, jací jsou v současné době lidé. Okamžitě jsem vyrozuměl naše hasiče, pak jsem začal bouchat na okno hořícího domu, protože vrátka byla zamčená,“ popsal kritické chvíle člen Sboru dobrovolných hasičů Kublov Pavel Ráska.

Nikde nebyl cítit kouř

Okno mu otevřel majitel domu. „Když jsem mu říkal, že mu hoří dům, tak byl zpočátku nedůvěřivý. Musel si říkat, že na něho zvoní nějaký pobuda a dělá si z něho srandu. Z jeho místa nebyl oheň vidět. Jeho bratra jsme museli z domu vyvést a za krátko byl slyšet zvuk hasičské sirény kublovských hasičů. Jako jednotka jsme byli na místě první,“ dodal Ráska.

„Moc si toho nepamatuji. Lehnout jsem si šel asi v půl desáté večer. Vzpomínám si, že mě žena budila a já jí říkal, ať mě nechá spát, že spím teprve hodinu. A ona mi na to povídá, že hoří. A já jí odpověděl, ať dá pokoj, že nikde není cítit kouř. Jak bylo bezvětří, tak šel oheň i kouř směrem nahoru a nikdo z nás nic necítil. Kdyby manželku nevzbudil zvonek, na který někdo zvonil, tak jsme asi uhořeli. Když jsem se probral a vyšel ven, tak koukám, co je tam lidí. Chvilku mi trvalo, než mi všechno došlo. Říkal jsem si, tolik lidí je tady, copak asi chtějí. Pak na mě někdo volal požár, hoří. Já se ptal kde? A soused mi povídá, že můj dům,“ popsal první chvíle Luboš Jirásek.

Oheň postupoval velmi agresivně

Jeho rodina měla velké štěstí i v tom, že v obci velmi dobře funguje místní sbor dobrovolných hasičů, kteří byli u hořícího domu za okamžik. Oheň totiž postupoval velmi agresivně.

„U domu byli velmi rychle, a přesto už byla v plamenech i koupelna v horním patře. U ohně byli jako první a okamžitě začali hasit. Než přijeli profesionální hasiči z Berouna, nevím přesně, jak dlouho to trvalo, jestli patnáct či dvacet minut, udělali velký kus práce,“ upozornil soused a hasič Ladislav Jánský.

„Naši hasiči jsou v současné době v JPO 3 a paradoxně jim hrozí, že je přeřadí do kategorie JPO 5 a oni přijdou o veškeré krajské dotace na vybavení. Souvisí to s tím, že v důsledku generační obměny jednotky většina členů sboru je zaměstnána a ne vždy je schopna dostát povinnostem při účasti na povinných školeních. Byla to ale jednotka kublovských hasičů, která začala s likvidací požáru, a vděčnost zachráněných osob jistě neovlivní skutečnost, že jejich život a majetek zachraňovali i hasiči, kteří neměli obnovena všechna povinná školení,“ poznamenal k zásahové jednotce kublovských hasičů starosta Kublova Josef Matějka.

Dočasný domov našli u souseda

Ladislav Jánský i mnoho dalších lidí z Kublova projevili k poškozené rodině nebývalou empatii a vlnu solidarity. „Ve vyhořelém domě se nedá bydlet, tak jsem je do té doby, než dům uvedou do obyvatelného stavu, ubytoval u sebe doma. Jsou to moc hodní lidé, tak proč bych jim nepomohl v neštěstí. Třiatřicet let jsem hasičem, tak vím, co prožívají,“ uvedl skromně Ladislav Jánský.

„Soused si nás nastěhoval domů a druhá sousedka pro nás vaří. Díky našemu starostovi, který to rozhlásil v obci, nám lidé společně s dobrovolnými hasiči přišli pomoct s vystěhováním věcí a úklidem. První den jich přišlo asi dvacet a druhý den jich bylo také hodně. Všem hasičům i lidem, kteří nám pomohli, chci velice poděkovat,“ řekl s dojetím poškozený Luboš Jirásek, který i přes neskutečnou pohromu neztrácí optimismus a úsměv na rtech.

„Bohužel jsme neměli dům pojištěný. Koupili jsme ho před pár lety. Žili jsme přes třicet let v Austrálii a nemovitost jsme rekonstruovali. Už nám chybělo jen vymalovat poslední dvě místnosti a s rekonstrukcí jsme skončili. Tak teď můžeme začít znovu od začátku,“ vypráví smutný příběh rodiny Luboš Jirásek, který ve vyhořelém domě bydlí s manželkou a bratrem. „Ještě tady s námi žije babička, které je přes devadesát let, ale ta si zlomila nohu v krčku, tak leží v berounské nemocnici,“ dodal poškozený.

Co nezničila voda, rozkradli lidé

Co v domě nezničily plameny, poničila voda, kterou se hasiči snažili požár uhasit. Jiráskovi, místo zaslouženého odpočinku, musí nyní zmobilizovat víru v dobro a všechnu svoji energii, a to už jednu pohromu po svém návratu do České republiky zažili.

„Požár to nebyl. Ten jsme nyní zažili poprvé, ale povodeň. Když jsme se vrátili z Austrálie, tak jsme si převezli věci v kontejneru. Ještě jsme se nestačili zabydlet a povodeň byla tady. To, co nám nezničila voda, tak nám rozkradli lidé. Museli jsme shánět ubytování a potom jsme koupili dům v Kublově, kde se nám moc líbí,“ připomenul si jinou životní pohromu Luboš Jirásek.

Autor: Romana Šimková

6.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies