VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příští zastávkou studenta je univerzita ve skotském městě Aberdeen

Kutnohorsko /ROZHOVOR/ - Bratčice u Čáslavi na Kutnohorsku a potom přímo do skotského města Aberdeen. Tak tato cesta čeká na studenta čáslavského gymnázia, který byl přijat na univerzitu v Aberdeenu, kde bude čtyři roky studovat filozofii a religionistiku.

10.3.2012
SDÍLEJ:

Matyáš Moravec už má od následujících čtyřech letech jasno, jde na univerzitu do Aberdeen.Foto: DENÍK/Jitka Koděrová

Co vás přivedlo k rozhodnutí přihlásit se na tento obor a skotskou univerzitu v Aberdeenu?

Myslím, že jsem měl dobré studijní výsledky a mám jazykové zkoušky z angličtiny. Původně jsem žádal o stipendium Nadace Zdeňka Bakaly University College of London, kde jsem chtěl studovat hebrejštinu a židovská studia, ale bohužel se nadace rozhodla udělit stipendia těm, kteří ještě v zahraničí nestudovali. Já jsem studoval ve Švýcarsku, než jsem přišel na čáslavské gymnázium.

A proč zrovna Skotsko a tato univerzita?

Já jsem se vždycky snažil najít tu nejlepší školu, na kterou bych byl schopný se dostat. Přestože Karlova univerzita má třeba také dobrou pověst, tak většina těch lepších univerzit je v zahraničí, v Americe a Británii. V Americe bych žít nechtěl. Tam jsem studoval a mám odpor k americkému vzdělávacímu systému a obecně k americkému způsobu života. Británie byla tedy jasnou volbou. Pro Skotsko jsem se rozhodl z toho důvodu, že je tam vládní agentura, která platí školné. Znamená to, že studenti z Evropské unie tam nemusí platit školné.

Souvisí vámi zvolený obor a tato konkrétní škola?

Vždycky jsem chtěl studovat filozofii a religionistiku nebo filozofii a teologii. Podle žebříčku, který vydávají Times, je právě na univerzitě druhá nejlepší katedra filozofie a religionistiky v celém Spojeném království. Ještě jsem uvažoval, že půjdu do Edinburgu, ale tam jsou přijímací zkoušky z matematiky, ale začal jsem to řešit až příliš pozdě a nebyl jsem ve škole přihlášený na seminář.

Co byste chtěl jednou dělat za povolání?

To si nedokážu vůbec představit. Ale ta šíře filozofie je taková, že i stojí za to jí obětovat život i za cenu toho, že by člověk měl těžší živobytí. Nejpravděpodobnější je, že skončím jako učitel například angličtiny, ale to v současné době zatím neřeším. Ale nejraději bych asi zůstal na akademické půdě.

Filozofie, hebrejská studia, religionistika, to jsou poměrně náročné oblasti. Co vás právě k tomuto směru přivedlo?

Filozofií jsem se začal zabývat až díky studiu na čáslavském gymnáziu. Díky paní učitelce Novákové, která filozofii učí, mě filozofie naprosto pohltila. Už od dvanácti, třinácti let se zabývám studiem biblické hebrejštiny. Chodím na soukromé hodiny. Teologická studia by mi umožnila v hebrejštině pokračovat.

To vám jistě umožní studium v zahraničí. Jak vnímáte studijní systém, který funguje v zahraničí?

Systém v Británii je flexibilnější. Když máte dvojobor, tak máte určité povinné předměty, které musíte splnit, a ten zbytek si vybrat ze všech ostatních. Přitom to množství povinných je velmi malé. Když budu studovat religionistiku, tak si mohu vybrat předměty jako židovské dějiny. Navíc univerzita v Aberdeenu je jedna asi z pěti ve světě, která zavedla úplně nové metody výuky. Má sérii asi šesti přednáškových cyklů, které musí absolvovat každý student univerzity. Ta flexibilita je velká, jsou tam například biblické jazyky, současné jazyky a tak dále. Každý musí projít jedním z těchto cyklů.

Nemáte problém s odborným jazykem?

Vůbec ne, studoval jsem na americké škole ve Švýcarsku a mám dvě nejvyšší zkoušky, které existují. V angličtině komunikuji stejně jako v češtině, na stejné úrovni. To je také důvod, proč jsem volil Británii. Uvažoval jsem i o Francii, ale tím, že francouzštinu studuji kratší dobu, tak ta úroveň není taková jako v angličtině.

Jste takříkajíc světoběžník nebo světoobčan. Odkud vlastně pocházíte?

Narodil jsem se v Novém Jičíně, pak jsem byl v Ostravě, na jižní Moravě, ve Švýcarsku a pak tady v Bratčicích u Čáslavi. Pohybujeme se takto díky zaměstnání otce. Do sekundy jsem nastoupil už v Čáslavi.

Čáslavské gymnázium jste také velmi často reprezentoval na různých soutěžích a olympiádách. Jaká máte například ocenění?

Pár literárních cen, soutěže z matematiky, fyziky, cenu Bronislavy Müllerové, cenu Václava Havla, cenu Jaroslava Hofmana. Vše jsem zužitkoval i při přijetí na univerzitu. Píšu také články.

Jakými tématy se zabýváte?

Zabývám se současným stavem české společnosti a reflexí se západním světem. Pročítám zahraniční noviny a právě tam je znát ten jiný pohled na Českou republiku.

Časově jste určitě hodně vytížený, ale zbývá vám ještě čas na nějaké koníčky?

Stíhá se to špatně, ale přesto, hraji patnáct let na trubku, na flétnu. Hodně čtu, poslouchám klasickou hudbu. Učím angličtinu.

Co třeba sport?

Běhám, ale musím říci, že poslední dobou nemám moc času. Běhám spíše kvůli relaxaci, ale kolektivní sporty moc nedělám.

Autor: Jitka Koděrová

10.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
7 4

Návrh ČSSD by více zdanil lékaře, kterým vláda přidala

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

FOTO: Kostel se proměnil v ruinu

Na špatný stav evangelického kostela v Rudníku upozornil při návštěvě obce prezident Miloš Zeman. Měl pravdu. Stav kostela je otřesný. Co s ním?

AKTUALIZOVÁNO

Odsoudili ho za střelbu na exekutory, teď zřejmě spáchal sebevraždu

Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies