VYBERTE SI REGION

Příští zastávkou studenta je univerzita ve skotském městě Aberdeen

Kutnohorsko /ROZHOVOR/ - Bratčice u Čáslavi na Kutnohorsku a potom přímo do skotského města Aberdeen. Tak tato cesta čeká na studenta čáslavského gymnázia, který byl přijat na univerzitu v Aberdeenu, kde bude čtyři roky studovat filozofii a religionistiku.

10.3.2012
SDÍLEJ:

Matyáš Moravec už má od následujících čtyřech letech jasno, jde na univerzitu do Aberdeen.Foto: DENÍK/Jitka Koděrová

Co vás přivedlo k rozhodnutí přihlásit se na tento obor a skotskou univerzitu v Aberdeenu?

Myslím, že jsem měl dobré studijní výsledky a mám jazykové zkoušky z angličtiny. Původně jsem žádal o stipendium Nadace Zdeňka Bakaly University College of London, kde jsem chtěl studovat hebrejštinu a židovská studia, ale bohužel se nadace rozhodla udělit stipendia těm, kteří ještě v zahraničí nestudovali. Já jsem studoval ve Švýcarsku, než jsem přišel na čáslavské gymnázium.

A proč zrovna Skotsko a tato univerzita?

Já jsem se vždycky snažil najít tu nejlepší školu, na kterou bych byl schopný se dostat. Přestože Karlova univerzita má třeba také dobrou pověst, tak většina těch lepších univerzit je v zahraničí, v Americe a Británii. V Americe bych žít nechtěl. Tam jsem studoval a mám odpor k americkému vzdělávacímu systému a obecně k americkému způsobu života. Británie byla tedy jasnou volbou. Pro Skotsko jsem se rozhodl z toho důvodu, že je tam vládní agentura, která platí školné. Znamená to, že studenti z Evropské unie tam nemusí platit školné.

Souvisí vámi zvolený obor a tato konkrétní škola?

Vždycky jsem chtěl studovat filozofii a religionistiku nebo filozofii a teologii. Podle žebříčku, který vydávají Times, je právě na univerzitě druhá nejlepší katedra filozofie a religionistiky v celém Spojeném království. Ještě jsem uvažoval, že půjdu do Edinburgu, ale tam jsou přijímací zkoušky z matematiky, ale začal jsem to řešit až příliš pozdě a nebyl jsem ve škole přihlášený na seminář.

Co byste chtěl jednou dělat za povolání?

To si nedokážu vůbec představit. Ale ta šíře filozofie je taková, že i stojí za to jí obětovat život i za cenu toho, že by člověk měl těžší živobytí. Nejpravděpodobnější je, že skončím jako učitel například angličtiny, ale to v současné době zatím neřeším. Ale nejraději bych asi zůstal na akademické půdě.

Filozofie, hebrejská studia, religionistika, to jsou poměrně náročné oblasti. Co vás právě k tomuto směru přivedlo?

Filozofií jsem se začal zabývat až díky studiu na čáslavském gymnáziu. Díky paní učitelce Novákové, která filozofii učí, mě filozofie naprosto pohltila. Už od dvanácti, třinácti let se zabývám studiem biblické hebrejštiny. Chodím na soukromé hodiny. Teologická studia by mi umožnila v hebrejštině pokračovat.

To vám jistě umožní studium v zahraničí. Jak vnímáte studijní systém, který funguje v zahraničí?

Systém v Británii je flexibilnější. Když máte dvojobor, tak máte určité povinné předměty, které musíte splnit, a ten zbytek si vybrat ze všech ostatních. Přitom to množství povinných je velmi malé. Když budu studovat religionistiku, tak si mohu vybrat předměty jako židovské dějiny. Navíc univerzita v Aberdeenu je jedna asi z pěti ve světě, která zavedla úplně nové metody výuky. Má sérii asi šesti přednáškových cyklů, které musí absolvovat každý student univerzity. Ta flexibilita je velká, jsou tam například biblické jazyky, současné jazyky a tak dále. Každý musí projít jedním z těchto cyklů.

Nemáte problém s odborným jazykem?

Vůbec ne, studoval jsem na americké škole ve Švýcarsku a mám dvě nejvyšší zkoušky, které existují. V angličtině komunikuji stejně jako v češtině, na stejné úrovni. To je také důvod, proč jsem volil Británii. Uvažoval jsem i o Francii, ale tím, že francouzštinu studuji kratší dobu, tak ta úroveň není taková jako v angličtině.

Jste takříkajíc světoběžník nebo světoobčan. Odkud vlastně pocházíte?

Narodil jsem se v Novém Jičíně, pak jsem byl v Ostravě, na jižní Moravě, ve Švýcarsku a pak tady v Bratčicích u Čáslavi. Pohybujeme se takto díky zaměstnání otce. Do sekundy jsem nastoupil už v Čáslavi.

Čáslavské gymnázium jste také velmi často reprezentoval na různých soutěžích a olympiádách. Jaká máte například ocenění?

Pár literárních cen, soutěže z matematiky, fyziky, cenu Bronislavy Müllerové, cenu Václava Havla, cenu Jaroslava Hofmana. Vše jsem zužitkoval i při přijetí na univerzitu. Píšu také články.

Jakými tématy se zabýváte?

Zabývám se současným stavem české společnosti a reflexí se západním světem. Pročítám zahraniční noviny a právě tam je znát ten jiný pohled na Českou republiku.

Časově jste určitě hodně vytížený, ale zbývá vám ještě čas na nějaké koníčky?

Stíhá se to špatně, ale přesto, hraji patnáct let na trubku, na flétnu. Hodně čtu, poslouchám klasickou hudbu. Učím angličtinu.

Co třeba sport?

Běhám, ale musím říci, že poslední dobou nemám moc času. Běhám spíše kvůli relaxaci, ale kolektivní sporty moc nedělám.

Autor: Jitka Koděrová

10.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
13 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
3 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Obamovi balí, prezidentští úředníci vyklízejí Bílý dům

Odcházející americký prezident Barack Obama se loučí s Bílým domem, v němž jako hlava státu bydlel osm let. Oficiální akce, projevy a tiskové konference má za sebou a dnes je jeho program podle poradců volnější, byť Bílý dům ještě neopouští. Hlavou státu je do pátku 12:00 místního času (18:00 SEČ), kdy složí přísahu jeho nástupce Donald Trump.

AKTUALIZOVÁNO

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies