VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Propad svatohorských schodů zřejmě souvisí s dřívější těžbou

Příbram - Při nedávném propadnutí svatohorských schodů, spojujících Příbram se známým poutním místem Svatá Hora, bylo podle místostarosty Ivana Šedivého zřejmě odkryto někdejší důlní dílo. Nyní bude nutné celý prostor zdokumentovat a odborně zakonzervovat.

25.10.2013
SDÍLEJ:

Mariánské poutní místo u Příbrami Svatá HoraFoto: DENÍK/Martin Lukeš

V budoucnu pak může být znovu otevřen a zkoumán, řekl Šedivý novinářům. Podle něj by se prací měla ujmout profesionální firma, která má zkušenosti například se sanací starých hornických děl v Kutné Hoře.

Na schodech se 25. září vytvořila propadlina, která má podle Šedivého rozměry zhruba 50 krát 50 centimetrů. Od té doby je tato cesta na Svatou Horu pro veřejnost uzavřena. „Zjistili jsme, že jsou tam tři meandry, které zasahují doprostřed chodby, směrem nahoru a dolů a směrem ven. Žádná voda se tam neobjevila. V jedné části je vidět úlomek starého dřeva, směrem dolů k Dlouhé ulici je vidět drobné klenutí. Z toho se dá usuzovat, že se jedná o staré důlní dílo," míní Šedivý.

O důlních dílech na úpatí Svaté Hory z této strany se přitom dostupné historické materiály nezmiňují. Zajímavé je podle Šedivého také to, že odkryté prostory zasahují pod nosnou zeď.

Správa poutního místa se v minulých dnech obrátila s žádostí o pomoc na ministerstvo životního prostředí, které by mělo prozkoumat, co za propadem je a zda jde skutečně o důsledek někdejší důlní činnosti. Trhlinu na schodech si byli prohlédnout experti ze státního podniku Diamo a také báňský inženýr.

Propadnutí svatohorských schodů zřejmě souvisí s někdejší těžbou. Radnice zajistila pro průzkum kameru používanou při haváriích vodovodního potrubí a pomáhá svatohorskému areálu se získáním dotace na zajištění schodů. „Město do toho ale finanční účastí nevstupuje, je do toho zataženo pouze tím, že já a pan starosta jsme členy Nadace svatohorských schodů," poznamenal Šedivý.

Schody byly na pokraji zkázy

Zastřešené třistastupňové schody, vybudované podle návrhu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, byly počátkem 90. let téměř na pokraji zkázy. Po rozsáhlé rekonstrukci se je podařilo otevřít v roce 1993.

Příbramská Svatá Hora je nejvýznamnějším a nejstarším mariánským poutním místem v Čechách. Sošku zdejší Panny Marie s Ježíškem vytvořil podle církevní tradice v polovině 14. století arcibiskup Arnošt z Pardubic. V 16. století byla přenesena do kaple na Svaté Hoře a záhy k ní začala proudit procesí. V roce 1632 se jejím prostřednictvím údajně uzdravil slepý.

O 15 let později se areálu ujali jezuité, kteří v roce 1732 prosadili korunování sošky, což bylo jednou z nejvýznamnějších výsad udělovaných papežskou komisí. V roce 1861 převzali správu Svaté Hory redemptoristé, kteří tam působili až do roku 1950. Znovu se vrátili v roce 1990. 

Autor: ČTK

25.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útočná puška ČZ 805
7

Právo na obranu se zbraní získá podporu poslanců, tvrdí šéf výboru

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies