VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proti přemnoženým divočákům pomůže jen změna legislativy

Příbramsko - Přemnožená divoká prasata stále trápí obce na Příbramsku. Prasata často zavítají i do zahrad a sadů, které poničí. Neméně vážný problém je 
i případné setkání lidí s divočáky. Problematikou se proto řadu let zabývá nejen Mníšek, ale i ostatní města mikroregionu. Ta mají ale ruce svázané omezenými kompetencemi.

21.7.2013
SDÍLEJ:

POTKAT v lese bachyni se selaty nemusí být v současné době, kdy je černá zvěř přemnožená, nic neobvyklého. A vzhledem k tomu, že prasnice je obvykle připravena velmi ostře bránit své potomky, nemusí být takovéto setkání pro laickou veřejnost příjemné.Foto: Jiří Kubík

„Město na své náklady postavilo alespoň pachové ohradníky, ale je to bohužel velmi krátkodobé a drahé řešení," sdělil Příbramskému deníku mluvčí Mníšku pod Brdy Miloš Navrátil. Vznikla také i petice Stop divokým prasatům v Brdech a město se obrátilo i na ministerstvo zemědělství.

Situace v Mníšku pod Brdy, kde divočáci řádí přímo na zahrádkách či v ulicích města, bohužel není nijak výjimečná. K podobné situaci došlo nedávno i v Dobříši 
i jinde.

Na otázku, zda může 
v této problematice pomoci 
i Středočeský kraj, odpověděl hejtman Středočeského kraje Josef Řihák: „Problém by mohla částečně vyřešit změna legislativy. Jsem pro umožnění celoročního lovu černé zvěře bez ohledu na velikost a pohlaví."

Řihák: Je jen otázkou času, kdy dojde 
k útokům prasat na lidi i u nás

Přemnožená divoká prasata v posledních letech devastují ve městech na Příbramsku nejen úrodu zemědělcům, ale ničí chráněné živočichy a rostliny v chráněných územích. Řešení problému zajímá nejen obyvatele Mníšku pod Brdy, Dobříše či dalších měst, kde divočáci řádí.

Na otázky ohledně přemnožené zvěře odpovídá v následujícím rozhovoru hejtman Středočeského kraje Josef Řihák.

Jak chce, případně může kraj pomoci Mníšeckým s přemnoženými divočáky? A je podobný problém s divočáky i jinde?

Divočáci, kteří se mnohde velmi přemnožili, se stávají velkým problémem nejen ve středních Čechách, ale prakticky v celé střední Evropě. Viděl jsem nedávno dokument z Austrálie, kde velcí kňouři představují velké nebezpečí i pro lidi. Je jen otázkou času, kdy k podobným útokům na lidi dojde i u nás. Situace v Mníšku pod Brdy, kde divočáci řádí přímo na zahrádkách či v ulicích města, bohužel není nijak výjimečná. K podobné situaci došlo nedávno i v Dobříši i jinde. A jestli může kraj v tlumení divočáků nějak pomoci? Obávám se, že ne. To může učinit prakticky jen majitel lesních pozemků v okolí města, nebo správce honitby. Kraj mu může prakticky jen nařídit, aby černou zvěř intenzivněji tlumil.

Myslíte si, že myslivci jsou schopni v současné situaci stavy divočáků nějak zásadně regulovat?

Obávám se, že černá zvěř je natolik přemnožená, že myslivci s tím ani při sebelepší vůli v krátké době už nic neudělají. S tímto problémem souvisí i způsob obhospodařování zemědělských pozemků. Obrovské lány s řepkou a kukuřicí vytvářejí pro černou zvěř ideální podmínky k životu. Zjednodušeně řečeno, černá zvěř může uprostřed polí od května až do října zcela nerušeně žít, krmit se a množit se. Myslivci nemají šanci je odsud vyhnat a regulovat jejich stavy. Problém by mohla částečně vyřešit změna legislativy. Jsem příznivcem toho, aby byl umožněn celoroční lov černé zvěře bez ohledu na velikost a pohlaví. Dejme důvěru myslivcům, kteří zcela jistě nebudou střílet na bachyni vodící selata, aby mohli všechny ostatní divočáky legálně lovit celý rok.

Pomohla by ke zlepšení situace i změna legislativy. Je podle vás třeba udělat změny v mysliveckém hospodaření na úrovni kraje i na úrovni celostátní?

Domnívám se, že současný způsob mysliveckého hospodaření u nás se osvědčil a měl by být zachován. Považuji například za nesmysl ještě více drobit myslivecké honitby na menší rozlohu, než je současný limit 500 hektarů. Za problém současné legislativy rovněž považuji statut ochrany pro ty živočichy, kteří jsou vlivem změn prostředí na vzestupu a způsobují myslivcům a majitelům loveckých, případně rybářských revírů velké škody. Zde mám na mysli, vedle již zmíněné černé zvěře, například i kormorány nebo vydru. Vedle přímých škod, které způsobuje majitelům lesů, luk a polí, působí černá zvěř velmi negativně i na některých chráněných lokalitách, kde ničí chráněné živočichy rostliny. Ve středních Čechách takto velmi trpí například Chráněné krajinné oblasti Český kras, Křivoklátsko nebo přírodní památky ve Středním Povltaví. Například v nedávno vyhlášené rezervaci Andělské schody divočáci již několik let systematicky ničí vzácné orchideje tím, že v zimě vyhrabávají jejich hlízy.

Autor: Kateřina Chourová, Markéta Jankovská

21.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies