VYBERTE SI REGION

Pšovlčtí společně slavili. Sešli se rodáci z Čech i Německa

Pšovlky – Setkáním rodáků u sochy Panny Marie a krátkou modlitbou začaly oslavy sedmi set čtyřicátého výročí založení obce.

29.7.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
25 fotografií
Oslava 740 let obce Pšovlky, setkání rodáků

Oslava 740 let obce Pšovlky, setkání rodákůFoto: Deník/Šárka Hoblíková


„Děkujeme za pozvání a těší nás, že se tady s vámi můžeme opět setkat. Kdysi jsme vzpomínali každý rok u sochy Panny Marie. Pak jsme svátek slavili v rodinách, podobně jako pouť," řekl za všechny odsunuté německé obyvatele Jozef Tscherner. Přítomni byli samozřejmě i čeští rodáci a také farář Václav Kružík.

Tentokrát původních německých obyvatel na sraz rodáků přijelo patnáct. V roce, kdy byla opravena socha Panny Marie, na kterou přispěli, jich bylo pětačtyřicet. Jejich sraz organizuje z české strany Zdeněk Lahvička z Rakovníka, který žil během války u babičky v Šanově. „Přijíždějí ti, kteří zůstali v kontaktu mezi sebou. Jenže, naposledy tu byli před pěti lety a od té doby jich už hodně zemřelo," konstatoval.

Z německé strany rodáky dává dohromady Jozef Tscherner z Berlína. V Pšovlkách se narodil, bydlel s rodiči ve statku, který už bohužel téměř nestojí. „Život tady byl krásný. Měl jsem velmi hezké dětství. Chodil jsem tu do školy i školky. Na konci války nás celou rodinu odsunuli do Brandenburgu. Tehdy mi bylo osm let."

Němce tehdy shromáždili nejprve v místní škole a pak odešli do sběrného tábora v Jesenici s padesáti kily osobních věcí. Odjeli v dobytčích vagonech. Život v Německu nebyl lehký, nikdo je tam nevítal. Průmysl byl rozbitý, nebyla práce. Přesto Jozef Tscherner vystudoval a stal se stavebním inženýrem. Pracoval ve výzkumném ústavu.

„Už rodiče mi říkali, že se mám dobře učit. Vědomosti jsou to jediné, co si mohu sebou vzít," řekl s úsměvem Jozef Tscherner.

Na oslavy přišla také Josefa Stehlíková, jež nyní bydlí v Rakovníku, ale narodila se v Pšovlkách. „V roce šedesát sedm jsme se s manželem přestěhovali do Rakovníka. Ale na Pšovlky a dětství vzpomínám ráda. Sešli jsme se tady celá rodina, sourozenci, bylo nás šest sester a bratr, neteře i synovci. Pořád tu ještě bydlí Drahuše Eisová," vyprávěla paní Josefa.

Po letech tu potkali také i kamarádky a známé. Jen se trochu dohadovali, jestli některé z nich ještě poznají. Společně vzpomínali s Boženou Heklovou a Tonička Foldovou z Klečetné.

Oslavy pokračovaly na hřišti proti penzionu. Tady všechny pozdravil starosta obce Jaroslav Čech: „Jsem rád, že mohu naší obci poblahopřát a popřát jí skvělou budoucnost. Je důležité, ohlédnout se zpět do minulosti, kterou můžeme zhodnotit a poučit se z ní. Stejně je důležité, dívat se dopředu a mít jasně vytyčené cíle." Dále připomněl historii obce, současnost, to, co se v obci vybudovalo i to, co Pšovlčtí plánují ještě udělat. Například vybudovat cestu od rybníka a napojit jí na stávající cestu do Šanova nebo odkoupit nádražní budovu a opravit jí.

Dále následoval pestrý program: vystoupila skupina historického šermu, Rakovničtí ostrostřelci a vězeňská služba Oráčov. K dobré náladě vyhrávala skupina Zdeňka Černého. Večer muzikanti pokračovali i na zábavě v kulturním centru.

Na obecním úřadu byla připravena výstava historických i současných fotografií a dalších dokumentů, ta mimochodem velmi zaujala německé rodáky. Přijeli na ní ve voze taženém koňmi a pak podnikli okružní jízdu po své rodné obci. Netradiční projížďku obcí využili i další rodáci a návštěvníci oslav.

Autor: Šárka Hoblíková

29.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies