VYBERTE SI REGION

Ředitel nemocnice v Městci Králové: Loňský rok byl mimořádně úspěšný

Městec Králové /VIZUALIZACE, ROZHOVOR/ - Před necelým rokem představil ředitel Městské nemocnice v Městci Králové na Nymbursku Otakar Mareš ambiciózní projekt přestavby zdravotnického zařízení. Po deseti měsících se dá konstatovat, že revoluční změny jsou v plném běhu.

15.1.2015
SDÍLEJ:

Ředitel nemocnice Otakar MarešFoto: Deník/ Miroslav S. Jilemnický

Zateplení má za sebou budova, jejíž stávající součástí je i ředitelství. Pracuje se na zbudování nové školky.

Ředitel Mareš je i nadále optimistou a chystané změny chce dotáhnout do finále. 
V ideálním případě do konce příštího roku. Nemocnici tak ještě čeká přestavba takzvaného zámečku, dostavba budovy současného ředitelství 
s dalším oddělením léčebny dlouhodobě nemocných nebo vybudování nového centrálního příjmu s krytým vstupem a urgentní ambulancí hned u příjmu.

„Všechno směřuje ke zkvalitnění péče o naše pacienty a zjednodušení jejich úkonů," říká Otakar Mareš. Položili jsme mu několik dalších otázek. Ta první se pochopitelně týkala toho, v jaké fázi rekonstrukce nyní je 
a zda došlo k některým změnám plánu.

„Původní záměr zůstává stejný. My musíme nyní zrekonstruovat základní budovy v nemocnici. Algoritmus je takový, že nejprve jsme začali rekonstruovat budovu kotelny, která je nejzchátralejší. Tento prostor chceme využít 
z jedné poloviny na novou školku, na druhé straně bude část ředitelství. Školka se staví, ta je nyní v běhu. Druhá část je projektově zpracovaná, je na ní stavební povolení, měla by se začít řešit zjara tohoto roku."

Všiml jsem si, že už před koncem roku měla novou fasádu budova, která je při příchodu do areálu vlevo.

Ano, už před koncem roku se nám podařilo zateplit 
a udělat fasádu na budově následné péče. Tedy na té budově, kde je dneska ředitelství. Tuto budovu bychom ve druhé fázi měli dostavět směrem nad jídelnu a prádelnu tak, aby tam vznikla dostavba pro účely následné péče. Tak, aby tu vznikly čtyři zrcadlově stejné stanice po 25 pacientech. Což by nám kapacitně stačilo na to, co u nás potřebujeme.

Pojďme si tedy zrekapitulovat, co je hotové a co se chystá.

Máme za sebou zateplení fasády a rekonstrukci první části budovy následné péče. Začali jsme řešit první část budovy kotelny pro adaptaci na školku. Zjara bychom měli začít řešit druhou část pro ředitelství, a jakmile se posune ředitelství do nové budovy, což by podle předpokladů mělo být ještě do konce letošního roku, tak začneme okamžitě 
s rekonstrukcí té následné péče, kde sídlí současné ředitelství.

To máme tedy věci hotové 
a plány na letošní rok. To však není všechno. Další kroky by měly následovat v roce 2016, pokud vaše plány trvají…

Ano. V příštím roce bychom chtěli rekonstruovat budovu zámečku, kde by do budoucna měla být rehabilitace. A to takovým způsobem, že v patře by měla být lůžková část rehabilitačního oddělení, v přízemí by pak měla být celá rehabilitační linka. Také jsme se na představenstvu domluvili na tom, že bychom eventuálně podle zájmu veřejnosti rozšířili přestavbu zámečku 
o rehabilitační bazén v rámci celé linky. Aby se to dalo využít pro rodiny s dětmi, pro sportovce a podobně. A primárně samozřejmě pro naši rehabilitaci, což by umožnilo léčit a pečovat o větší spektrum pacientů. O tom ještě chceme diskutovat třeba i se zastupiteli, zda by v rámci rekonstrukce zámečku ještě přibyla další dostavba tohoto bazénu využitelného pro širší veřejnost.

Jak to vypadá s plánem na stavbu centrálního příjmu?

To, co jsem jmenoval, jsou hlavní cíle pro letošní a příští rok. V plánu máme samozřejmě také stavbu centrálního příjmu s urgentní ambulancí a s jiným řazením ambulancí v přízemí hlavní budovy, než je tomu dosud. Tak, aby pacient měl při vstupu do nemocnice veškerou ambulantní péči, kterou vyžaduje jako první po ruce a nemusel různě nelogicky procházet několika budovami. Aby ta potřebná pracoviště měl takříkajíc na jedné lince. K tomu potřebujeme zavést i sofistikovanější systém objednávání pacientů 
a vyřizování jejich žádostí. Chceme, aby centrální vstup byl opatřen vstupní recepcí, která by byla zajištěna kvalifikovanými zdravotními pracovníky tak, aby dokázali část telefonátů, kterých každá ambulance přijímá velké množství, vyřídit sami a aby dokázali i pacienty sami objednávat. Aby samotné objednávání pacientů nenarušovalo chod ambulancí.

Je objednávání se po telefonu opravdu takovou zátěží pro sloužící sestry?

Lidé speciálně na Nymbursku jsou navyklí na telefonické objednávání se. Častokrát sestra řeší i dvacet telefonátů do hodiny, a to opravdu neúnosně zatěžuje při samotné práci.

Bude se při přestavbě prakticky všech budov v areálu nemocnice měnit například i velikost pokojů?

Ano, chtěli bychom některé pokoje výrazně zmenšit. Dneska jsou ještě někde i pětimístné pokoje, například na rehabilitaci. Snažíme se, aby do budoucna tu všude byly jedno, dvou, maximálně třílůžkové pokoje. Samozřejmě každý pokoj s vlastní hygienickou buňkou.

Sám jste před rokem říkal, že úspěch jednotlivých etap rekonstrukce bude závislýna získání příslušných dotací. To se dosud daří podle vašich představ?

První dvě etapy, které jsou buď hotové, nebo v běhu, na ty dotace byly, to je všechno vyřešené i platebně. Obě tyto fáze byly s naší spoluúčastí. Druhá část rekonstrukce budovy kotelny, ta, kde bude 
v budoucnu ředitelství, ta je bez dotace.

Pojďme od rekonstrukce nemocnice k aktuální situaci na chirurgickém oddělení. Podle mých informací nemocnice prodloužila v závěru roku smlouvu 
s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a situace tak zůstane stejná, tedy s plně funkčním chirurgickým oddělením.

Ano, my jsme tuto situaci řešili přes ministerstvo zdravotnictví a přes ústředí VZP. Při posledním jednání na VZP mi ředitel Kabátek sdělil, že smlouva je prodloužena o další rok s tím, že se během toho časového prostoru bude opět řešit, jaký bude další osud. My jsme situaci ohledně chirurgie na Nymbursku řešili 
i s hejtmanem Peterou a zatím bych řekl asi tolik, že jsme možná na začátku cesty k nějaké dohodě. Více bych to v tuto chvíli ještě nerozváděl.

Je začátek roku, čas bilancování předchozího období, a také finančních uzávěrek. Jak je na tom městecká nemocnice při pohledu na uplynulý rok a celkově z ekonomického hlediska?

Definitivní uzávěrku za loňský rok teprve budeme tvořit. Nicméně průběžné cash flow (příjem a výdej finančních prostředků, peněžní tok – pozn. aut.) vypadalo velice dobře. Nemocnice si 
v loňském roce ze svého na investiční akce zaplatila 10 milionů korun. Což byla zmíněná spoluúčast na stavebních akcích. Ale také jsme například koupili tři nové sanitní vozy. Nakoupili jsme nové postele, nové holtery (přístroje podobné MP3 na dlouhodobější sledování srdeční činnosti – pozn. aut.) a další zdravotnické vybavení. 10 milionů na investice mi přijde jako docela velká částka. Celkové cash flow nemocnice bylo vždy, 
i po výplatách, více než 10 milionů do plusu, takže musím zaklepat, i když ještě nemáme úplné konečné číslo, vypadá to s hospodařením za loňský rok velmi dobře.

Není tedy na místě jakákoliv úvaha o redukci nějakých poskytovaných služeb na některém z oddělení?

Ne, to opravdu není. Nemocnice je ekonomicky soběstačná. Musím ještě říci, že nemocnice má 90 procent příjmu z jednotlivých úkonů, tedy z poskytování zdravotní péče. Ten zbytek je obchodní činnost týkající se kuchyně, dopravy, služby laboratoře pro okolí a podobně. Měřeno množstvím zdravotnických výkonů, tak loňský rok byl jedním z nejúspěšnějších 
v historii vůbec. A to jak z pohledu lůžkové péče, tak ambulancí. V porovnání s uplynulými lety jsme překročili 
i rok 2012, který sám o sobě byl pro nás velmi dobrý. A pokud nenastanou nějaké mimořádnosti, o kterých zatím nevím, pak výhled do roku letošního je stejně optimistický a měli bychom být stejně úspěšní, jako loni.

Otakar Mareš se narodil v roce 1956 a pochází z Úval u Prahy. Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor urologie, v němž získal dvě atestace. V současnosti studuje doktorské studium PhD. V praxi byl do roku 1994 vedoucím lékařem oddělení urologické kliniky 1. LF. UK v Praze, poté vykonával soukromou praxi do roku 1999, kdy v lednu nastoupil jako ředitel nemocnice v Městci Králové. Tuto funkci zastával do roku 2003. Do roku 2008 působil v Oblastní nemocnici Kladno. Ředitelem městecké nemocnice je znovu od května 2012. Má rodinu a tři děti.

Autor: Miroslav Jilemnický

15.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Třetina mladých Japonců věří, že se upracuje k smrti

Mladické nadšení a optimismus u Japonců do třiceti let nehledejte. Z celé planety jsou nejvíce pesimističtí. Mají strach z budoucnosti a bojí se mít i děti.

Italský premiér Renzi po prohře v referendu ohlásil svou demisi

Řím - Italský premiér Matteo Renzi Renzi po těžké porážce v nedělním referendu o reformě ústavy ohlásil, že dnes podá demisi. V televizním vystoupení řekl, že výsledky referenda jsou naprosto jasné a že přebírá plnou odpovědnost za porážku.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies