VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Se strachem se pořád žít nedá, říká obyvatel vytopeného Hořína

Hořín - Celou dobu věřili, že je kolem tří metrů vysoká železobetonová hráz ochrání. Věřili, že bariéra za více než padesát milionů korun znovu do jejich domovů vodu nepustí. „Všechno je na vyhození," říká Pavel Petrus ve chvíli, kdy vstupujeme do kuchyně jeho domu v Hoříně na Mělnicku.

9.6.2013
SDÍLEJ:

Většina zařízení zaplaveného domku je podle Pavla Petruse (na snímku) na vyhození.Foto: Deník/Jiří Říha

Už na dvorku je jasné, že to nebude pěkný pohled. Na zdech uvnitř jsou vidět mokré stopy, které tam zanechala rozvodněná řeka.

Stěny staršího domku postaveného převážně z opukového kamene přitom od posledních povodní, které Hořín v roce 2002 málem srovnaly se zemí, nestihly ještě pořádně vyschnout. A voda se na stavení podepsala znovu. „Jak je trochu vlhké počasí, na stěnách se objevují mapy, pořád to leze ven," vypráví Pavel Petrus a přitom lomí rukama nad tou spouští, kterou voda v domě napáchala.

Otec dvou dětí vzpomíná na povodně před jedenácti lety, kdy kolem Hořína ještě nestála ochranná hráz. Tehdy hladina řeky v domě dosahovala bezmála dvou metrů. „Domek byl v tu dobu ještě tchána, my jsme bydleli v Lužci nad Vltavou. Všechny zdi jsme pak museli omlátit na kámen a znovu nahodit," líčí práce, které rodinu zanedlouho opět čekají.

Voda sice tentokrát vystoupala o poznání níž, práce ale nebude o nic méně. „Měřil jsem rysky od vody na nábytku a zdech, teď v domě bylo dvaatřicet centimetrů vody. Všechen nábytek je na vyhození, je to dřevotříska, takže to rozpraská, zrovna tak půjdou do kontejneru postele, sedačka a další věci. Nic jiného s tím udělat nemůžeme," připomíná smutně Pavel Petrus, vedle něhož stojí syn Honza.

Paní Petrusová je právě před domem a při pohledu na zkázu ve vesnici se její oči zaplňují slzami. Celou dobu věřili, že je kolem tří metrů vysoká železobetonová hráz ochrání. Věřili, že bariéra za více než padesát milionů korun znovu do jejich domovů vodu nepustí. Všechno bylo jinak. Vody v řece proudilo nakonec tolik, že jí bariéry přestávaly stačit. „Byli jsme tady ještě v den, kdy hráz začala přetékat, nenapadlo by nás, že té vody bude tolik. A to jsme v půlce návsi, lidé směrem na Vrbno jsou na tom mnohem hůř, z jejich domů jsou nad vodou vidět jen střechy.

Před velkou vodou Petrusovi při nařízené evakuaci vesnice odešli k příbuzným do Liběchova, kde mohli složit hlavu. Klidně ale nespali. „Dneska jsme se na tu spoušť přišli podívat. Dostali jsme se do vsi přes zámecký park, jinak to ani bez loďky nejde," pokračuje Pavel Petrus, který už se synem plánuje, že následující den začnou s pracemi v domě. „Jde o to, aby co nejdříve voda opadla ze zahrady, abychom se mohli do domu dostávat suchou nohou. Na pomoc nám potom přijedou i příbuzní, u kterých teď bydlíme," dodal u dřevěných vrat zatopeného domku.

Se strachem se ale prý v Hoříně žít nedá. „Jednou se postavila hráz, tak jsme si prostě řekli, že nás ochrání. Podle mě je ale chyba jinde. Na Vltavské kaskádě se měli na ty vytrvalé deště lépe připravit," uzavírá Pavel Petrus.

Autor: Jiří Říha

9.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies