Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skanzen v Kouřimi mění tvář, stěhuje objekty a chystá výstavbu nových

Kouřim /FOTOGALERIE/ - Na velké změny se chystá Muzeum lidových staveb v Kouřimi na Kolínsku. Vedení Regionálního muzea Kolín, pod které skanzen spadá, přepracovalo koncepci jeho zástavby, první stavby už se postupně stěhují a vyrůst by mělo mnoho dalších.

15.7.2012
SDÍLEJ:

Unikátní stodola z Durdic se stěhuje na nové, vhodnější místo.Foto: DENÍK/ Jana Martinková

První změny již mohli v sobotu zaznamenat příchozí, kteří do skanzenu zavítali na Pohádkové řemeslné léto. Každou sobotu se tu během prázdnin předvádí jedno řemeslo, které mají návštěvníci možnost si také vyzkoušet. Zároveň se dětem čte pohádka, která se k danému řemeslu váže. Tentokrát přijela hrnčířka a zaměstnankyně muzea Iveta Königsmarková  a děti potěšila pohádkou O Čertově skále.

Podle ředitele Regionálního muzea Kolín Vladimíra Rišlinka by tyto akce měly oživit skanzen během běžných prohlídek. „Není to klasická velká národopisná akce, kterých pořádáme několik do roka, ale snažíme se, aby návštěvníci nebyli motivováni přijet 
k nám jen na jednotlivé pořady, ale přicházeli průběžně během celé sezony," vysvětluje Vladimír Rišlink.

Jedná se tedy o komornější akci, při níž si návštěvníci vyzkouší některé z tradičních řemesel a děti usednou do světnice k pohádce tak, jak to asi bývalo za časů našich předků. Tuto sobotu bude pohádku podobně jako vloni předčítat spisovatel Michal Viewegh. Přijede Zdeněk Bukáček, který bude vyrábět dřevěné hračky tradičním lidovým způsobem, konkrétně krásné Krounské malované dřevěné hračky.

„Na další soboty plánujeme pozvat pana kováře, chtěli bychom vyzkoušet i pečení chleba. Osmnáctého srpna pak budou tradiční velké Slavnosti lidových řemesel," zve ředitel muzea.

Návštěvníkům skanzenu  jistě neušel stavební ruch v muzeu. Momentálně se přenáší stodola z Durdic, která  původně stála u vchodu do areálu. Znamená to stavbu do posledních trámku rozebrat, vše pečlivě očíslovat a znovu sestavit na jiném místě.

Stodola byla postavená jako úplně první objekt v roce 1972, když byl skanzen založen. „Nebyla ale na příliš vhodném místě. Jak pamětníci vzpomínají, v té době nebyl k dispozici jiný pozemek a oni potřebovali unikátní stodolu z roku 1648 zachránit před zánikem. Takže se postavila zkrátka tam, kam to šlo," říká Vladimír Rišlink.

Skanzen ale v této chvíli přepracoval koncepci své zástavby, takže stavby by postupem času měly vytvořit usedlosti z jednotlivých národopisných regionů Čech. Stodola z Durdic je tady už z větší části na novém místě a v budoucnu bude tvořit základ usedlosti z Voticka.

V současné době je připraveno dalších dvanáct staveb, které už desítky let leží mimo zraky návštěvníků rozložené v depozitáři. Teď se připravuje projekt na první  fázi dostavby skanzenu, takže by unikátní stavby měly opět spatřit světlo světa. „Věříme, že nám vyjde, chtěli bychom akci financovat z dotací Evropské unie. Rádi bychom z dotace postavili většinu objektů rozložených dnes v depozitáři. Muzeum by se tak mělo významně rozšířit, ve stávající podobě je skanzen už více než 20 let vlastně architektonickým torzem," přiblížil ředitel muzea.

Ve skanzenu by měla vyrůst i nová vstupní budova, moderní stavba, která ovšem bude stavěná za použití tradičních technologií lidové architektury, takže, ač nová, bude například pokryta doškovou střechou.

Největším oříškem bude stavba kostela z Dolních Kralovic, který v areálu leží složený už od 70. let. „Stavba vyžaduje velmi důkladnou projektovou přípravu, což se v první fázi dostavby patrně nestihne. Přesto bychom ji rádi zrealizovali v co nejbližší době," říká Vladimír Rišlink.

Pokud dotace vyjde a ve skanzenu se bude masově stavět, bude to patrně znamenat jeho dočasné uzavření. „Stavbu Durdické stodoly řešíme za provozu, znamená to určité komplikace, ale doufáme, že to návštěvníci prominou," vysvětluje ředitel muzea.

Ve skanzenu se také upravila zeleň, prostory se čistí od náletových dřevin. Na nové místo se přemístil kříž s Kristem, takže zaujímá vhodnější místo, které evokuje umístění podobných památek jako takzvaných polních křížů, které stávaly u polních cest na konci vesnice. „Je to malá další vlaštovka, kdy bychom chtěli skanzen přibližovat do podoby, jakou měla historická vesnická sídla," uzavřel Vladimír Rišlink.

Autor: Jana Martinková

15.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kim Čong-un a Donald Trump
4 11

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Místopředseda klubu ANO Radek Vondráček
4

ANO je premiant Rekonstrukce státu

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

Kominíků je dost. Pozor však na nájezdníky

/ROZHOVOR/ Lidé často ve víru letních radovánek zapomínají, že si do zimy musejí nechat vyčistit komín. Co mají dělat v případě, že se sazí chtějí zbavit až na poslední chvíli před začátkem topné sezony? Kde muže v černém najít, poradil kominický prezident Jaroslav Schön.

Polovina Čechů si pěstuje své plodiny. Vede Vysočina

/ANKETA/ Moderní doba Čechy nepřipravila o chuť pěstovat si vlastní plodiny. Jejich pěstování se věnují tři pětiny z nich. Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala společnost Ipsos. Oslovila osm stovek respondentů.

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení