VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slaný se utápí v zápachu,
 bioplynka by to prý spravila

Slaný - Nepříjemný zápach obtěžuje Slaňáky a obyvatele okolních obcí už druhý týden. Kdo je jeho původcem, lze zjistit jen stěží.

24.8.2016
SDÍLEJ:

Brány společnosti OVUS na TěhuliFoto: Foto: archiv

 Živočišný odpad, který patrně někdo vyváží na pole kolem města, je cítit ve dne v noci. Lidé raději ani nevětrají a jakýkoli pobyt venku či posezení na zahrádkách se stává nesnesitelným. Na zápach, kterého si nelze nevšimnout, se dotázali v redakci Kladenského deníku také někteří čtenáři.


„Nevíte odkud to může smrdět? Je to hrozné, nedovolíme si ani otevřít okna. Je to každý rok. Podle našeho názoru vyvážejí trus ze slepičárny a je jim jedno, že to tu musíme dvakrát ročně čichat,“ prohlásil rozčileně muž ze slánského sídliště Na Dolíkách.

Vyjádření firmy, která je největším producentem vajec v regionu

Pro vysvětlení problému jsme proto oslovili 
vedoucího provozu společnosti OVUS Milana Slavíka ve Slaném-Těhuli. Firma je největším producentem vajec v regionu a je pochopitelné že tisíce slepic nějaký ten trus vyprodukují. Jak s exkrementy společnost dále nakládá? „Za prvé není pravdou, že bychom slepičí trus my sami vyváželi někam za město na pole. To ani náhodou.

Jelikož je to cenná surovina pro zemědělce, slepičí trus jim prodáváme. Vše podléhá evidenci a odběratelé se zavazují k tomu, že budou postupovat podle takzvané nitrátové směrnice. Trus, který od nás nakoupí, musí do 
čtyřiadvaceti hodin zapravit do země právě proto, aby nebyl v okolí cítit 
zápach,“ vysvětlil Milan Slavík.

Přesto podle jeho slov prodává firma slepičí trus téměř vysušený, který prakticky nepáchne. Vše ostatní už záleží na zemědělcích.

Pokud ponechá exkrementy na hromadě, která se zapaří, spustí se proces fermentace a vytvoří se tím nepříjemný zápach.

„Za to jsou ale zodpovědní farmáři a ne naše společnost. Před časem jsme chtěli vybudovat v areálu firmy bioplynovou stanici, kde by se slepičí trus zpracovával a amonná část, která je původcem zápachu, by se zde spálila. To ale zvedlo vlnu odporu a lidé z okolí společnosti OVUS se báli a výstavbě stanice zabránili," připomíná Slavík.

Jedním z argumentů byla prý ničím nepodložená obava lidí právě ze zápachu. Ale paradoxně právě toho by byli ušetřeni.

Co na to odbor životního prostředí místního městského úřadu?

Zápachem udolaní Slaňáci se obrátili v těchto dnech pro vysvětlení také na odbor životního prostředí Městského úřadu ve Slaném. Potvrdil to jeho vedoucí Ondřej Čečrdle. „Lidé nám na úřad volají a ptají se, co to páchne, ale skutečně nezbude nic jiného, než počkat, až to přejde. Zemědělci trus do půdy postupně zapravují, a to podle pravidel. Ti, kteří hospodaří kolem Slaného, mají hodně hektarů. Musí dělat vše postupně a předpokládám, že zase tolik techniky nevlastní, aby vše stihli za pár dnů," soudí Ondřej Čečrdle.

Pokud by zápach obtěžoval obyvatele dlouhodobě, povolali by úředníci do města inspekci. To se ale patrně nestane, za pár dnů bude po všem.

Skutečnost, že lidé dopadům živočišné výroby odvykli, je odrazem doby a moderní společnosti. Chov prasat nebo skotu není v blízkosti našich bydlišť příliš obvyklý a četný.

Zvykli jsme si nakupovat maso v supermarketech, které je dováženo ze zahraničí a na vůni venkova už jsme mnozí pozapomněli. Přesto k sobě tyto věci neodmyslitelně patří.

Autor: Kateřina Husárová

Místo události:
24.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies