Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sokolník: Největší draví ptáci jsou většinou pořádní strašpytlové

Kralupy nad Vltavou /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Zvláštnostmi ze světa dravých ptáků a sov překvapil děti i dospělé na jarním setkání na zahradě kralupského kulturního domu Vltava na Mělnicku sokolník Petr Kolomazník, šéf záchranné stanice pro volně žijící živočichy v pražských Modřanech Pentea Merlin. 

8.4.2012
SDÍLEJ:

Dravci a sovy na zahradě kralupského kulturního domu.Foto: Deník/ Petra Špitálská

S nádherným orlem mořským, kterého tam spolu s dalšími dravci a sovami představil, ani nehnulo, když o něm sokolník prozradil, že ho ve volné přírodě lov nebaví, raději sbírá mrtvé ryby. „Kdyby středověký rytíř, který měl jako znak své chrabrosti v erbu orla, věděl, jakou má tenhle nádherný dravec bázlivou povahu, asi by radost neměl,“ poznamenal Petr Kolomazník. 

Na jeho otázku, k čemu slouží sově pálené i dalším sovím druhům výrazné obličeje připomínající srdíčko z peří, neznal ani žádný z dospělých v hledišti odpověď. „K naslouchání, je to vlastně jejich ušní boltec, kterým zachycují zvuky,“ vysvětlil sokolník.

Dravci a sovy z vaší záchranné stanice, které jste přivezli, pocházejí z volné přírody a dostali se k vám po nějakém poranění?

Podle zákona není možné používat jakákoli zvířata z volné přírody k ukázkám. Většinou jde proto o ptáky odchované v zajetí.

Jsou to ptáci odchovaní přímo u vás?

Někteří pocházejí od nás, další jsou od různých chovatelů nebo ze zoologických zahrad.

Který z představených ptáků je pro laiky nejzajímavější?

Asi právě orel mořský, to je svým impozantním vzhledem pan orel.

A z odborného hlediska?

Sokoli, například raroh, to jsou dnes na celém světě ptáci na vyhynutí. Nebo sýčkové, kterých je ve volné přírodě málo v celé Evropě, v Česku už jen asi deset párů. To je katastrofa.

Co je hlavní příčinou, že ptáků ve volné přírodě ubývá?

Za to můžeme my, lidé, ne že bychom je pronásledovali, problémem je především chemizace prostředí. Nás při potížích vykurýrují lékaři, zvířata ve volné přírodě ale mají smůlu. Je přitom jasně prokázána přímá souvislost, že čím víc chemie v přírodě, tím menší populace ptáků i dalších zvířat.

Proto seznamujete děti s ptactvem alespoň na přednáškách?

Chceme, aby děti věděly, jak ptáci vypadají, jak žijí ve volné přírodě, co jim k čemu slouží, je to seznámení s přírodou zábavně naučnou cestou. Jezdíme i do škol, tady v Kralupech nad Vltavou už léta navštěvujeme školu na Komenského náměstí.

Čím se vedle vzdělávacích projektů vaše záchranná stanice zabývá?

Jsme především záchrannou stanicí pro všechna poraněná volně žijící zvířata, věnujeme se ale i dalším činnostem. Vedle vzdělávacích programů jde o sokolnictví, kroužkování, kdy zachraňujeme různé druhy ptáků a pak máme zpětnou vazbu, a celkově ochranu přírody.

Je možné přijet se podívat i k vám do modřanské záchranné stanice?

Každá záchranná stanice seznamuje ráda návštěvníky přímo na místě se zvířaty, o které se stará. Po dohodě je samozřejmě možné přijet i k nám.

Jaká další zvířata tam máte?

Nejčastěji se k nám dostávají ptáci, ze savců pak především ježci, těch míváme stovky ročně. Jde o malinkatá podzimní mláďata, která se nestačila do zimy vykrmit a neměla by šanci sama přezimovat.

Čím je krmíte? Jablka a mléko, která jim dříve lidé dávali, jsou prý nevhodná.

Ježek je masožravec, a z toho musíme vycházet. Dostávají například moučné červy nebo šváby, úspěšně je lze krmit také granulemi pro kočky nebo fretky, které jsou z větší části masové. Mléko ani náhodou, pijí vodu. A jablíčka? To je nesmysl z obrázků a pohádek.

Dokáže se o malého podzimního ježečka doma postarat každý?

Možná by to zvládl, ale podle zákona by se do toho lidé neměli pouštět, je to úlohou záchranných stanic.

Kam budete ježky, kteří u vás strávili zimu, teď na jaře vypouštět?

Jsou to ježci z Prahy, takže zase půjdou do Prahy. To opět vychází ze zákona, každé zvíře by se mělo vrátit do místa, ze kterého pochází. Má vtištěné vazby, potravní návyky… Kdybyste například zvíře z města vypustili do volné přírody, mohlo by být ztracené, nevědělo by, co má lovit, kde hnízdit… Dneska už je i město přirozeným prostředím volně žijících zvířat.

Petr Kolomazník

Pochází z Prahy, kde je stále doma. Je šéfem záchranné stanice pro volně žijící živočichy v pražských Modřanech Pentea Merlin. Původní profesí je elektrotechnik. Celý svůj život se laicky věnuje ochraně volně žijících živočichů, profesionálně pak posledních dvanáct let. Jeho práce je zároveň i jeho koníčkem.

Čtěte také: Dravci létali nad hlavami dětí z mateřské školy a kradli jim čepice

Autor: Petra Špitálská

8.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

USA zažily poprvé od roku 1918 úplné zatmění Slunce napříč celým územím.
AKTUALIZOVÁNO
1 23

VIDEO: Nad USA bylo po 99 letech vidět úplné zatmění Slunce

Ilustrační foto.
8

Vláda jednala s odbory o platech. Učitelům by mohly růst víc než ostatním

Teror v Barceloně: Otec chránil syna vlastním tělem. Chlapec přežil, on zemřel

Životní příběhy, jak je posbírala ve stručnosti britská BBC, ukazují, že za krví na La Rambla nebyly bezejmenné davy turistů nebo domácích obyvatel města. Ale konkrétní lidé se svými radostmi, starostmi a teď už i věčným spánkem.

K bazénu v Chomutově přišly oblečené muslimky. Plavce to rozhořčilo

/ANKETA/ Ženy neměly burkiny, což jsou speciální plavky, ale dlouhé černé hábity.

AKTUALIZUJEME

Policie zastřelila hledaného teroristu z Barcelony. Měl na sobě atrapu výbušnin

Španělští policisté oznámili, že dopadli nebezpečného pachatele, který měl na těle sebevražedný pás. Policie potvrdila, že se jedná o hledaného 22letého Maročana Younese Abouyaaquouba. Ten minulý týden vjel dodávkou v Barceloně do davu, celkem připravil o život patnáct lidí.

Česko pošle do Srbska a Jordánska 42 milionů, kvůli migraci

Česko podpoří 42 miliony korun Jordánsko a Srbsko v rámci programu na pomoc uprchlíkům a zemím čelícím migračním tlakům. Ministerstvo vnitra v tiskové zprávě uvedlo, že jeho návrh dnes schválila vláda.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení