Místní lidé prožívají už druhý týden nejen ve znamení škodovácké dovolené, ale především ve znamení oprav řady komunikací ve městě.

Situace je oproti minulému týdnu, kdy byla Boleslav až příliš doslova věrná svému přízvisku „město automobilů", sice o něco lepší, ale pořád musí člověk počítat s tím, že nejspíš uvízne v koloně.

Redakce Boleslavského deníku proto podrobila dopravu ve městě malému testu.

Kolem druhé hodiny odpolední, kdy tu vládne během školního roku špička, jsme na vlastní kůži vyzkoušeli, za jak dlouho se člověk dostane od městského koupaliště na Jičínské ulici na autobusové nádraží u Bondy centra.

Figurant Martin se vydal pěšky, takže měl možnost jít i úsekem, kam se momentálně s autem nedostanete. „Cesta byla fajn, protože jsem nepotkával skoro žádná auta. Určitě hlavně díky uzavírce křižovatky Laurinovy ulice s Dukelskou," popisuje své dojmy z cesty po svých. Do cíle dorazil za 18 minut, šel normálním tempem, nespěchal a občas ho zastavil semafor.

Zato za volantem je v těchto dnech zmíněný úsek opravdu jen pro silné povahy. První problém nastal už u křižovatky Na Celně. 

Zůstali jsme stát daleko před semaforem, a blížili jsme se k němu „nebezpečnými" přískoky. Stát před světly na tři červené intervaly, to se hned tak nepodaří.

Útěchou nám mohlo být, že kolona směrem z města ke koupališti byla snad ještě o něco delší.

Kolega-fotograf je nervózní. „Ujeli jsme nějakých tři sta metrů za pět minut. Tímhle tempem se k
autobusáku dneska nedostaneme," hudrá.

Až ke kruhovému objezdu mezi třídou T.G.M. a Jičínskou jedu stylem „zařadím jedničku, ujedu čtyři metry a stojím".

Ještě k Výstavišti jedeme krokem, pak se doprava o něco zrychlí a dokonce řadím i dvojku! Sumasumárum, cesta trvala 27 minut, Martin nás pěšky trhnul o devět minut. Rychlost jsme opravdu nepřekročili, nešlo to, ani kdybychom chtěli.