VYBERTE SI REGION

Specialista měření a regulace: Ke zvonění jsem se dostal tak trochu omylem

Hořín /ROZHOVOR/ - Jak vypadá život zvoníka? Co zvonění obnáší? Může zvonit opravdu každý? Je to fyzický náročné? Odpověď na tyto otázky našli návštěvníci Dne zvoníků, který se konal v rámci Dnů evropského dědictví. O tom, jak náročná je práce zvoníka, jsme si povídali s Jiřím Maleckým z Hořína na Mělnicku.

15.9.2012
SDÍLEJ:

Zvoníci Jiří Malecký (vpravo) a Martin Švec. Foto: Deník/Lucie Čížková

Ten se tomuto řemeslu věnuje už dlouhých dvanáct let. V rámci těchto dnů byly ohodnoceny i nejlepší kresby zvonů dětí z mlazické základní školy. Soutěž pro ně vyhlásili práce zvoníci.

Co práce zvoníka obnáší?
Ráno vstát, to je to nejdůležitější a nejtěžší. Tedy pro hodně lidí, pro nás zvoníky už časem ne. Poté musíme dojít na věž, kde následuje samotné zvonění.

Jak jste se k tomuto řemeslu dostal?
Dostal jsem se k tomu jako vždy, takže vlastně omylem. Kamarádi mi řekli, jestli bych se nechtěl přijít podívat a pak jsem u toho už zůstal. 

Co vás vedlo k tomu, abyste u zvonění zůstal?
Zalíbilo se mi to. Ale původní záměr byl úplně jiný. V té době byla věž zavřená a já si jí chtěl vyfotit zevnitř. Přinesl jsem si foťák a tenkrát bylo zvoníků méně, než by mělo. Byl jsem i u zvonění a během něj se mě ostatní zeptali, zda bych si to také nechtěl zkusit. Na to jsem samozřejmě kývl. Dalo by se říci, že mi  zvonění natolik učarovalo, že jsem se vrátil i další neděli a od té doby tady zvoním.

Jak dlouho se vlastně věnujete zvonění?
Asi od roku 2000. Takže nějakých dvanáct let.

Věnujete se zvonění při práci?
Ano, jinak by to nešlo.

Kde pracujete?
Pracuji v jedné firmě jako specialista měření a regulace. To je moje hlavní činnost. Ještě jsem k tomu hodinářem.

Hodinářem?
Ano, seřizuji hodiny na věžích kostelů a dalších staveb. Jednou z nich je i mělnická radnice.

Je náročné seřizovat hodiny?
Těžko říci. Není ani tolik náročná po fyzické stránce. Zabere to především hodně času a člověk musí vědět, jak a co má na hodinách seřídit, aby šly tak, jak mají.

Používáte k této práci nějaké speciální nástroje nebo vám stačí ruce?
Je to hlavně o práci rukou. Nástroje člověk potřebuje, ale jsou to základní věci, nic speciálního. Spíše se člověk nesmí bát někam vlézt. Většina věží je zaneřáděná. Občas se člověk dostane do míst, kde to není vábné.

Když navštěvujete věže kvůli hodinám, nebál jste se někdy například výšek?
Výšky rád nemám, ale jen ve chvíli, kdy se necítím bezpečně. Pokud to bezpečí pod nohama cítím, je mi jedno, kde stojím.

Kdo vymyslel, aby Mělník a jeho okolí měl vlastní Den zvoníků?
To dnes nemohu už říci. Nejsem si totiž jist, z čí hlavy to bylo. V rámci Dnů evropského dědictví jsem dříve zvonili na začátku a poté na konci. Ale hodně lidí chtělo vědět, jak se vlastně zvoní. Proto jsme se tenkrát rozhodli proto, že se udělá Den zvoníků, kdy se zvoní každou hodinu a lidé si to mohou pod naším dohledem vyzkoušet.

Takže vás k tomu vedl zájem lidí?
Ano, to byl hlavní důvod. Navíc jsme chtěli lidem ukázat, že k tomu, aby mohli zvonit, nepotřebují sílu. Jde jen o to, poslouchat zvon a pochopit mechanismus zvonění. Někteří si totiž myslí, že k tomu je zapotřebí velké síly, což není pravda. Často slýcháme, že se musí hodně zatahat, ale brzy lidé pochopí, že o síle to není.

Budete oceňovat i nejlepší kresby od dětí na téma vaší práce. Kdy se děti dočkají ocenění?
Byl to nápad Martina Švece, který si to vzal pod patronát. Děti, které se nedostavily v sobotu, se mohou těšit na předání ocenění ve škole v tomto týdnu.

Kolik se vám jich sešlo?
Bylo jich opravdu hodně, ale přesné číslo vám zatím neřeknu.

Jsou na Mělnicku funkční všechny zvony?
Ne, některé právě nefungují. Mám dokonce takovou ideu rozeznění všech zvonů na Mělnicku. Snažíme se je tedy postupně rozpohybovávat.

Co to znamená rozpohybovat zvon?
Začíná to základním postupem. Většina zvonic je zaneřáděná, takže se musí začít tím, že se vyklidí a vyčistí. Poté přichází kontrola zvonu. Nejprve je na řadě srdce. Musíme mít jistotu, že bije do správného místa, není poškozené a je dobře uchyceno. Dále kontrolujeme závěsy, zda nejsou prasklé nebo zohýbané. Následně se kontroluje páka, na které jsou umístěny provazy. A provazy samotné se kontrolují až na konec celého procesu. V poslední řadě je zkouška zvonu.

Jak dlouho tento proces trvá?
Záleží na zvonici. Většinou je to od jednoho do tří dnů. Velkou roli hraje i vzdálenost od domova.

Když by nebylo srdce na své místě, co by se se zvonem stalo?
Mohl by se poškodit. Zvon má nějaké ideální místo, kam má srdce udeřit. Je to pak znát i na jeho zvuku. Musí bouchat do nejtlustšího místa věnce, tedy spodku zvonu.

Jakou má životnost takový zvon?
Je o to péči o něj. Pokud se nezvoní ručně, ale zvoní za člověka elektromotor, tak se muže stát ,že se zvon poškodí. Když se zvoní ručně, víte přesně, co se se zvonem děje. Motor vám to neřekne.

Takže je chyba v tom, že se člověk zvonům nevěnuje?
Ano. Někdy se i stává, že zvoník byl líný vylézt nahoru a natáhl si provazy až dolů do věže. Takže netušil, co se nahoře děje a jak zvon vypadá. Zvoníci by své zvony měli kontrolovat. My to děláme jednou za tři měsíce. Chceme mít jistotu, že jsou zvony v pořádku. Není to nejlevnější záležitost.

Vizitka

Jiří Malecký, 35 let, jeho velkou zálibou je hodinaření. Je z Hořína. Dalšími jeho koníčky jsou například zahrada, děti a bydlení. Zvonickému řemeslu se věnuje už dvanáct let a stále ho to podle jeho slov baví. Neměnil by.

Autor: Lucie Čížková

15.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies