VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spisovatel křtil knihu o Brdech v bývalém skladu jaderné munice

Míšov - Nová kniha o Brdech je na světě a křest prožila na jednom z nejtajemnějších brdských míst, v podzemí v bývalém skladu jaderné munice Sovětské armády u Míšova.

26.3.2014
SDÍLEJ:

Křest knihy Záhady brdských lesů.Foto: Petr Ježek

Slavnostní křest knihy spisovatele a publicisty Milana Syručka s názvem Záhady brdských lesů byl zahájen už v Praze v Evropském domě. Kmotry knihy se stali místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák, předseda Nadace Charty 77 František Janouch a náčelník Vojenské kanceláře presidenta republiky brigádní generál Zdeněk Jakůbek.

Z Prahy se pak všichni účastníci společně autobusem přesunuli na okraj Vojenského újezdu Brdy, kde se nachází jeden z objektů, popisovaných v knize - bývalý sklad jaderné munice Sovětské armády, dnes Atom muzeum. S historií využití objektu přítomné na místě seznámil Václav Vítovec z Nadace Železná opona, která muzeum vybudovala a nyní ho provozuje. Křest knihy pokračoval přímo v prostorách bunkru.

Milan Syruček se hlubokým hvozdům Brd a jejich podhůří, tamní přírodě a především bunkrům vzniklým po druhé světové válce věnuje dlouhá léta. „Vždycky mě zajímají skrytá a nedořešená místa a jejich zajímavé souvislosti. Jedině to nám pomůže pochopit historii," řekl v pondělí autor knihy při její prezentaci.

„Samotným Brdům se věnuji od počátku 70. let, kdy jsem si tam koupil chatu na Kocábě a zalíbil se mi ten kraj. Druhý důvod je ten, že se 60 let věnuji mezinárodní politice. Ta mě také zavedla i do brdského podzemí," řekl autor.

Novodobé záhady brdských lesů

Knížku začíná dávnou historií Brd, popisuje archeologické nálezy dokládající lidské osídlení už z doby kolem 9000 let před naším letopočtem. Syruček se ale zabývá hlavně novodobými záhadami brdských lesů. Popisuje, jak z nich prvorepublikoví vojáci učinili střelnice a stavěli zde obranný pás Prahy. Wehrmacht odtud střežil nebe nad Evropou a později zde skončili svou životní pouť vlasovci i esesáci.

Především se ale zabývá hledáním odpovědí na to, zda skutečně byly po druhé světové válce v brdských bunkrech za ocelovými vraty a pod několik metrů tlustými stěnami z betonu ukryty desítky jaderných hlavic, jejichž ničivá síla by předčila bombu svrženou na Hirošimu.

Syruček spolupracuje s armádou i například nadací Železná opona. Ta loni na podzim v Brdech zpřístupnila pro veřejnost bunkr, který patřil k nejstřeženějším místům v někdejším Československu. Zřídila v něm Atom muzeum, expozici věnovanou studené válce, atomovému zbrojení i mírovému využití jádra.

Prostředky na zničení celé Evropy

Syruček i někteří další jsou přesvědčeni, že v bunkru byly prostředky, které mohly zničit celou Evropu. „K dalšímu pátrání mě podnítilo, když jsem se dostal na základnu Míšov. Ta byla dokladem toho, že vůbec nevíme, co všechno by se tam mohlo nacházet," řekl.

„Chybí mi to poslední, co mi vytýkají historici, že nemám konkrétní písemný doklad, že hlavice tam byly, to jest nějakou fakturu, dodací list. Ale já namítám, že všechny ostatní indicie potvrzují, že tam skutečně byly. Už ten prostý fakt, že Američané měli podobných depotů 79 na německém území a že by Sověti neměli ani jeden s jadernými hlavicemi, u nás v NDR, Polsku nebo Maďarsku, se mi zdá absurdní," argumentuje.

„Nejvíce mě šokovalo, že o tom nevěděli ani nejvyšší představitelé státu. Ještě loni v prosinci jsem o tom měl rozhovor s Lubomírem Štrougalem, tehdejším premiérem, který se mi dušoval, že o tom nevěděl," řekl. Druhým překvapením pro něj bylo, že bunkr se stavěl už během Pražského jara.

„Začal se předávat v prosinci 1968. Měl jsem velmi úzké styky s Dubčekem, Smrkovským a dalšími a myslím, že neměli ani ponětí o tom, co se děje v brdském podzemí. V době, kdy se uvažovalo, že budeme mít neutrální politiku, se budovaly depoty pro jaderné hlavice," říká.

Autor: Karel Hutr, Redakce, ČTK

26.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jiří Kajínek, odsouzený vrah, míří 23. května po 23 letech na svobodu z věznice v Rýnovicích v Jablonci nad Nisou díky milosti, kterou mu udělil prezident Miloš Zeman. Na snímku Jiří Kajínek s jeho příznivci před branami věznice.
6 34

Komentář Stanislava Šulce: Jiří Kajínek Superstar

Zbigniew Brzeziński. Narozen v roce 1928 ve Varšavě, Polsko, zemřel v roce 2017 ve Falls Church ve Virginii, USA
3 5

Zemřel Zbigniew Brzeziński, vlivný hráč americké politiky 20. a 21. století

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji

Odsouzený a omilostněný dvojnásobný vrah Jiří Kajínek bydlí v brněnské Bystrci. Sousedům většinou nevadí.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Rekonstrukce atentátu se odehraje jinde než samotný útok

Na sobotu připadá výročí jednoho z nejvýznamnějších momentů druhé světové války – atentátu na Heydricha.Pětasedmdesát let od vyvrcholení operace s krycím názvem Anthropoid připomene dopoledne rekonstrukce operace, kterou bude komentovat badatel Jiří Padevět. Čas 10.25 odpovídá historii – nikoli však místo. Ukázka se neuskuteční poblíž tramvajové zastávky Vychovatelna (kde stojí i památník atentátu) ale nedaleko tramvajové zastávky U Kříže v Libni.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies