VYBERTE SI REGION

Spisovatel křtil knihu o Brdech v bývalém skladu jaderné munice

Míšov - Nová kniha o Brdech je na světě a křest prožila na jednom z nejtajemnějších brdských míst, v podzemí v bývalém skladu jaderné munice Sovětské armády u Míšova.

26.3.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
13 fotografií
Křest knihy Záhady brdských lesů.

Křest knihy Záhady brdských lesů.Foto: Petr Ježek

Slavnostní křest knihy spisovatele a publicisty Milana Syručka s názvem Záhady brdských lesů byl zahájen už v Praze v Evropském domě. Kmotry knihy se stali místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák, předseda Nadace Charty 77 František Janouch a náčelník Vojenské kanceláře presidenta republiky brigádní generál Zdeněk Jakůbek.

Z Prahy se pak všichni účastníci společně autobusem přesunuli na okraj Vojenského újezdu Brdy, kde se nachází jeden z objektů, popisovaných v knize - bývalý sklad jaderné munice Sovětské armády, dnes Atom muzeum. S historií využití objektu přítomné na místě seznámil Václav Vítovec z Nadace Železná opona, která muzeum vybudovala a nyní ho provozuje. Křest knihy pokračoval přímo v prostorách bunkru.

Milan Syruček se hlubokým hvozdům Brd a jejich podhůří, tamní přírodě a především bunkrům vzniklým po druhé světové válce věnuje dlouhá léta. „Vždycky mě zajímají skrytá a nedořešená místa a jejich zajímavé souvislosti. Jedině to nám pomůže pochopit historii," řekl v pondělí autor knihy při její prezentaci.

„Samotným Brdům se věnuji od počátku 70. let, kdy jsem si tam koupil chatu na Kocábě a zalíbil se mi ten kraj. Druhý důvod je ten, že se 60 let věnuji mezinárodní politice. Ta mě také zavedla i do brdského podzemí," řekl autor.

Novodobé záhady brdských lesů

Knížku začíná dávnou historií Brd, popisuje archeologické nálezy dokládající lidské osídlení už z doby kolem 9000 let před naším letopočtem. Syruček se ale zabývá hlavně novodobými záhadami brdských lesů. Popisuje, jak z nich prvorepublikoví vojáci učinili střelnice a stavěli zde obranný pás Prahy. Wehrmacht odtud střežil nebe nad Evropou a později zde skončili svou životní pouť vlasovci i esesáci.

Především se ale zabývá hledáním odpovědí na to, zda skutečně byly po druhé světové válce v brdských bunkrech za ocelovými vraty a pod několik metrů tlustými stěnami z betonu ukryty desítky jaderných hlavic, jejichž ničivá síla by předčila bombu svrženou na Hirošimu.

Syruček spolupracuje s armádou i například nadací Železná opona. Ta loni na podzim v Brdech zpřístupnila pro veřejnost bunkr, který patřil k nejstřeženějším místům v někdejším Československu. Zřídila v něm Atom muzeum, expozici věnovanou studené válce, atomovému zbrojení i mírovému využití jádra.

Prostředky na zničení celé Evropy

Syruček i někteří další jsou přesvědčeni, že v bunkru byly prostředky, které mohly zničit celou Evropu. „K dalšímu pátrání mě podnítilo, když jsem se dostal na základnu Míšov. Ta byla dokladem toho, že vůbec nevíme, co všechno by se tam mohlo nacházet," řekl.

„Chybí mi to poslední, co mi vytýkají historici, že nemám konkrétní písemný doklad, že hlavice tam byly, to jest nějakou fakturu, dodací list. Ale já namítám, že všechny ostatní indicie potvrzují, že tam skutečně byly. Už ten prostý fakt, že Američané měli podobných depotů 79 na německém území a že by Sověti neměli ani jeden s jadernými hlavicemi, u nás v NDR, Polsku nebo Maďarsku, se mi zdá absurdní," argumentuje.

„Nejvíce mě šokovalo, že o tom nevěděli ani nejvyšší představitelé státu. Ještě loni v prosinci jsem o tom měl rozhovor s Lubomírem Štrougalem, tehdejším premiérem, který se mi dušoval, že o tom nevěděl," řekl. Druhým překvapením pro něj bylo, že bunkr se stavěl už během Pražského jara.

„Začal se předávat v prosinci 1968. Měl jsem velmi úzké styky s Dubčekem, Smrkovským a dalšími a myslím, že neměli ani ponětí o tom, co se děje v brdském podzemí. V době, kdy se uvažovalo, že budeme mít neutrální politiku, se budovaly depoty pro jaderné hlavice," říká.

Autor: Karel Hutr, Redakce, ČTK

26.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies