VYBERTE SI REGION

Stehlík z kladenských hutí stanul před soudem, vinu odmítá

Kladno - Dvojí obžaloba zazněla v úterý v jednací síni Krajského soudu v Praze, před nímž ze ze svého jednání v letech 1993 až 1996 zpovídají někdejší výkonný ředitel privatizovaných kladenských oceláren Poldi Marko Stehlík a bývalý ekonomický ředitel firmy Luboš Pejpa.

27.3.2012
SDÍLEJ:

Syn někdejšího šéfa kladenských hutí Marko Stehlík.Foto: DENÍK/Milan Holakovský

Podle státního zástupce Jaroslava Jakla se během působení v čele firmy zahrnující tři společnosti (přičemž později byla založena ještě akciová společnost Poldi Steel) dopustili porušování povinností při správě cizího majetku a zneužívání informací v obchodním styku. Obžalovaní, jejichž podnik skončil v konkurzu, ale vinu odmítají a cítí značnou křivdu. Neudělali prý nic špatného - a odpovědnost za osud kladenských hutí nesou státní úředníci a bankéři.

Z pohledu Marka Stehlíka je situace jasná. Namísto pochvaly za to, jak se týmu, jehož byl součástí, v těžkých dobách podařilo ocelárny pozvednout, se dočkali masivního očerňování v médiích - a následně i trestního stíhání spojeného i s pobytem ve vazbě. Podle Stehlíkových slov se vedení firmy v čele s jeho otcem, samostatně stíhaným Vladimírem Stehlíkem, snažilo o rozvoj kladenských oceláren. Problém je v tom, že to jaksi nebylo žádoucí.

Záměrem státní moci - byť nevyřčeným nahlas, ale jen v náznacích - byla podle přesvědčení Marko Stehlíka likvidace kladenských železáren. „To je podstata, od níž má celé stíhání odvést pozornost,“ řekl Stehlík novinářům. „Do poloviny roku 1995 jsme byli menšinový vlastník pod stání kuratelou – a teď nás viní z toho, co se tehdy dělo,“ krčí rameny Stehlík mladší.

To, že kvůli svému působení v čele hutí ocitl za mřížemi a poté opakovaně před soudem, vidí jako účelové už proto, že prý to, co se nakonec dostalo do obžaloby, jaksi neodpovídá původně sdělenému obvinění. „Do vazby nás dali v reakci na škodu vyčíslenou na čtyři miliardy korun. Pak něco zmizelo - a zůstaly škody v řádu desítek milionů korun.

Podle slov někdejšího výkonného ředitele přitom vedení Poldovky za stehlíkovské éry nedělalo nic jiného než šéfové kladenských hutí předtím - i potom. Pokud mají být ničím nevybočující operace spojené s úsilím o záchranu firmy trestné, dobrá - pak by prý ale před soudem musela stanout podstatně širší skupina osob.

Stehlík je přesvědčen, že od počátku představitelům státu včetně špiček ministerstva průmyslu a zřejmě i Fondu národního majetku nešlo o nic jiného než přivést kladenské hutě na buben. Podle něj o tom svědčí fakt, že vyjednavači České republiky domlouvající přistoupení k Evropské unii přistoupili na snížení výrobních kapacit českého ocelárenství, přičemž s vedením Poldi o tom nikdo nejednal, třebaže likvidace válcovacích tratí měla v Kladně začít už v roce 1999. Stát prý v této souvislosti vyplatil firmám za likvidaci hutních agregátů celkem 13 miliard; do Kladna však z této sumy nešla ani koruna.

Stehlík mladší je přesvědčen, že privatizátorem kladenských hutí se stali se svým otcem jen proto, že nejsou odborníky na ocelářství ani neměli pověst schopných manažerů, a tak bylo možno předpokládat, že pod svým jménem přivedou hutě k bankrotu. Argumentuje mimo jiné slovy exministra Vladimíra Dlouhého, který prý v v roce 1991 na mítinku v Kladně prohlásil: Poldovku dám za korunu tomu, kdo ji zavře. Jenže: Stehlíkovi podle jeho přesvědčení zklamali očekávání. Tím, že se chopili výzvy - nezklamali…

„Jsem hrdý na to, kam se nám Poldi podařilo dostat, zdůraznil někdejší výkonný ředitel Poldovky. Do doby, kdy kdy přestala platit běžná pravidla, vrcholní představitelé státní moci se pohoršovali, že banky půjčují peníze firmě, kterou by oni poslali do konkurzu, a dojednané smlouvy se rušily dvě hodiny před podpisem, se podle jeho slov veřejně ostouzenému týmu Stehlík - Stehlík podařilo téměř nemožné: v roce 1994 změnit obchodní politiku a skoncovat s prodejem výrobků do zahraničí za ceny dvacet procent pod výrobními náklady, dát práci tisícovce nezaměstnaných, splácet staré dluhy, které firma převzala, třebaže původně měla být privatizována bez závazků - a navzdory zvýšení cen o 54 procent dojednat i odbyt na práci hutí pro celý rok 1996.

Státní zástupce Jakl má ale jasno. Podle obžaloby, jejíž text (bez odůvodnění) četl celých 23 minut, Stehlík mladší a Pejpa obrali zdravotní pojišťovny o desítky milionů, jelikož zaměstnancům strhávali peníze na zdravotní pojištění, které už ale neodeslali. Ošizen ve velkém rozsahu měl být rovněž stát zastoupený Finančním úřadem v Kladně. Prohřeškem byly podle státního zástupce rovněž transakce ve formě bezúročných půjček mezi Stehlíkovic firmami, výhodné prý pouze jednostranně, a pochybení shledává obžaloba také ve způsobu založení akciové společnosti Poldi Steel.

Stehlík ale takové obvinění zásadně odmítá. „Mám 16 krabic různých materiálů a můžeme polemizovat o každém papíru. Lze to ale shrnout do několika vět. Nedošlo k osobnímu obohacení, k dílčí krádeži formou zpronevěry. K tomu ani nebyl důvod. My to chtěli ukrást celé - formou privatizace. My jsme platili co mohli a patřičné částky jsme odváděli, ale ty šly na nejstarší závazky. Před koncem roku 1995 jsme dokonce jednorázově zaplatili 200 milionů korun na sociální a zdravotní pojištění,“ argumentuje Stehlík, podle jehož slov existovala i dohoda s finančním úřadem: dluhy se budou splácet formou odpočtů z vracené daně z přidané hodnoty u exportních zakázek. Přesto na počátku roku 1996 spadla klec.

Na hledání pravdy spojené s obsáhlým dokazováním si předsedkyně senátu Naděžda Bittnerová vyhradila celý měsíc. Hlavní líčení je rozplánováno až do 27. dubna.

Autor: Milan Holakovský

27.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies