Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sto let na světě. Zažila dvě války, revoluce i demokracii

Černošice - Nejstarší člence Svazu důchodců České republiky bude letos v srpnu sto let. Hilda Honcová bydlí v Černošicích u Prahy a pravidelně dochází na místní setkání a každý čtvrtek na německou konverzaci. Drobná paní je stále čilá a ráda snídá bílou kávu, každý den jde také za každého počasí na dlouhou procházku.

14.6.2014
SDÍLEJ:

V srpnu oslaví sto let Hilda Honcová , která chodí každé úterý na setkání v Domě s pečovatelskou službou v Černošicích. Je nejstarší členkou Klubu důchodců ve Středočeském kraji.Foto: DENÍK/Pavla Janoušková

Hilda Honcová- narodila se 2. srpna 1914 v Železně Rudě
- v Černošicích u Prahy bydlí 
od roku 1934
- má tři děti
- do důchodu odešla v roce 1968

Hilda Honcová se narodila německým rodičům v Železně Rudě, kde strávila svá dětská léta. „Každý den si vzpomínám na dětství. Šumava byla chudý kraj. Žádné továrny tam nebyly jako okolo Prahy a hodně lidí bylo bez práce," vzpomíná paní Hilda, která se má stále čile k světu.

Jako dítě vstávala se svými sourozenci v pět hodin ráno, hodila si nůši na záda, do ruky kýbl a vyrazila sbírat maliny, borůvky nebo brusinky. Co nasbírali, to potom prodali v Německu. Za utržené peníze si pak koupili školní potřeby. Její tatínek byl zaměstnaný v továrně a byl vedoucí dělníků. Za práci v menší továrně dostával dvacet korun na den.

Každý den 
na procházku

Klub důchodců v Černošicích sídlí v Domě s pečovatelskou službou. Tamní předsedkyně místní organizace Svazu důchodců ČR Jiřina Pomahačová o paní Honcové tvrdí, že tím, že pochází ze Železné Rudy, tak má takzvané železné zdraví. Každé úterý pořádá odpolední kávu, kde Hilda Honcová nikdy nechybí, na poslední schůzce všem vyprávěla o svém životě a o tom, jak se dostala do Černošic.

„Když jsem skončila školu, tak jsem šla do Černošic, kde jsem sloužila u doktora Jánského. Měli tři děti a chtěli, aby se naučily také německy. Tenkrát bylo moderní učit se francouzsky, ale oni vyžadovali, aby uměly také německy," vypráví, jak se dostala do rodiny českého objevitele čtyř základních krevních skupin, kde zažila hezké časy. V domě měli ještě služebnou, paní Honcová se starala o děti a hrála si s nimi.

V té době ještě neuměla vůbec česky. V pohraničí mluvili jenom německy a najednou přišla do vsi nedaleko Prahy, kde spoustě lidí nerozuměla. Nicméně i tak dokázala mezi místní obyvatele zapadnout a našla si tu také manžela.

„Poznala jsem ho na zábavě, když byla černošická pouť. Pracoval jako zahradník u Soukupů v Radotíně. Já jsem byla ráda, že jsem poznala někoho, kdo umí perfektně německy. Pocházel z pohraničí z Nového Města pod Smrkem," popisuje paní Honcová. Tenkrát měla na tancovačce problém s tím, že když si pro ni někdo přišel, tak mu vůbec nerozuměla. Ale pak přišel její budoucí muž a bylo to.

Záchrana v podobě černého kašle

Mladá Hilda Honcová v době První republiky pracovala u Jánských a jednou za čtrnáct dní měla volno, takže chodila na procházky se svým milým. Nakonec se v roce 1937 vzali v Horních Mokropsech. „Za války jsme bydleli v Černošicích. Můj muž byl Čech a já Němka, tak to bylo smíšené manželství. Jednou ráno k nám přišli do bytu a říkali, že sbírají děti ze smíšených manželství. Já jsem jim říkala, že si děti nemůžou vzít, protože mají černý kašel," povídá a vybavuje si další vzpomínky.

Nakonec přišel doktor, který jim nemoc potvrdil, takže je nikam neodvedli. Ostatní děti, které brali ráno ze školy, pak večer pustili domů. Na další věci si už stěží vzpomíná, nicméně všichni její příbuzný byli odsunuti.

S manželem si v Černošicích postavili dům a paní Honcová se při stavbě hodně činila. „Zedník říkal, že to je práce pro mužského a ne pro ženské. Já jsem nosila tvárnice přes žebřík nahoru. No nadřela jsem se hodně a můj muž taky," líčí.

Až se v srpnu celá její rodina sejde, bude to početná oslava. S manželem mají tři děti, babičkou je šestkrát a prababičkou dvakrát. Její syn Oldřich je u námořnictva. Začínal u motoráře a dostal se až na prvního strojníka. „Viděl opravdu celý svět. Já jsem cestovala ráda. Jednou jsem byla v Jugoslávii, v Itálii a v Německu. Hlavně okolo Stuttgartu," vypočítává.

Lyžování, 
to bylo její

Kromě rodiny a práce se paní Honcová také věnovala koníčkům. Nejraději lyžovala. „Tenkrát to tu nebylo ještě zastavěné. Lyžovala jsem na kopci, jak se jde ke škole. To bylo moje. Můj muž zase bruslil. Jak byl led v zimě, tak vyrazil," říká. Ráda háčkovala a pletla, ale oči už jí tolik neslouží. Sama se ale uklidňuje, holka nenaříkej, jsou někteří mladší a jsou na tom hůř než ty.

Recept na dlouhověkost má jasný. Kromě toho, že se její tatínek dožil 91 let, tak nikdy nekouřila a nepila pivo. „Ráno si dám bílou kávu, chleba s máslem a trochu medu nebo marmelády. V poledne si nechávám nosit obědy. Večer si udělám čaj a chleba s máslem a je večeře. Je to jednoduché," radí.

S dětmi doma mluvili česky, ačkoliv paní Honcová žije dlouho mezi Čechy, stále má německý přízvuk. „Děti mi říkají, že tady můžu být sto let a pořád neumím česky. Je to pravda, a já se nezlobím," zakončuje.

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

14.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
14

K útoku nožem v Rusku se přihlásil Islámský stát

Grace Mugabeová a Robert Mugabe
4

Mugabeová získala imunitu, Jižní Afrika přerušila letecké spojení

Dýmkař Krška: Dělám pocitové dýmky. Řídím se hlavně kresbou dřeva

Výrobě dýmek se Karel Krška z Drnovic věnuje už sedmadvacet let. I po takové době nepovažuje jejich vyřezávání za rutinu. „Každý kousek je originál. Vše dělám ručně a každý kus dřeva mě jinak inspiruje. Možná proto mě práce pořád baví,“ pochvaluje si devětačtyřicetiletý muž.

Pražská zoo přivítala letošního miliontého návštěvníka

Zoo Praha v sobotu přivítala jubilejního návštěvníka letošního roku, kterým se stal pan Milan Rybka z Prahy 9 se ženou Valentinou a vnoučaty Sabinou a Matějem.

Neonacisté v Berlíně oslavují narozeniny Rudolfa Hesse, policie je ve střehu

Pět stovek pravicových radikálů včetně několika Čechů se sjelo do Berlína u příležitosti třicátého výročí smrti nacistického pohlavára Rudolfa Hesse. Proti nim se chystá protestovat zhruba stejně velký tábor odpůrců. Berlínská policie proto chystá manévry, aby zamezila násilí.

Vydavatelství univerzity v Cambridge se podvolilo čínské cenzuře

Prodáváte svou duši, zní nejčastější kritika na účet akademického vydavatelství Cambridge University Press. Nejstarší nakladatelský dům na světě totiž ustoupil ve sporu s Komunistickou stranou Číny a zablokoval více než tři sta článků ze svého prestižního sborníku China Quarterly.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení