Středočeši chodí k psychiatrovi stále častěji

„Dle odborníků začínají mít po roce 2000 duševní poruchy a poruchy chování charakter epidemie, a proto nabývají celospolečenské závažnosti, 
a tím i ekonomické významnosti jak pro zdravotní, tak pro sociální systémy a zaměstnanost i ve vztahu k otázkám sociálního začlenění či vyloučení," vysvětluje mluvčí Krajské hygienické stanice Středočeského kraje Šárka Nováková.

Duševní nemoc provází postiženého člověk zpravidla kolem patnácti let. Tyto roky jsou provázeny zvýšenou nemocností, pracovní neschopností, zhoršením kvality života, ztrátou životní pohody, mnohdy i invalidizací, ztrátou soběstačnosti či končí předčasným úmrtím.

Více vyšetření = zatížení systému

Lidé ze Středočeského kraje ve srovnání s ostatními kraji chodí na první psychiatrická vyšetření méně než lidé z celé republiky. Ženy tvoří ve Středočeském kraji zhruba 60 až 65 procent všech pacientů s psychickým onemocněním, což koresponduje s celorepublikovým podílem žen na celkovém počtu psychiatrických pacientů.

Celkový počet hospitalizovaných ve Středočeském kraji je do určité míry ovlivněn umístěním psychiatrické léčebny Kosmonosy, kde jsou hospitalizováni i pacienti z jiných krajů.

Léčba může spočívat buď 
v odstraňování příčin poruchy, nebo v úpravě jejích následků. K tomu se užívají medikamenty, psychoterapie včetně úpravy životního stylu a další způsoby.

Nejčastějšími diagnózami, pro které byli ošetřeni pacienti v psychiatrických ordinacích, byly neurotické poruchy a afektivní poruchy. U lidí jsou také často diagnostikovány poruchy vyvolané návykovými látkami a schizofrenie.

Rozdíl mezi nemocí u mužů a žen

„Z porovnání počtu pacientů 
v jednotlivých skupinách psychiatrických diagnóz 
podle pohlaví je zřejmé, že obecně se ženy častěji potýkají s afektivními, neurotickými a organickými duševními poruchami a schizofrenií," vysvětlila Šárka Nováková.

Muži jsou výrazně častěji ošetřováni v souvislosti se sexuálními deviacemi, s poruchami vyvolanými alkoholem a ostatními psychoaktivními látkami a s vývojovými poruchami v dětství a adolescenci. Významný podíl měli muži také u diagnózy patologické hráčství.

V roce 2012 lékaři provedli skoro tři tisíce ošetření, přičemž bylo ošetřeno necelých šest set tisíc pacientů. Oproti předchozímu roku přišlo do ordinace o čtyři procenta více pacientů a počet vyšetření stoupl od roku 2000 o necelých čtyřicet procent.

Při porovnání s miléniem dochází u dospělé populace k nárůstu počtu pacientů o téměř šedesát procent, počet pacientů ve věkové skupině do devatenácti let stoupl o necelou pětinu. 
U dětí do čtrnácti let byly nejčastější diagnózou vývojové poruchy v dětství a adolescenci, mentální retardace a neurotické poruchy.