Ve 480 obcích bylo 12 600 lidí evakuováno, 2000 bytů zničeno, 2370 rodinných domů poškozeno. Škody dosáhly závratných 4,1 miliardy korun. Takové jsou bilance loňských záplav. Na některých místech se s následky velké vody dosud nevyrovnali, jinde dodnes nachází nové a nové škody.

Například v Kralupech nad Vltavou, kde velká voda zanechala spoušť v řádech 50 až 60 milionů, se dodnes propadají některé silnice a dětské hřiště. „Náklady za loňské povodně ještě rozhodně nejsou konečné," míní starosta Kralup Petr Holeček.

Protipovodňová opatření zatím také chybí. Dodnes nemá město, které z jedné strany ohrožuje Vltava a z druhé Zákolanský potok, vybudovanou protipovodňovou hráz, která by obyvatele chránila před případným dalším neštěstím.

„Vedení města je na povodně připravené," zůstává přesto pln optimismu Holeček: „Občany informujeme pomocí SMS zpráv a funguje u nás skvěle i rozhlasový systém." Dalším opatřením má být dobrá komunikace s Povodím Vltavy, se kterým se pokouší ovlivnit manipulační řád přehrad Vltavské kaskády.

Prevence ano, ale jen ta dostupná

Loňské povodně potrápily také obec Nový Knín na Příbramsku, kde se do 3. stupně povodňové aktivity zvedla jinak neveliká říčka Kocába. Náklady na škody tu dosáhly 30 milionů. Bylo nutné opravit čističku odpadních vod i poškozený most. Silnice dodnes zůstává z důvodu nedostatku financí z půlky neopravená. Místostarosta obce Miloš Petřík je toho názoru, že proti velké vodě toho obec stejně příliš nezmůže.

„Máme vybudovaný informační systém, na několika místech kontrolují stav výšky vody hlásiči a je to koordinováno se zprávami z meteorologického ústavu. Pojistili jsme se také rozhlasem, který také do té doby vybudován nebyl," vyjmenovává dosavadní opatření Petřík. Větší prevence by podle něj byly příliš nákladné a ani do budoucna se s nimi nepočítá. „Je jasné, že domy, které jsou blízko vody, budou zaplaveny, když na to přijde. Moc se s tím dělat nedá," dodává.

Pro nedostatek financí zůstávají před velkou vodou nechráněni také obyvatelé Říčan u Prahy, kde loni napáchal milionové škody Mlýnský rybník. S rukama v klíně tu však místní zastupitelé prý rozhodně nesedí. „Máme připravený projekt, který by rybník opravil a zabezpečil ho před dalším vylitím," uvedl starosta města Vladimír Kořen s tím, že projekt je ve fázi čekání na peníze.

V Říčanech loni napáchala velká voda škody za zhruba 80 milionů. Na podobnou částku by vyšlo také zabezpečení rybníka. To by ovšem mohlo přinést dlouhodobé ochranu místních obyvatel před další potopou. A nejen jich. O hrázi jednal starosta Vladimír Kořen už několikrát se středočeským hejtmanem Josefem Říhákem a 
s pražským primátorem Tomášem Hudečkem. Právě Praha by měla mít o zabezpečení Mlýnského rybníka velký zájem, lidé z některých částí Prahy, jako jsou Uhříněves nebo Kolovraty, totiž museli být loni evakuováni právě kvůli situaci na Mlýnském rybníku.

To v Zálezlicích na Mělnicku už velké vodě nechtějí dát další šanci. Vltava tu řádila poprvé ve velkém před jedenácti lety, tenkrát tu zanechala škody v řádech několika set milionů korun. V roce 2013 přišly povodně znova, náklady byly asi 50 milionů korun. Na konci roku už měla vesnice se zhruba 300 obyvateli novou hráz.

Hráz, která obci uškodila. Opravdu?

Zálezličtí však chtějí jít s prevencí ještě dál. „V letošním roce začneme budovat skladové prostory pro zbývajících dvacet domů, které jsou mimo ochranu protipovodňové hráze," sdělil Deníku starosta obce Jiří Čížek s tím, že nic podobného, co budou mít v Zálezlicích, jinde v České republice není. „Inspirovali jsme se v Německu, kde to už dobře funguje," vysvětlil Čížek.

V praxi by to znamenalo, že každá rodina by měla svůj skladovací prostor vysoko na kopci, kam by si umístila nejnutnější věci. Ten by pak mohla libovolně dlouho využívat, dokud by jejich obydlí úplně nevyschlo. Starosta však varuje, že podobné řešení nemůže fungovat všude. „ O tom, že se k nám velká voda blíží, víme díky našemu umístění dlouho dopředu. Takže rodina má čas se vystěhovat. U bleskové povodně sklady ztrácí smysl," vysvětlil.

V Zálezlicích by nastal problém také v případě, kdyby do obce dorazilo víc vody, než v roce 2002. Na takovou výšku totiž byly stavěné hráze hráze. „Hůře, než tenkrát, snad už nemůže být," míní starosta obce Čížek.

V nedalekém Hoříně na Mělnicku by o zkušenostech s hrází mohli vyprávět. Právě tady totiž v loňském roce voda přetekla a nakonec se kvůli tomu zdržela déle, než kdyby v obci protipovodňové opatření nestálo. Častokrát zazníval názor, že hráz je více ke škodě než k užitku.

Starosta Hořína Jaroslav Vrba je v podobných závěrech opatrnější. Podle něj nelze jednoznačně říct, o jak dlouho se voda zdržela déle. „O den? Dva?" odhaduje Vrba. Podle něj to naopak obci prospělo, protože voda alespoň odtékala pomaleji a tím napáchala menší škody, než kdyby tekla proudem zase zpátky.

V Hoříně více, než o podobných věcech, přemýšlejí, kde vzít peníze na navýšení hráze. „My jsme rádi, že ji tu máme. Jen kdyby se nám ji ještě podařilo ji navýšit. Kde na to ale vzít peníze?" pokládá si už poněkolikáté otázku starosta. A jak vnímal nedávné zvedající se řeky na Moravě? To víte, sledoval jsem to s velkou nervozitou," dodává.

Peníze jsou, ale jen na odstranění škod

Nedostatek peněz představuje pro obce hlavní a většinou jediný argument, proč ještě komplexnější protipovodňové opatření nezajistily. Do června mohou obce čerpat peníze z Fondu solidarity EU, ty jsou ale primárně určené na zaplacení škod, které způsobila loňská červnová povodeň. Poškozené středočeské vesnice by si měly dohromady rozdělit kolem 70 milionů korun.

„Finanční příspěvek z tohoto fondu je koncipován jako příspěvek veřejným rozpočtům a je použitelný pouze na úhradu prvotních nákladů a na nápravu bezprostředních škod a nouzových operací způsobených povodní z června 2013," vysvětlil středočeský hejtman Josef Řihák.

Peníze z fondu mohou být použity pouze na zaplacení nákladů, které nebyly kryty jinými finančními prostředky, jako je pojištění, státní rozpočet nebo jiné fondy. „Jedná se tedy o zpětné uhrazení nákladů již uskutečněného zdokumentovaného výdaje," uvedla mluvčí kraje Markéta Vítková.