VYBERTE SI REGION

Studentka: Ve škole se naučíte frázi a pak zjistíte, že se už 30 let nepoužívá

Čáslav /ROZHOVOR/ - Obecně tolik neoblíbená němčina je pro ni téměř druhou přirozeností. Ulrika Tillmannová, studentka septimy na Gymnáziu a Střední odborné škole pedagogické v Čáslavi na Kutnohorsku, se zde věnuje studiu německého jazyka už pět let.

22.9.2013
SDÍLEJ:

Ulrika Tillmannová na jedné ze soutěží v doprovodu své učitelky němčiny Ivany FrýbovéFoto: Archiv Ulriky Tillmannové

Ačkoliv řada jejích vrstevníků - a nejen jich - chová vůči němčině předsudky, Ulrika se pravidelně zúčastňuje německých soutěží a olympiád, na nichž získává ta nejvyšší ocenění.

Nejen studium na víceletém gymnáziu a podpora ze strany jejích profesorů, ale především samostatná píle ji dovedly tak daleko, že v předmětu německý jazyk jí byl stanoven individuální studijní plán.

Ačkoliv německá podoba jména může vyvolat podezření, že německy se v její rodině běžně mluví, není tomu tak: němčina zkrátka patří mezi její koníčky. Co sama Ulrika soudí o svých úspěších a tomto germánském jazyku jako takovém?

Za vaše dosavadní studium jste dosáhla na poli němčiny řady úspěchů v soutěžích a dalších německých kláních. Který z úspěchů jste si musela nejvíce zasloužit a vybojovat?

Nejvíc jsem si musela vybojovat vítězství v celostátním kole německé olympiády, protože to už se svojí obtížností podstatně lišilo od nižších kol. Člověk totiž musí mluvit několik minut na určité téma, a když mi paní profesorka k procvičení dávala témata jako solární auta nebo nukleární elektrárny, nijak mě to nepovzbudilo. Naštěstí jsem pak v soutěži dostala téma „idoly", takže jsem měla štěstí, ale jedna soupeřka opravdu musela mluvit o těch elektrárnách.

Jaký vztah máte k němčině? Je čistě studijní nebo k němu máte osobní bližší vztah třeba i na poli rodiny? Nemůžu si nevšimnout vašeho německého jména.

K němčině mám vztah 
určitě dobrý, i protože jsem minulý školní rok strávila 
v Bavorsku. S rodinou má jen málo společného, přestože jméno opravdu německé je. Německy uměl jen můj dědeček do svých sedmi let, kdy 
v Německu žil. Pak se v 1945 vrátil s prababičkou zpět do Česka, a těsně po válce německy mluvit nemohl. Jazyk úplně zapomněl, ale občanství mu zůstalo, takže jméno i německý pas mám po něm. Ani jeden z rodičů ale německy nemluví.

Pro řadu studentů představuje němčina jakožto cizí jazyk zapeklitý oříšek. Jaký je váš pohled na němčinu jako na jazyk?

Těžko říct, já se němčiny nikdy nějak neobávala. 
O němčině člověk nic moc dobrého neslyší, říká se, že je to tvrdý jazyk, co nezní moc pěkně, lidi možná vyděsí 
i dlouhá slova. Angličtina je pro studenty určitě důležitější, protože tu potřebují opravdu všude, ale řekla bych, že pro Čechy má němčina také svůj význam. V Německu pracuje více Čechů, než bychom si mysleli.

A co tolik obávaná německá gramatika u vás? Není ta důvodem, proč naši studenti od studia němčiny upouští?

Gramatika mi až tak těžká nepřijde, je celkem pravidelná a zažije se poměrně rychle, ale já se většinu naučila spíš posloucháním, takže nějaká gramatická pravidla moc vysvětlovat neumím. Základy mám ale určitě ze školy, protože na osmiletém gymnáziu se začíná s druhým jazykem dříve než na základní škole, a měli jsme více hodin týdně.

A nyní možná trochu záludná otázka: nenudíte se v hodinách němčiny? Mají pro vás přichystané třeba náročnější úkoly, samostatnou práci?

V němčině mám od letošního školního roku individuální plán, vedení školy mi vyšlo vstříc. Teď se připravuji na jazykové zkoušky úrovně C2 
a chodím do kurzu v Goethe Institutu v Praze. Ale ani 
v minulých letech jsem se v hodinách nijak nenudila, 
i tím, že jsem se často pod vedením paní profesorky připravovala na olympiády.

Všímáte si při výuce i chyb 
u učitelů při mluvení?

Tím, že na němčinu nechodím, ani moc ne, ale určitě poznám typický český přízvuk a nebo i chyby, které jsou pro Čechy typické. Spíš si všímám chyb v různých letácích nebo článcích, které nepsal rodilý mluvčí.

Předpokládám, že se na vás obrací spolužáci a ostatní studenti s prosbou o pomoc při studiu. Dáváte třeba hodiny doučování?

O pomoc mě žádají často, ale ještě mi nikdo nikdy nic nezaplatil! Většinou jim pomáhám s úkolem, nic velkého, opravím chyby. Pár jich tam musím nechat, aby to nebylo podezřelé. Ale pokud by někdo doučovat chtěl, a třeba mi za to i zaplatil, jsem mu plně k dispozici.

Co podle vás při studiu němčiny může člověku nejvíce pomoci? Co nejvíce pomohlo vám, co je pro vaši němčinu největším přínosem?

Jako u každého jazyka, člověk se nejlépe učí přímo v té dané zemi. Já si před dvěma roky na jednom pobytu našla kamarádku, kterou jsem pak navštěvovala a ona pak byla 
i několikrát v Česku. Přes ní jsem si našla mnoho kamarádů i známých, a německy jsem se naučila nejvíce od nich. Je samozřejmě dobré mít nějaké základy, ale musíte vědět, jak se jazyk používá v každodenním životě, hovorové výrazy jsou stejně důležité jako formální školní němčina. Ve škole se naučíte nějakou frázi a pak zjistíte, že se už tak třicet let nepoužívá.

Je tedy nějaký způsob, jak si komunikaci usnadnit? Čeho by se člověk neměl bát?

Němčinu hodně ovlivňuje angličtina, spousta čistě německých výrazů je teď už zastaralých a používají se anglické ekvivalenty - kolikrát 
i smíchané s němčinou nebo různě zkrácené, aby to nikdo nepoznal. A hlavní je nebát se něco říct. Sama jsem si za tu dobu všimla, jak jsem se zlepšovala a rozuměla čím dál tím víc.

Máte nějakého svého německého oblíbence, třeba herce, zpěváka, kapelu, program?

Z programů mám docela ráda ProSieben - je to televizní kanál, jeden z nejoblíbenějších v Německu, a můžu ho doporučit hlavně těm, kdo se německy učí, protože vysílá hlavně známé americké seriály, takže člověk při sledování jakž takž zná děj a může se soustředit na jazyk. V německých hercích ani celebritách se moc nevyznám, ale znám spoustu dobrých německých filmů. Moje oblíbená německá kapela je asi Kraftklub, ale moc německé hudby neposlouchám.

Byla jste v Německu třeba na studijním pobytu, stáži, jako au-pair nebo podobně?

V Německu jsem strávila celý minulý školní rok na studijním pobytu v Lohru nad Mohanem, v malém městě 
v severozápadním Bavorsku, asi hodinu cesty od Frankfurtu. Navštěvovala jsem jedenáctou třídu místního gymnázia, což odpovídá našemu druhému ročníku gymnázia nebo sextě. Získala jsem zkušenosti, za které jsem opravdu vděčná.

Jedenáctou třídu? Vidím, že systém gymnaziálních tříd je 
v Německu jiný než u nás.

Německé gymnázium se od českého liší hlavně tím, že Němci maturují už ve dvanácté řídě, a poslední dva roky - to je tzv. Oberstufe - už nemají své staré třídy, ale jeden velký ročník, kde je okolo stovky studentů, a volí si různé kurzy. Musí pouze dosáhnout určitého počtu hodin a chodit na povinné kurzy jako němčina, matematika 
a podobně. Můj ročník byl opravdu fajn a měla jsem 
i skvělou hostitelskou rodinu. Se spoustou kamarádů i kamarádek jsem dodnes v každodenním kontaktu.

Autor: Blanka Olišarová

22.9.2013
SDÍLEJ:

Hlavní třídy se zcela promění, Praha dá na jejich obnovu miliardu

Praha /INFOGRAFIKA/ - Během dvou let se velké třídy v metropoli zcela promění. Začnou rekonstrukce čtyř ulic, které dostanou úplně novou podobu. Vše vyjde na více než miliardu korun.

Klub Kanál dostal "trest" za rvačky. V lednu musí zavřít

Písek – Dance club Kanál v Chelčického ulici v Písku bude mít po celý leden zavřeno. Rada města schválila stejně jako před rokem u nedalekého podniku La Noche odejmutí výjimky prodlužující provozní dobu. Důvodem byly rvačky, ke kterým zde letos došlo. „Musíme měřit všem stejně," podotkl místostarosta Písku Jiří Hořánek.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies