Podle primářky interního oddělení Zdeňky Hradecké narůstá počet kolapsů zejména u starších lidí. „Denně ambulantně ošetřujeme dva až tři pacienty, kteří zkolabovali kvůli teplému počasí," potvrzuje primářka. V porovnání s loňským létem ovšem toto číslo není o nic vyšší a nevybočuje tedy 
z normy.

Na vině kolapsů je většinou dehydratace. Lidé, kteří vyhledají lékařskou pomoc, proto dostávají fyziologický roztok, jenž obsahuje vodu a potřebné minerály.
Mluvčí nemocnice Lucie Zikmundová uvedla, že hospitalizace obvykle není nutná, v některých případech se jí však pacienti přece jen nevyhnou.

„Jedná se zejména o osoby starší sedmdesáti let, které trpí chronickými nemocemi, jako jsou například cukrovka či hypertenze, tedy vysoký krevní tlak," řekla Zikmundová 
s tím, že tito lidé zůstávají v nemocnici maximálně po dobu dvou dnů.

Co se vlastně při kolapsu z vedra s člověkem děje? „Poklesne mu tlak, může mít závratě a mžitky před očima, cítí slabost v nohách," popsala mluvčí nemocnice a přidala také několik rad, jak se nepříjemnému stavu vyhnout. „Velmi důležité je dostatečně pít, ideálně alespoň tři litry tekutin denně. Měla by to být převážně čistá voda, minerálky a čaj," upozornila, že ne všechno, co teče, člověku skutečně pomůže.

Lékaři dále doporučují vyřizovat namáhavé činnosti 
a pochůzky spíše v ranních hodinách, nechodit na sluníčko a zůstávat ve stínu, jíst především lehké potraviny s vysokým obsahem vitamínů, vyhýbat se stresu a celkově zvolnit pracovní tempo. Dobré prý také je dopřát si po obědě krátkou siestu.