VYBERTE SI REGION

U Slivice se bude opět bojovat, přijedou tanky i kolové transportéry

Příbramsko - Rekonstrukce poslední bitvy 2. světové války v Evropě u Slivice roku 1945 se po loňské přestávce bude znovu konat. Akce, která se uskuteční příští sobotu 12. května u Památníku Vítězství na Slivici u Příbrami, připomene už pojedenácté poslední bojové události druhé světové války.

1.5.2012
SDÍLEJ:

Rekonstrukce bitvy na SliviciFoto: DENÍK/Martin Lukeš

Podle Josefa Velfla, ředitele Hornického muzea Příbram, se na scéně objeví tank T-34 bratří Míků, dále pak stíhač tanků, a novinkou budou obrněné, kolové transportéry M-8 spojenecké armády.

„Z dobových fotografií víme, že s těmito transportéry vyzbrojenými kanony, přijeli Američané do Březnice. Při rekonstrukci také diváci uvidí simulaci náletu Milína z 29. dubna 1945," popsal Josef Velf, na co se návštěvníci mohou těšit.

Vstup na rekonstrukci bitvy, ukázky vojenské techniky a další, je zdarma. Platí se jen 50 korun za parkoviště na místě. Doprava je zajištěna kyvadlovou dopravou z Příbrami a zpět.

Tradiční akce připravená ve spolupráci s Armádou ČR, Obcí Milín, Městem Příbram, Klubem vojenské historie a techniky Příbram, Hasičským záchranným sborem Středočeského kraje, Policií ČR, kluby vojenské historie ČR a Českým svazem bojovníků za svobodu.

Program - sobota 12. května 2012

10.00 hodin - výstava techniky, výzbroje a výstroje AČR – 13. dělostřelecké brigády Jince a klubů vojenské historie, střelecký trenažér
12.00 hodin - pietní akt u Památníku Vítězství – čestná jednotka, zástupci organizátorů, veteráni války a další čestní hosté, fanfáry Souboru svatohorských trubačů k slavnostnímu nástupu při položení věnců u Památníku Vítězství
13.00 hodin - zahájení rekonstrukce poslední bitvy 2. světové války v Evropě v areálu Památníku Vítězství u Slivice
14.30 hodin - ukončení rekonstrukce bitvy, odjezd kolony historických válečných vozidel
14.45 až 15.15 hodin - dynamická ukázka činnosti 13. dělostřelecké brigády Jince
- stánkový prodej s občerstvením po celý den

Kyvadlová hromadná doprava na trase: Příbram (obchodní dům Albert konečná MHD, Brodská ul.) - Milín v době od 10.00 do 12.30 hodin a po stejné trase zpět od 16.00 do 17.00 hodin.

Slivice - 11. a 12. května 1945

V novodobých dějinách zaujímá nezastupitelné místo v dramatickém toku událostí konce války městečko Milín s osadou Slivice a přilehlým okolím. Tato lokalita ležící ve středních Čechách asi 6 km jihovýchodně od Příbrami se stala ve dnech 11. a května 1945 svědkem jedné z posledních významnějších vojenských operací 2. světové války v Evropě.

Podepsání kapitulace nacistickým Německem s platností od půlnoci 8. května 1945 totiž neznamenalo automaticky okamžité ukončení bojových akcí na všech frontách starého kontinentu.

Význam bitvy u Slivice na Příbramsku z 11. a 12. května 1945 je umocněn tím, že se jí zúčastnili proti nepřátelskému uskupení hitlerovské branné moci nejen dobrovolníci z řad domácího hnutí odporu a sovětští partyzáni, ale též jednotky tří ukrajinských frontů (1., 2. a 4. UF) v součinnosti se 4. tankovou divizí XII. sboru 3. americké armády. Předtím zasáhli do těchto bojů v blízkém i vzdálenějším okolí rovněž vojáci Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Vlasova.

Tragické krveprolití na konci války a vlastně v době, kdy Evropa již oslavovala mír, nastalo poté, co do prostoru Slivice - Milín - Čimelice postoupila nepřátelská vojska odmítající složit zbraně a usilující za každou cenu proniknout před blížící se Rudou armádou do americké zóny, což bylo v rozporu s právě vyhlášenou německou kapitulací.

Vzhledem k tomu, že jižní a jihozápadní část Příbramska ležela poblíž hranice takzvané demarkační čáry, předem dohodnuté sovětskými a americkými Spojenci, vznikla zde paradoxní situace, neboť Američané, kteří se dostávali na Příbramsko již od 7. května 1945, nesměli za touto stop - linií podle předchozí dohody se SSSR vojensky zasahovat. Rudá armáda sem dorazila až o 4 dny později.

Mezitím ustupující složky německé branné moci, mezi kterými byly i části elitních divizí SS, terorizovaly místní civilní obyvatelstvo. Teprve úder sovětských vojsk 11. května 1945 v odpoledních a nočních hodinách znamenal definitivní konec bojů. Po předchozím průzkumu terénu následoval přepad pomocí děl a kaťuší.

Palebné pozice si Rudá armáda vytvořila mezi Svatou Horou a Háji, u Brodu a před Raděticemi nedaleko Slivice. Obranný rajón nepřítele pokryla sovětská dělostřelecká palba, pak přišel útok pozemních vojsk. Z útvarů 2. UF bojovali u Slivice vojáci 9. gardového mechanizovaného sboru
generála M. V. Volkova a 2. gardového mechanizovaného sboru gen. K. V. Sviridova v sestavě 6. gardové tankové armády gen. A. G. Kravčenka, postupující od Příbrami a Dobříše.

Z východu, od Kamýka nad Vltavou a Radětic, útočily složky 25. gardového střeleckého sboru 7. gardové armády generála M. S. Šumilova, a od jihu, po pravém křídle Američanů ze 4. tankové divize XII. sboru 3. americké armády, jednotky 38. gardového střeleckého sboru 9. gardové armády SSSR. Ve směru od Obor a Dolních Hbit pronikali vojáci maršála A. I. Jeremenka ze 4. UF. Z útvarů 1. UF maršála I. S. Koněva zde plnil speciální úkoly (pronásledování vlasovců) 25. tankový sbor generála E. I. Fominycha z 13. armády generála Puchova, postupující od Příbrami a z Rožmitálska.

Asi ve 3 hodiny ráno 12. května 1945 utichla u Slivice střelba, hitlerovci opustili své pozice a vzdali se Sovětům. Jejich velitel SGruppenführer Karl Friedrich von Pückler - Burghaus, velitel Waffen SS v Čechách a na Moravě, ještě nějaký čas vzpupně odmítal složit zbraně, nakonec však podlehl tlaku spojeneckého obklíčení a údajně v noci 12. května 1945 kapitulační akt podepsal.

Záhy nato se pak v rakovické části Čimelic u domku čp. 99 poblíž silnice zastřelil. Za sovětskou stranu vedl jednání a kapitulační protokol podepsal velitel 104. gardové střelecké divize gardový generál Serjogin a za Američany náčelník štábu 4. tankové divize XII. sboru plukovník Allison. 

Desítky pomníků a pamětních desek připomínají oběti na životech z řad našich spoluobčanů a také sovětských a amerických vojáků, kteří položili život za osvobození Československa. Němými svědky té doby zůstanou rovněž bezmála zapomenuté společné hroby takzvaných vlasovců nebo příslušníků hitlerovské branné moci. Vypovídají o tragédii 20. století, která by se neměla opakovat.

Josef Velfl, historik, ředitel Hornického muzea Příbram

Autor: Karel Hutr

1.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies