VYBERTE SI REGION

Umělé slunce u Buštěhradu opaluje stejně jako skutečné

Buštěhrad - Účinky slunečních paprsků, hluku, větru, ohně a podobně začalo zkoumat nové Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) Českého vysokého učení technického, jehož provoz byl zahájen v průmyslové zóně Dříň u Buštěhradu na Kladensku.

19.5.2014
SDÍLEJ:

SIMULÁTOR SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ tvoří osm výkonných lamp. Návštěvníkům centra ho představil vedoucí solární laboratoře Bořivoj Šourek.Foto: Robert Božovský

Experimenty budou v UCEEB prováděny v reálném měřítku, což umožňující získat spolehlivé informace o funkčních parametrech materiálů, konstrukcích, navrhovaných energetických systémech a systémech inteligentního řízení, včetně jejich dopadů na kvalitu vnitřního prostředí objektů, jakož i na životní prostředí.

Centrum bude plnit vědecké, ale částečně i komerční úkoly, jimiž si chce vydělat zhruba pětinu svého ročního rozpočtu. Další prostředky bude získávat například ze státního rozpočtu, darů sponzorů nebo různých vědeckých a výzkumných grantů.

Jak novinářům řekl ředitel UCEEB Lukáš Ferkl, v centru je pět výzkumných skupin, zaměřených například na energetické systémy budov, stavební konstrukce a materiály nebo kvalitu vnitřního prostředí objektů. „Centrum je vybaveno zhruba z jedné čtvrtiny. Postupně bude doplňováno o další poměrně unikátní. vybavení a přístroje. Na konci roku bychom chtěli být plně funkční," informoval ředitel.

Pozornost návštěvníků budilo při slavnostním otevření už zcela funkční umělé slunce. Představit si ho lze jako velké solárium. Dokonce skutečně opaluje. „Simulátor slunečního záření slouží ke komerčnímu testování kolektorů na solární ohřev vody pro jejich výrobce nebo vývoj novinek v tomto oboru. Tvoří ho osm výkonných lamp," popsal vybavení vedoucí solární laboratoře Bořivoj Šourek.

Projekt za 672 milionů korun

Celý projekt UCEEB má hodnotu 672 milionů korun. Pětaosmdesát procent z této částky tvoří evropské dotace, zbytek pokrývají investice ze státního rozpočtu. Samotný objekt centra pak stál bezmála 290 milionů korun. Zbývající suma je určena na přístrojové vybavení a podporu rozjezdu činnosti vědeckého pracoviště, na kterém se společně podílely hned čtyři fakulty ČVUT - stavební, strojní, elektrotechnická a biomedicínského inženýrství, která sídlí v nedalekém Kladně.

Spokojena s tím, že UCEEB má adresu v katastru Buštěhradu, je i starostka tohoto města Jitka Leflerová. „Začíná se rozvíjet vzájemná spolupráce. Máme konkrétní představu pomoci při záměru energeticky efektivní přístavby buštěhradské základní školy, protože v brzké budoucnosti se budeme potýkat s nedostatkem tříd," konstatovala starostka. Několik obyvatel Buštěhradu navíc získalo ve výzkumném centru pracovní uplatnění.

Autor: Robert Božovský

19.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
5 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Vicekancléř Gabriel: AfD se radikalizuje, měla by ji sledovat kontrarozvědka

Berlín - Německý vicekancléř Sigmar Gabriel navrhuje, aby německou protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD) sledovala tajná služba. Reaguje tak na hojně kritizované výroky představitele AfD Björna Höckeho, který vyjádřil nelibost nad přítomností památníku holokaustu v Berlíně.

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies