VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V boji proti černé zvěři v Brdech by mohl pomoci odstřelový fond

Mníšek pod Brdy - V boji proti přemnožené černé zvěři v Brdech by mohl pomoci zvláštní fond, který by motivoval myslivce k většímu odstřelu prasat. O jeho zřízení uvažují obce z mníšeckého mikroregionu. Myslivci by dostávali za každé skolené prase 160 až 200 korun, což by jim pokrylo náklady.

28.9.2014
SDÍLEJ:

Divočák. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Milena Marešová

V mikroregionu je sdruženo 14 obcí. "Myslím, že by se našly minimálně dvě třetiny starostů, kteří by se do toho zapojili," odhadl starosta Mníšku pod Brdy Petr Digrin (za STAN).

Nápad podporuje například starostka Hvozdnice Helena Kučerová (nez.). Obec má podle ní s divokými prasaty velké problémy. "Máme tam tři nebo čtyři větší skupiny, které terorizují celou obec," uvedla. Situace se podle ní zhoršila hlavně v posledním měsíci.

Stejné zkušenosti má Mníšek, kde podle Digrina prasat na nehonebních pozemích výrazně přibylo, hlavně po letošní sklizni, kdy zvířata vyšla z polí. Divočáci se objevují i na náměstí a u obchodů, ročně páchají škody za stovky tisíc korun. "Situace je mnohem horší než v minulých letech. Ani starousedlíci nejsou zvyklí na takové ataky," podotkl starosta.

Nejúčinnější je odstřel

O zřízení odstřelového fondu by se podle Digrina mělo jednat, až selžou všechny ostatní cesty, jak situaci zlepšit. Z nedávného jednání zástupců radnice na ministerstvu zemědělství podle něj vyplynulo, že jediným účinným nástrojem pro boj s přemnoženými prasaty je zvýšení odstřelu. Na odchytové klece či pachové ohradníky se podle Digrina nelze spoléhat.

Město volá po změně vyhlášky a povolení celoročního odstřelu všech kategorií prasat, tedy i bachyní a selat, což ale naráží u ochránců přírody. Ministerstvo však podle Digrina navrhlo, že by na nehonební pozemky dostali přístup i myslivci z jiných honebních společenství, což v současnosti není možné. Místní myslivci by tak mohli dostat posily.

Prasata se stáhla do lesů

Loni město ve spolupráci s myslivci iniciovalo dvě rozsáhlé koordinované naháňky na území sahajícím od Mníšku po Vltavu a od Zbraslavi za Dobříš. Při první lovci skolili zhruba 140 prasat a při druhé kolem 90. Podle radnice byla tato akce úspěšná, prasata se stáhla do lesů.

Zda letos bude plošný odstřel i letos, je otázkou. "Uvědomuji si, že jsou to organizačně poměrně náročné věci a je otázka, jestli se honebním společenstvím bude chtít," uvedl Digrin.

Jasněji by v tom mělo být na koncem října, kdy by měla být svolána další schůzka zástupců obcí s myslivci a zemědělci.

Autor: ČTK

28.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies