VYBERTE SI REGION

V Kutné Hoře by se zase mohlo vařit pivo. Sedlec a Kostnický ležák

Kutná Hora /ROZHOVOR/ - Pivovarnická budoucnost nabídne Kutnohorákům světlou čtrnáctku Sedlec a tmavý Kostnický ležák. Alespoň podle vize Jana Chejna. Majitele budovy bývalého pivovaru v Sedlci.

13.11.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
35 fotografií
Jan Chejn, majitel pivovaru Sedlec. 13.11.2012

Jan Chejn, majitel pivovaru Sedlec. 13.11.2012Foto: DENÍK/ Martin Vaněk

Nabídl veřejnosti, ať si prostory této zajímavé technické památky prohlédne. Stovky návštěvníků tak v sobotu 10. listopadu dostaly šanci seznámit s postupnými záchrannými a rekonstrukčními pracemi, které akademický malíř a restaurátor Jan Chejn na historickém objektu za dva roky vykonal.

A nebylo toho málo. Zatím však podle Chejna došlo prakticky pouze na zajišťování havarijního stavu například krovů a krytin.

Do doby, než zde sládek uvaří první várku sedleckého piva, uplyne ještě přinejmenším několik let. Obnova vaření piva je však pro Jana Chejna jednoznačnou prioritou. „Je to cílem, je to prvotní zájem, ovšem je to vlastně věc, která je možná nejsložitější," konstatoval majitel pivovaru s tím, že o jiné variantě využití areálu vůbec neuvažuje.

Ochutnat pivo pod výše zmíněnými značkami Sedlec a Kostnický ležák měli v sobotu i návštěvníci dne otevřených dveří. Ačkoliv se jedná o pivo vařené v pivovaru v jižních Čechách, doslova se po něm zaprášilo. Opět se potvrdil zájem Kutnohoráků, po uzavření místního pivovaru, o vlastní, domácí značku piva. Obě prodávané značky by navíc podle Chejna měly být velmi blízké tomu, co bude budoucí produkcí pivovaru Sedlec.

Rozhovor s Janem Chejnem

Jak se zrodila myšlenka koupit a obnovit pivovar v kutnohorském Sedlci?

Několik let jsem se pohyboval po Kutné Hoře, především v Sedlci, a nebyl jsem jediný, koho upoutal objekt bývalého pivovaru, chátrající technické památky, o které jsem původně nevěděl, že je pivovar, to jsem se dozvěděl až postupně, později. A protože se zabývám rekonstrukcemi a restaurováním, tak jsem si chtěl splnit svůj sen, a to je pracovat odborně i na svém.

Jak se vám podařilo váš sen zrealizovat a objekt získat?

Bývalého vlastníka, pana Schwarzenberga, jsem opakovaně žádal, aby zvážil možnost prodeje. Po těch opakovaných žádostech došlo k velmi výjimečnému kroku, že se rozhodl tuto část svého majetku odprodat. To se odehrálo na podzim roku 2010. V tu chvíli jsme se pustili do rekonstrukce, která spočívá v zajišťovacích, zabezpečovacích pracích, proto, aby ten objekt dál nechátral a nerozpadal se.

Přistupujete k rekonstrukci, pouze jako k rekonstrukci památky nebo jako k obnově pivovaru?

Vnímám to tak, jak říká jedno přísloví, že člověk se nemá hodnotit podle toho, jak zvládne situace, které si v životě naplánuje, ale podle toho, jak zvládne situace, které mu postaví život do cesty. Takže já jsem to bral tak, že jsem si na začátku něco vymyslel a poté ta má představa, prvotní záměr přerostly situací, nebo tím stavem, ve kterém se ten objekt nacházel. A to, že to není zámek, a je to technická památka, tak to vlastně té situaci neubírá nic na hodnotě, na složitosti, ba naopak. Zatímco zámek je věc pro kratochvíli, i když rekonstrukce vyžaduje spoustu energie a financí, tak ta technická památka, právě z doby 19. století, kdy byl pivovar postaven, nabízí mnohovrstevnatost významů. Bylo to postaveno ve stylu anglické novogotiky, takže tady je jasná souvislost mezi Filipovem a Hrádkem u Nechanic, a potom ještě nabízí význam té utilitární funkce. Takže obnova pivovaru, že se ten objekt nachází v turistickém prostředí, snažit se navázat na turistické služby, to jsou všechno věci, které se týkají mnohovrstevnatosti té památky. A já to neberu tak, že jsou to věci, které tu rekonstrukci komplikují, ale nabízí výhodu v tom následném využití.

Uvažoval jste tedy od začátku, že se tady bude vařit pivo? Je zprovoznění pivovaru pořád cílem? Jaký je váš vztah k pivovarnictví?

Je to cílem, je to prvotní zájem, ovšem je to vlastně věc, která je možná nejsložitější, protože situace a poměry na trhu jsou, jaké jsou, a není lehké se dostat do širšího povědomí. A přiznám se, že nemám vysokou školu chemicko - technologickou, takže sládkem nebudu. Na to je potřeba mít kvalitní lidi. Osobně mám vztah k pivovarnictví stejný jako většina Čechů, to znamená pozitivní a nadprůměrně kladný.

Jaký je harmonogram rekonstrukčních prací?

Rekonstrukce probíhá postupně. Nejprve se jedná o zajištění havarijního stavu. To znamená krovy, krytiny, jejich oprava nebo výměna, celková rekonstrukce, protože v některých částech krov nebyl. Následně statické zajištění a v poslední řadě i práce jako úklid, což může znít banálně, ale ta památka od roku 1946 nefungovala jako pivovar, pouze v rámci druhotného využití. Po roce 1990 nefungovala vůbec nebo jen částečně. Tak se tady neshromáždilo spousta nevhodných věcí, které je potřeba odstranit, a já se při té rekonstrukci snažím dostat do fáze, kdy zde pivovar ještě fungoval. Eliminovat ty přídavky, které nebyly vhodné a nerespektovaly původní pivovarský význam.

Vyjádřeno časově? Na kolik let ještě rekonstrukci odhadujete?

Nechtěl bych to zakřiknout, ale když se podíváme, jak to vypadalo před rokem, před dvěma lety, tak ten posun je radikální. Netvrdím, že za pár let se bude vařit pivo, to je věc technologie a sládka, lidí a odbytu a zájmu místních, jestli by to pivo vůbec chtěli pít. Takže to využití bude postupné a pivovar bude jeho součástí.

Objevil jste během rekonstrukčních prací něco, co vás překvapilo? Nějakou zajímavost?

Já se tím intenzivně zabývám víc než dva roky. Pro mě je tady překvapení spousta nejen na místě, ale i v archivu v Třeboni, kde je schwarzenberský archiv, kde je spousta plánů, které jsem vystavil na nástěnce. A co se týče zjištění na místě, jestli se ptáte na poklad, protože jeden pán mi tady vysvětloval, že je tady zakopaný poklad, tak ten jsme ještě nenašli, ale je tady spousta detailů, které vypovídají o době vzniku a o fungování pivovaru. Jednalo se o velmi utilitární architekturu, stavbu, která se neustále měnila, jejíž hlavní význam byl v ziskovosti, a už od roku 1864 plus mínus, kdy byl takzvaný nový pivovar dostavěn, tak se prováděly různé úpravy změny pro zvyšování kapacity. Maximum bylo kolem roku 1900 a to devětadvacet tisíc hektolitrů piva.

V prostorách pivovaru byly k vidění architektonické projekty obnovy areálu. Dá se říci, že takto podobně bude pivovar vypadat v budoucnosti?

K tomu je potřeba dodat zásadní věc, že to jsou studie studentů, kteří to mají jako svoji školní práci, zadání. Jsem za to velmi vděčný, protože je vidět pohled zvenčí, pohled někoho, kdo je trochu nad věcí a není s tím úplně srostlý. Na druhou stranu je to svět sám pro sebe. Mají to jako modelovou situaci. Netvrdím, že by se podle toho nedalo stavět, ale je to trochu jiný způsob, asi by to šlo ve chvíli, kdyby investor měl několik desítek milionů korun a ukázal si, který návrh se mu líbí a architekt by to připravil, projektant spočítal a začalo by se stavět. Ale ta rekonstrukce tady probíhá mnohem pietnějším způsobem, postupně, pozvolna, takže se snažím zachovat maximum detailu, zanechat tady rezidua té pivovarské fáze, a pokud by mělo k dojít k výstavbě novotvarů, tak se tomu nebráním, ale v tuto chvíli přede mnou stojí rekonstrukce ve smyslu zajištění, zabezpečení a přípravy na provoz

Pokud by nevyšly plány na výstavbu pivovaru, máte nějaký plán B?

Nemám plán B. V tomto případě, ani v jiném. Pokud plán nevyjde, tak nemám. Přemýšlím o tom, ale nemám. Myslím, že ten pivovar je stěžejní věc, je to jenom otázka času, kdy co bude, ovšem udělám všechno pro to, aby se v Sedlci zase pivo vařilo.

Nabízíte tady lahvové pivo Sedlec. Zájem o něj je poměrně velký, ale opravdu ze Sedlce není… O jaké pivo se jedná?

Je to trochu delikátní věc, protože vím moc dobře, že Kutnohoráci jsou hákliví na to, že se Dačický nevaří v Kutné Hoře, ale vaří se jinde. Takže jsem se pustil do rizika, že si taky nechám vařit pivo někde jinde. Nevydávám to ale za pivo, které se vaří v sedleckém pivovaru. Pivovar má historickou hodnotu a sociální kontext a proto, aby si někdo mohl odvézt suvenýr a ochutnat něco, co by se tady v budoucnu mohlo vařit, tak jsem si to nechal uvařit v jiném pivovaru v jižních Čechách. Do budoucna bych byl rád, protože to pivo je kvalitní, kdyby ta spolupráce mohla spolupracovat, ať už na úrovni sládka, který by tady mohl působit, nebo receptury. Myslím, že by to pivo do budoucna mělo chutnat takto.

Plánujete v pivovaru další akce?

Den otevřených dveří bude pokračovat na jaře kolem Velikonoc dnem otevřených sklepů. Necháme se překvapit, jak tady věci na povrchu pokročí, kam se dostaneme. Protože rekonstrukce ještě není ukončena a v letošním roce ještě bude něco následovat. Příští rok na jaře to bude mít trošku undergroundový charakter ve sklepení.

Stavební vývoj areálu pivovaru Sedlec

Nejstarší v torzu dochovanou částí pivovaru v Sedlci je gotická sýpka. Ta byla součástí hospodářského dvora při tehdejším klášteře cisterciácké církve. Není však vyloučené, že se původně jedná o dům donátora, nebo jinou světskou stavbu, která by nebyla v klauzuře. Dle nálezů je patrné, že stavba byla ve 14. století vysoce reprezentativní objekt.

Výstavba reálu pivovaru byla započata stavbou ležáckých sklepů. Hlavní budova pivovaru byla vystavěna v letech 1861 až 1864. Jedná se o výstavbu kotelny, varny a místností v jejich suterénu, starých ležáckých sklepů a spojovací chodby, která vedla od zámku až k hvozdu (sušárna sladu). Chodba byla určena pravděpodobně pro dopravu sladu, který byl skladován v prostorách bývalého zámku.

Jednalo se o správcovství, ve kterém byl situován i starší pivovar, ve kterém byl provoz po stavbě nové budovy zrušen.

Další budova z tohoto období byl dům sládka, který byl zbourán spolu s hvozdem.

Stavební úpravy proběhly v sedmdesátých letech 19. století, kdy došlo k přístavbě letního hospodářství. Jedná se o přístavbu kvasírny a ledárny na úrovni prvního nadpodlaží a místnosti v jejich suterénu. Z tohoto období pochází velké množství realizovaných i nerealizovaných studií a projektů.

Po roce 1917 došlo ke stavební přestavbě varny.

Výměna krovů nad štoky ve sladovně patrně souvisela s přechodem parních pohonů pivovaru na pohon elektromotory.

V tomto stavu pak pivovar vydržel v provozu do roku 1942, kdy byl odebrán majiteli a nucenou správou přeměněn na opravnu zemědělských strojů. Z této etapy pochází množství menších úprav, týkajících se většinou stavebních otvorů a jejich výplní.

V 70. letech 20. století byla část pivovaru zdemolována (hvozd, dům sládka a menší stavby) v důsledku rovnání přilehlé komunikace.

Zdroj: Informace k výstavě v rámci Dne otevřených dveří v pivovaru Sedlec

Autor: Martin Vaněk

13.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Muslimové v Česku nejsou dle knihy monolit, ale pestrá skupina

Brno - Muslimská komunita v Česku je mnohotvárnější a etnicky pestřejší, než jak ji vidí většinová společnost. Její členové se také liší v přístupu k víře a pravidlům. Vyplývá to z obsáhlého souboru studií, který pod názvem Muslimové v Česku vydalo brněnské nakladatelství Barrister&Principal.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies