VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V pátrání po předcích pomáhá amatérské badatelce i notebook

Slabce /ROZHOVOR/ - Je to pro ni ne koníček, ale obrovský kůň. Stejný asi jako četba knih. Paní Eva Píchová ze Slabec na Rakovnicku se rozhodla pátrat v archivech po historii své rodiny a rodiny svého přítele. Ráda by sestavila rodokmeny a její nadšení pro věc už přináší první ovoce.

9.11.2013 1
SDÍLEJ:

Eva PíchováFoto: Jana Elznicová

V posledních měsících jí bádání značně usnadnil nákup notebooku, za který je moc ráda. K rozhovoru jsme usedly poté, co převzala v redakci Rakovnického deníku výhru za vyluštěnou křížovku. Během povídání jsem záhy zjistila, že paní Eva má také velký smysl pro humor.

Jak takové pátrání po vlastních kořenech a kořenech vašeho přítele vlastně vypadá?

Snažím se už tři roky dát dohromady, tedy alespoň zčásti, rodokmeny mé rodiny a rodiny mého druha. Pracuji na nich paralelně. Zajímají mě osudy rodu Hůlků a Hájků. Byla jsem i ve státním archivu, kam mne odvezl syn, ale teď mám práci značně usnadněnu. Dostala jsem se dál, neboť jsem si koupila notebook, na kterém se za pomoci vnoučat učím. Zatím jsem se dostala až do 18. století. Prostě si na počítači naťukám třeba, že chci archiv Středočeského kraje. Najdu si farnost ve Skryjích a hledám matriky. Problém přichází ve chvíli, kdy narazím na němčinu nebo latinu. I když to by ani tak nevadilo. Spíše vadí to, jak je to mnohdy hrozně nadrápané. Ani by člověk neřekl, že ti faráři byli vzdělanci.

Přišla jste na nějaké zajímavosti, o které se můžete se čtenáři podělit?

Dědeček mého druha, Václav Hůlka ze Skryj, odešel do první světové války a hned na začátku byl nezvěstný. Teprve až za deset let, v roce 1925, byl prohlášen za mrtvého. Dodnes se neví, co se ním stalo. V této souvislosti jsem dokonce napsala do televize. Připravuje se dokumentární cyklus Raport o Velké válce, který vzniká u příležitosti sta let od začátku první světové války. Popsala jsem fakta, které se mi podařilo o ztraceném dědečkovi sehnat, a jsem zvědavá, zda bude příběh naší rodiny vybrán. Mohli bychom se dostat ve vojenském archivu dál. Zjistili bychom třeba, kam byl odvelen.

A co nějaké pikantnosti?

Třeba nemanželské děti? Také jsou, ale tyhle 150 let staré záležitosti dnes už nikoho nepobouří.

Smutné osudy?

V chudé rodině Hájkových bylo hodně dětí. Žili ve stísněných a nuzných podmínkách. Byla to těžká doba. Moc bohatství tehdy nebylo nikde. A třeba o Rosálii Hájkové, ženě Martina Hájka, se v matrice píše, že spadla ze skály. Nejsou tam ale uvedeny žádné podrobnosti. Zda úmyslně skočila, nebo spadla. V rodině mojí praprababičky bylo třináct dětí. Mezi prvním a posledním bylo pětadvacet let! A prababička se ve čtyřiapadesáti letech utopila v náhonu mlýna, odkud pocházela, a přesně za měsíc její muž zemřel na mozkovou mrtvici.

Jaký je váš sen, kam až byste se chtěla ve svém pátrání dostat?

Do začátku sedmnáctého století. Pak už by asi bylo pátrání strašně těžké, vzhledem k tomu, že v rodinách, po kterých pátrám, byli většinou samí chudí lidé a ne šlechtici, o kterých je jistě záznamů mnohem více.

Jak vypadá váš běžný den?

Jsem pochopitelně už v důchodu. Ale čas na hledání v archivech mám jen od podzimu do jara a spíše v odpoledních hodinách. Dopoledne vařím, starám se o zahradu a domácí zvířectvo. To je nyní většinou na mně, protože můj přítel Honza byl na operaci s očima.

Povězte mi ještě něco o sobě…

Moje rodina pochází z Benešovska a rodina mého prvního muže z Kutnohorska. On byl hajný Jaroslav Pícha a do Slabec jsme se spolu přistěhovali 25. listopadu v roce 1965. Zajímavé je, že můj manžel se psal s měkkým „i". A jeho dědeček s tvrdým. To také zavinili faráři, že zapsali do matrik části rodiny měkké „i" a části tvrdé. Po čtyřech letech se nám narodil syn Vláďa, pak přišly na svět postupně dcery Pavlína a Milena, které ale říkáme Lenka. Ráda čtu. To jsem se naučila v pěti letech a od té doby čtu v každou volnou chvíli. A také ráda luštím křížovky. To je také má velká záliba. Letos jsem vyhrála za luštění křížovek už 14 knížek.

Autor: Jana Elznicová

9.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrej Babiš
DOTYK.CZ

Jste zloděj formátu, jaký tu nikdy nebyl, uslyšel Babiš na svém mítinku

Kybernetický útok, ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
8 8

Ukrajina hlásí kyberútok. Nebezpečný email se šíří světem, zasáhl i Česko

Stříbrný tým z Eura pohledem vedoucího: Pohodář, srdcař i dva mimozemšťané

Je to takový renesanční muž českého reprezentačního áčka v malém fotbale. Stará se o chod týmu jako jeho vedoucí, trénuje gólmany, do toho na mistrovství Evropy v Brně zajištoval komunikaci se zahraničními účastníky.

Ostatky Horákové jsou 67 let po její popravě stále neznámo kde

Ani 67 let po justiční vraždě právničky Milady Horákové není zřejmé, jak komunistický režim naložil s jejími ostatky.

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: viděl jsem, jak ho surově mlátí, tvrdí svědek

Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se jí mladík, který viděl, jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

AUTOMIX.CZ

Teď umřu... Richard Hammond se konečně vyjádřil k nehodě, co přesně se stalo?

Jsou to už více než dva týdny, co moderátor Richard Hammond ošklivě boural ve Švýcarsku s elektromobilem Rimac Concept One. Na konci vrchařské trati vyletěl ze silnice, a urazil 300 metrů dolů z kopce, než se auto zastavilo a shořelo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies