VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Venku sněžilo, přesto je sklizeň pomerančů v plném proudu

Řevničov /FOTOGALERIE/ - I když venku sněží, v Řevničově na Rakovnicku právě dozrávají citrusy. Nevěříte? Ale je to možné u Jana Šandy. „Pojďte dál," otvírá pěstitel dveře jednoho z prostorných skleníků u domu. Uvnitř se dobře daří stromům menšího vzrůstu se štíhlými kmeny a pěkným dřevem.

9.1.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
15 fotografií

Jan Šanda, pěstitel citrusůFoto: Deník/Šárka Hoblíková

Daly by se velikostí přirovnat například k broskvoním. Jenže na těchto se krásně vyjímají drobné či větší plody už oranžových mandarinek. O kousek dál zase dozrávají pomeranče. Některé jsou zcela zelené, jiné už lákají k utrhnutí. Vedle zase zrají citrony, stejné, jako si kupujeme v obchodě. Jenže tyhle úplně stejné nejsou. Obecně všechny tady právě utržené citrusy mají o hodně vyšší obsah vitamínu C, výraznou chuť a krásně voní.

Na jednom ze stromů si nejde nevšimnout nápadně velkých plodů citronů se silnou kůrou. „Patří mezi cedráty. Jsou určené k průmyslovému zpracování, například ke konzervaci," podotkl Jan Šanda. Kůru z nich si můžete klidně nastrouhat do pečiva, plody totiž nejsou chemicky ošetřené. Také vydrží kratší dobu skladování, protože nejsou napuštěné voskem. Ale to vůbec nevadí. Tady se trhají a rovnou jí.

„Mám tu pomeranče, mandarinky a citrony různých odrůd. Stromy jsou staré zhruba čtyřicet let. S jejich pěstováním začal můj otec. Dokonce byl i v Receptáři," uváděl Šanda a zároveň ukázal na jeden ze stromů: „Ten je nejstarší. Koupili jsme ho už jako vzrostlý strom. Ale citrony na něm za moc nestály, proto je celý přeroubovaný. Teď je na něm čtyři až pět odrůd," vysvětloval pěstitel, který dříve stromy i rouboval.

Na jiném stromě rostou dohromady mandarinky, citrony i pomeranče. Jeho plody pěstitelům také moc nechutnaly, tak ho přeroubovali.

Na slunci záleží nejvíce

Vegetační rok začínají citrusy podobně jako české stromy. Nejvíce kvetou na jaře. Když je tepleji a hlavně více slunce, nakvétají už v únoru, někdy ale až v dubnu. „Na slunci záleží nejvíce. Teplotu tady mohu zvýšit přitápěním, ale bez světla to není nic platné," řekl Šanda.

Mezi dozrávajícími plody je i nyní vidět několik květů. Citrusy totiž postupně nakvétají i v prosinci a lednu. Jenže z takových květů nic není. Včely je neopylují a nemají teplo ani světlo.

V létě, kdy plody nejvíce přirůstají, potřebují bohatou zálivku. Vloni bylo citrusům až příliš teplo, proto dostávaly zálivku tryskami v podobě mlhy, která při odpařování ochladila vzduch. Rostliny nemají vlásečnicové kořeny. Žijí v symbióze s houbou, která právě vegetuje na kořenech a zpracovává živiny pro citrus, takže se nesmí příliš hnojit. Chemicky už vůbec ne, aby se houba nezničila.

„To se právě stává lidem, když si koupí citrus v květináči. Stačí, když ho zalijí chlorovanou vodou a houba je pryč a s ní odejde i celá rostlina," upozornil Šanda. Jeho citrusy dostávají stále v malých dávkách zkvašený ředěný slepičí trus.

Pětatřicet listů na jeden plod

Plody začínají postupně zrát v prosinci kolem Mikuláše až do ledna. Nejlepší je pak se stromem zatřást a co spadne, je zralé. Jeden strom může dát až pětatřicet kilogramů ovoce. Po sklizni až do jara pěstitel udržuje ve skleníku teplotu kolem pěti stupňů Celsia, takže rostliny mají vegetační klid. „I při dozrávání jim stačí nižší teplota. Vždyť i ve Španělsku na ně padá sníh. Snesou i mrazíky. Nesmí to ale trvat dlouho," řekl Jan Šanda.

Na první úrodu podle něj pěstitel příliš dlouho čekat nemusí. Rostliny plodí už při malém vzrůstu. Ale měly by mít alespoň pětatřicet listů na jeden plod. Pokud se tedy naroubuje, může zaplodit hned, ale pak se stane, že uhyne, proto se musí první květy otrhávat.

„Plodit může i za dva roky, záleží na vzrůstu podnože a odrůdě. Dříve jsme roubovali na kubánské pomeranče. Tady ty stromy jsou pro jistotu roubované na trifoliátě (citronečník trojlistý), která u nás roste i venku a snáší mrazy," upřesnil Jan Šanda.

Na to, jak skutečně rostou mandarinky a pomeranče, se přišly podívat děti z Mateřské školky v Řevničově. Doprovodila je učitelka Kateřina Mikešová: „Snažíme se využívat všechny příležitosti a provozovny, které v obci jsou, aby se děti se vším seznámily na vlastní oči. Než jsme sem šli, povídali jsme si, kde citrony a pomeranče běžně rostou. Návštěva skleníku je pro ně nezapomenutelný zážitek."

Čtěte také: Zemřel pěstitel tropických plodů a rekordman Jiří Vrzal

Autor: Šárka Hoblíková

9.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
5

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
2 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilionovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies