VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výtvarnice dělá knihy tak, aby nikoho ani nenapadlo, že se vzdělává

Rakovník /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ - Setkání žáků škol s autorkou knih a knižních ilustrací Lucií Seifertovou doprovodilo výstavu knižních ilustrací v roubence Lechnýřovna v Rakovníku. Pokud na ni zavítáte, nechte se vtáhnout do naší historie prostřednictvím společenské interaktivní hry.

27.10.2016
SDÍLEJ:

Výtvarnice Lucie SeifertováFoto: Deník/Šárka Hoblíková

Pokrývá celou plochu roubenky a provede vás našimi dějinami od lovců mamutů do současnosti. Jak hra vznikala a mnoho dalších věcí, prozradila Lucie Seifertová v rozhovoru.

Hra vznikala přímo na výstavu do Rakovníka?

Z městské knihovny mě vyzvali, abych pro ně vymyslela nějakou výstavu z mé práce. Byl trochu problém, jak vyřešit prostor roubenky. S manželem, který jer můj vydavatel a pomocník, jsme vymysleli soutěž. Protože roubenka je památkově chráněná, takže se tu nesmí nic lepit a předělávat, udělali jsme soutěž na zem. Návštěvník sám je figurkou ve hře. Dostane kostku a projde celou hrou. Při tom splní různé úkoly.

Výstavu provázel ještě další program. Prozraďte jaký…

Připravila jsem pro děti dvě besedy. Vyprávěla jsem jim o mé práci, jak vzniká prostorový obrázek a také příběh o Karlu IV.

Jak jste příběh dětem podala, abyste je zaujala? Nebylo to těžké?

Snažila jsem se najít něco zajímavého ze života Karla IV. To bylo docela perné. Oficiální informace o něm zase tak zajímavé nejsou. Musela jsem hledat. Pomohly mi i tvůrčí dílny, které jsem dělala pro Národní galerii v Praze, kde je také o Karlu IV. výstava. Tam jsem se dozvěděla něco zajímavého. Byla jsem překvapená, že jsem na některé informace sama nenarazila. Pak jsem z nich poskládala jednoduchou knihu, leporelo.

Jak vás napadlo, aby si ji děti udělaly samy?

Už dříve jsem je učila, jak se dělá prostorový obrázek na volné téma. A právě letos, kdy je výročí narození Karla IV., mě oslovilo lounské muzeum, abych vytvořila téma ke Karlu IV. Tak vznikla celá kniha, kterou si děti vytvoří samy během dvou hodin. Začíná jeho otcem, matkou a pokračuje zajímavostmi z jeho života. Děti dělají jednotlivé kapitoly, které pak slepí dohromady a vznikne celá kniha.

Prostřednictvím knihy si určitě Karla IV. dobře zapamatují…

Kéž by. Snažím se o to. Ve svých pracích podávám dětem historii záživně, legračně, zábavně. Mé knihy jsou plné bublin a legrácek, i když je tam hodně dat a jmen. Dělám je tak, aby nikoho ani nenapadlo, že se náhodou vzdělává.

Dozvěděla jste se o Karlu IV. něco překvapivého?

Karel IV. se zúčastnil těsně před korunovací zakázaného turnaje. Nedal na dobré rady. Byl zraněn dřevcem do brady. Nemohl se ani hýbat. léčili ho drasticky. Pověsili ho za vlasy, aby mu narovnali páteř. Kroniky o tom mlčí kvůli korunovaci. Zajímavosti jsem dala do svých knih.

Jak dlouho vám trvá nasbírat materiál?

Docela dlouho. O Karlu IV. jsem měla už materiálu docela dost, protože jsem o něm napsala knihu pro menší děti, ale zajímá i ty starší. Například knížky pro nejmenší děti jsem dělala dva, tři měsíce. Menší prostorové knížky mi trvají půl roku. Dějiny udatného českého národa jsem psala šest let. 

Pro jak velké děti dějiny píšete?

Teď jsem dodělala řadu knih Dějiny pro nejmenší. Píšu je vlastně podle svých dětí. Když byly malé, jednu knihu chtěly číst třeba šedesátkrát.

Vy se tedy hodně zabýváte historií. Bavila vás vždy?

Zpočátku jsem měla ráda pravěk a lovce mamutů. Ale pak jsem historii propadla úplně. Mám ráda husitství, Jiřího z Poděbrad. Zaujme mě každé téma, které zpracovávám. Ale nemám ráda období třicetileté války.

Jak jste se dostala k psaní knih o historii?

Původně jsem historii nestudovala. Jsem výtvarnice. Ale dostala jsem se k ní zvláštním způsobem. Pracovala jsem pro dětský časopis. Šéfredaktorka mi dala za úkol věnovat se historii. Zjistila jsem, že o ní příliš nevím.

Setkala jste se někdy s negativními reakcemi na to, jak dějepis podáváte?

Ne, nesetkala, i když jsem z toho měla velký strach, protože historici jsou často zaměřeni na jedno téma a znají ho velmi do hloubky. Naštěstí jsem měla u knihy Dějiny českého udatného národa dobré odborné poradce. Hotovou knihu mi zkontrolovali významní historici Bělina a Honzák. Kniha pak dostala ocenění Magnesia Litera, takže se ji už bál kdokoliv kritizovat. Pak jsem měla strach z ortodoxních katolíků, ale jejich reakce byla opačná. Měli jsme výstavu v kostele a vernisáž při mši. Církev si u nás pravidelně půjčuje knihu o husitech. Z toho mám velikou radost. Nechci nikoho urážet. Pokaždé beru oficiální informace. Nedávám do knih své osobní názory.

Vytvořila jste také něco pro Rakovník?

Pro Rakovník jsem vytvořila speciální pohlednici. Štěpánka Rácová je moje spolužačka a poprosila mě o ní. Nakreslila jsem pověst o vzniku Rakovníka. Najdete ji na mé výstavě v roubence Lechnýřovna.

Vytvořili si knihu o Karlu IV. plnou obrázkůJen ticho a stříhání papíru bylo slyšet v podkroví roubenky Lechnýřovna. Sedmáci ze 3. Základní školy v Rakovníku tam totiž vyráběli knihu o Karlu IV. A nebyla jen tak nějaká. Kluci a holky vytvořili vlastně leporelo, to znamená trojrozměrnou knihu. Každý z nich pracoval na nějakém tématu či výjevu ze života Karla IV., například Karel IV. a jeho manželky, Karel IV. udílí slyšení.

Každý obrázek doprovázel text. Třeba Kateřina vytvářela obraz, na kterém Karla IV. přijeli zatknout vojáci: „Výjev mi spíše přidělila paní učitelka, že prý umím kreslit koně, i když nevím, jestli se mi zrovna povedl. Kreslili jsme podle předlohy." Hned vedle tvořily ve dvojici Štěpánka s Janou obrázek na téma Karel uděluje slyšení.

Radou dětem pomáhala Lucie Seifertová, autorka obrázků do vznikající knihy a také autorka velmi známého a mezi dětmi oblíbeného díla Dějiny českého udatného národa. Milé setkání s ní připravila Městská knihovna v Rakovníku.

„Originální kniha poputuje na výstavu rakovnické městské knihovny. Pak bychom ji vystavili ve škole. Budeme ji prezentovat například při dni otevřených dveří. Ve škole děti vytvořily ještě knihu o Zikmundu Wintrovi, takže budeme mít knihy dvě," popisovala osud knihy paní učitelka Zuzana Gellrichová.

Setkání s Lucií Seifertovou se jí i žákům moc líbilo a nebylo to poprvé, co se se spisovatelkou viděli. Děti rovněž navštívily Národní muzeum v Praze, kde byla vystavena obrovská kniha, nejdelší leporelo na světě. Kdo ho ještě neviděl, nemusí věšet hlavu. Kniha doputuje do Rakovníka v březnu. Děti do ní opět přimalují své obrázky v rakovnickém muzeu. „Lucii Seifertovou sledujeme stále. Pokud je v Rakovníku, nenecháme si setkání s ní ujít," řekla Gellrichová.

Čtěte také: Mrtvolky hledám v živých obrázcích svých studentů, přiznává výtvarnice

Autor: Šárka Hoblíková

27.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezident Miloš Zeman se ve druhém dni návštěvy Jihomoravského kraje zastavil na Hodonínsku. V Jihomoravské armaturce se setkal s vedením firmy a zaměstnanci.
AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO
28

Prezident Zeman dostal v Hodoníně lavičku. Doufám, že mě přežije, řekl

Německá policie
AKTUALIZUJEME
37

V Německu zadrželi Syřana kvůli plánování teroristického útoku

AKTUALIZUJEME / AUTOMIX.CZ

Drahý policejní sporťák BMW měl nehodu. V autě seděl prezidentův protokolář

Jsou to teprve necelé tři týdny, co dopravní policisté převzali do služby hybridní supersport BMW i8. Auto ale vydrželo jen chvíli, už je nabourané.

VIDEO: Autobus začal prudce brzdit, střetu zabránit nešlo. Vše zachytily kamery

Další případ nebezpečného vybržďování vyšetřuje policie. Drama se odehrálo v těchto dnech v Ostravě, konkrétně v Místecké ulici. Motorista sedící za volantem osobního vozu Škoda Fabie měl podle informací policie ohrozit autobus, v němž cestovalo deset až patnáct lidí.

Pro dvouleté děti je pobyt ve školkách problematický, varuje psycholog

Umisťování dvouletých dětí do mateřských škol bude vždy problematické a z hlediska jejich vývoje nevhodné. Prohlásil to psycholog Václav Mertin. Školka jako instituce podle něj nemůže nahradit rodinné prostředí, které děti ve dvou letech potřebují. Pokud už rodiče musí dítě do školky dát, neměli by ho tam nechávat celý den, řekl.

Vznikne nový superregulátor v Ostravě? Nápad vzbuzuje rozpaky

Vláda si stále pohrává s myšlenkou sjednocení všech regulačních úřadů do jednoho. Návrh, podle kterého v roce 2023 vznikne Národní regulační úřad, mají nyní na stole dotčená ministerstva. Šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková přišla s nápadem, aby bylo sídlo nového superregulátora v Ostravě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies