VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z Masarykova náměstí v Benešově by prý měla zmizet zeleň

Benešov /FOTOGALERIE/ - Je potřeba změnit vizáž hlavního Masarykova náměstí v Benešově? Jak moc a co by odtud mělo zmizet? Co by tam naopak mělo přibýt? Tyhle otázky nejspíš už poměrně brzy začnou hýbat veřejným míněním obyvatel města.

24.9.2016
SDÍLEJ:

Masarykovo náměstí v Benešově.Foto: Zdeněk Kellner

Současný starosta Petr Hostek je velkým zastáncem změn. Současná podoba nejdůležitějšího místa v Benešově mu totiž připadá zastaralá. Omšelá a nedůstojná významu sídla.

A přes to, že to nebude pouze on sám, kdo o budoucí výsledné podobě centrálního rynku rozhodne, ale bude to nejvyšší sbor města, zastupitelstvo, nezapírá, že by si dovedl právě tohle místo představit i bez stromů. Podle Petra Hostka má totiž náměstí splňovat především funkci shromažďovací s umožněním přímého očního kontaktu srocených lidí mezi sebou.

O změně podoby náměstí hovoří také někdejší lídři města. Například bývalý dlouholetý ředitel benešovského gymnázia a později místostarosta Benešova Zdeněk Zahradníček říká, že se mu současná podoba Masarykova náměstí líbí. „Zásahy do podoby náměstí proto necítím jako nutné," tvrdí.

Trochu jiný názor ale zastává bývalý starosta Benešova Jaroslav Hlavnička. „Náměstí nějakou úpravu už opravdu potřebuje," je přesvědčen. „Určitě bych odstranil ovály, které jsou uprostřed náměstí nebo bych z nich alespoň vyndal tu zeleninu, co tam roste a nechal od kašny dolů náměstím téci vodu," naznačil svou představu budoucí podoby náměstí.

Kácení v omezené míře

I když Jaroslav Hlavnička není zastáncem plošného mýcení, proti kácení na náměstí v omezené míře, nic nenamítá. „Pokud by se porazily dvě lípy v čele náměstí, v místě u radnice, nic bych proti tomu neměl a bylo by to únosné," tvrdí s tím, že je možné, že jako stavař se se svým kolegou architektem pravděpodobně také připojí k architektonické soutěži, jejíž vyhlášení chystá komise pro architekturu.

Právě k ní by pak měly směřovat všechny nápady, které po uzavření podávání návrhů posoudí nejen odborníci, ale také veřejnost. Z těch nejúspěšnějších by pak měli zastupitelé města vybrat tu, která se dočká realizace.

Proti některým nápadům, jakkoliv ještě nejsou oficiální a předávají se spíš jen prostřednictvím diskuse mezi občany města, se už nyní vytváří poměrně silný odpor. Zda bude na místě, ukáže běh věcí budoucích.

Čtěte také: Masarykově náměstí v Benešově měla dominovat obnažená žena

Autor: Zdeněk Kellner

24.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů Kč) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje. Albánské úřady mají podezření, že mohlo jít o peníze použité na úplatky pro tamní politiky a úředníky v době krátce poté, co ČEZ ovládl albánského distributora energie. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies