VYBERTE SI REGION

Za nevyčerpání dotací z EU by senátor a starosta Vlašimi fyzicky trestal

Vlašim /ROZHOVOR/ - Česko do Evropy patří. Právě tak vnímala většina lidí, kteří se dostavili do volebních místností otázku referenda, zda má Česko přistoupit do Evropské unie či nikoliv. Kladně tu dobu před deseti lety hodnotí tehdejší i současný starosta Vlašimi na Benešovsku a senátor Luděk Jeništa.

2.5.2014
SDÍLEJ:

Luděk Jeništa, starosta Vlašimi.Foto: Archiv BND

„Přistoupení k zemím Evropské unie byl další krok České republiky do Evropy," říká nyní. „Tou dobou jsme stále byli na pomezí Východu a Západu a bylo jasné, že si nemůžeme dovolit stát mimo evropskou integrační vlnu. A to také kvůli volnému obchodu. Právě kvůli němu bylo vlastně nevyhnutelné, abychom do Evropské unie vstoupili," míní starosta Vlašimi a současně senátor Luděk Jeništa.

Přesto i po deseti letech v Unii zůstává stále nad věcí a to zejména v otázce přijetí eura místo tradičního národního platidla, české koruny. „Právě do přijetí eura rozhodně není třeba chvátat," tvrdí Luděk Jeništa.

Jak profesionální politik, ale také někdejší vrcholový sportovec a pedagog tu dobu starou přesně deset let vnímá nyní? „Pro města a samozřejmě i pro Vlašim to byla obrovská příležitost ke zlepšení," je přesvědčený. „Kdo tuhle šanci chytil za pačesy, ten dokázal vizáž obce hodně změnit.

Jak se to povedlo ve Vlašimi? Jaká byla první akce, při níž ve Vlašimi využili podporu unijních peněz? „Na to si vzpomínám zcela jasně," nezaskočila Jeništu otázka. „Zcela první akcí byla přestavba domu sourozenců Roškotových na spolkový dům," vychrlil odpověď. Přiznal však současně, že při realizaci akce a těsně před ní, byl tehdy tak trochu skeptický. 

Kvůli čemu ve vás hlodal červík pochybností?

Nebyl jsem přesvědčený, že to bude fungovat. Doba udržitelnosti projektu byla tehdy stanovena na pět let a my si řekli, že to zkusíme a po pěti letech náplň činnosti zařízení změníme, nebo bude mít objekt třeba i jiné využití. Nakonec se ukazuje, že zrod spolkového domu byla myšlenka dobrá a zařízení funguje už téměř stejně dlouho, jako je Česko v Unii.

Vlašim je, a to nejen na Benešovsku, ale i celorepublikovém měřítku, v čerpání evropských dotací jedním z nejúspěšnějších měst. Kolik peněz se vám za těch deset unijních let podařilo do města pod Blaníkem přivést?

Přesně spočítané to nyní nemám, ale ta částka se blíží k sedmi stům milionům korun.

Jaké velké akce evropské dotace ve Vlašimi podpořily?

Byla to obnova nádraží, rekonstrukce historického centra města. Naposledy například vybudování vodovodu a kanalizace v Domašíně, vodojemu nad severním sídlištěm, rekonstrukce tepelné soustavy, revitalizace toku řeky Blanice včetně vzniku protipovodňových prvků. Z Unie šlo například osmdesát milionů na obnovu zámeckého parku, příspěvek pomohl i samotnému zámku.

Do Vlašimi doputovaly obrovské peníze. Může to také znamenat, že teď už má město vybráno a na další podporu si bude muset počkat, až se uspokojí potřeby jiných obcí?

Věřím tomu, že to, co jsme vyčerpali za těch deset let, nebudou na další období poslední peníze. Chtěli bychom čerpat další peníze, ale to, zda do Vlašimi nakonec přijdou, bude záviset i na tom, jaké dotační programy Unie vyhlásí a jaké budou momentální potřeby města. Žádný strop pro přidělování dotací ale města nemají.

Jak jste vnímal vlašimské referendum o přijetí Česka do Unie? Neobával jste se, že vaši spoluobčané budou mít vyhraněné názory?

Ani ne. Výsledky ve Vlašimi byly prakticky obdobné, jako v celém Česku.

To, jak odpovídáte na otázky ohledně Evropské unie, mi dává téměř jistotu, že hovořím s eurooptimistou…

Víte, já jsem spíš opatrný eurooptimista. Tvrdím, že naše členství v Unie je z ekonomického pohledu nezbytností. Ovšem na druhou stranu tvrdím, že některé kroky Unie nejsou nezbytné. Určitě neschvaluji všechno, co se děje. Nelíbí se mi například oklešťování některých oblastí.

Ale jako senátor přece jen směrem k EU zmůžete více, než pouze starosta města.

V Senátu jsem členem Výboru pro záležitosti EU, takže přes nás prochází spousta nařízení či sdělení Evropské komise a na Výboru je také probíráme. Přicházejí k nám dobré věci, jako je například podpora zaměstnanosti mladých lidí. Ale jsou tam i nadbytečné záležitosti, které narážejí na konkrétní situace v jednotlivých státech a které by si jednotlivé země dokázaly vyřešit samostatně.

Vlašim je extrémně úspěšné město v získávání evropských dotací. Poradíte jiným obcím, co by měly dělat, aby byly alespoň z části tak úspěšné, jako vy? Poradíte, nebo si řeknete, že je to jejich věc a každý si cestičku, jak k penězům, musí najít sám?

Jsem rád za každé peníze, které se do měst z Evropy dostanou. Když se něco pozitivně změní v Benešově, proč bych neměl být rád? Když tam přestaví nádraží, proč bych neměl být rád. Vždyť nádraží používám já nebo mé děti také. Proto mě obrovsky mrzí, když slyším, že někdo peníze, které jsou mu nabízeny, nevyčerpá. To je hrozná škoda. Za to by odpovědní lidé zasluhovali nakopat. Nemyslete si, že jsme neradili jiným obcím a městům, jak na dotace. Do Vlašimi jezdila spousta starostů. Pomáhali jsme jim, co jsme mohli. Úspěch ale nezáleží jen na starostovi. Sám by to nikdy nedokázal. Více to záleží na týmu schopných, pracovitých, kvalitních a zkušených lidí, které kolem sebe dokáže soustředit. Za úspěchem je každodenní tvrdá práce.

Autor: Zdeněk Kellner

2.5.2014
SDÍLEJ:

Postrach Vysočiny: Žena zničila desítky aut a zapálila volejbalové kabiny

Havlíčkův Brod – Bývalou řidičku kamionu a uklízečku Bohumilu Šustrovou ze Ždírce nad Doubravou poslal v úterý Okresní soud v Havlíčkově Brodě na devět měsíců do vězení, a to za podpálení kabin havlíčkobrodským sportovcům.

Klaus odsoudil vynucený odchod Forejta a jeho diskreditaci

Praha - Bývalý prezident Václav Klaus rezolutně odsoudil podle něj vynucený odchod Jindřicha Forejta z funkce šéfa protokolu Pražského hradu. Zacházení s ním ho lidsky velmi zasáhlo, uvedl v prohlášení, které redakci poskytl Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Forejt na svou funkci rezignoval v úterý, zdůvodnil to osobními a zdravotními důvody.

Sněmovna schválila státní rozpočet, schodek má klesnout na 60 miliard korun

Praha - Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má proti tomu letošnímu klesnout o deset miliard na 60 miliard korun, ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale dnes před poslanci vyjádřil přesvědčení, že výsledek bude lepší. Jde už o třetí státní rozpočet současné koaliční vlády. Sněmovna podpořila jen ty přesuny peněz v návrhu státního rozpočtu na příští rok, s nimiž souhlasil Babiš. Opozice neuspěla ani s jedním požadavkem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies