Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zachraňujte s rozumem, alarmují zvířecí stanice

Kutnohorsko - Květen je čas, kdy se začínají rodit mláďata srnčat. Je to však zároveň i doba, kdy zemědělcům začíná čas senoseče. Mláďata jsou v tomto případě senosečí ohrožena. Jak ale postupovat, aby jejich záchrana byla skutečně účinná a smysluplná a nebyla pro takové „zachráněné" mládě spíše danajským darem?

6.6.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Karel Dvořák

„Lidé, kteří chtějí zachraňovat mláďata před senosečí, by určitě neměli do přírody vyrážet na vlastní pěst, ale dopředu se poradit s odborníky," uvedla koordinátorka Národní sítě záchranných stanic Zdeňka Nezmeškalová.

Ministerstvo zemědělství dokonce rozjelo kampaň na záchranu zvěře před senosečí. Lidé se mohou na příslušných stránkách zřízených ministerstvem registrovat jako dobrovolníci a do přírody vyrazit ve vhodný čas. „Ten je obvykle stanoven den před senosečí. Kdybychom do přírody vyrazili dříve, matka by se s mládětem mohla na původní místo vrátit," doplnila Nezmeškalová.

Zemědělci mají totiž ze zákona povinnost čas senoseče v daných lokalitách nahlásit předem příslušným mysliveckým sdružením. Dobrovolníci, kteří se chtějí zapojit do záchrany zvěře před senosečí, se tak mohou hlásit i u nich. „Myslivci na hledání mláďat používají lovecké psy, dobrovolníci by měli mít rukavice a ideální je mládě přenést třeba v balíku trávy," uvedla k záchraně Nezmeškalová.

Avšak i mládě, které najde náhodný chodec někde v lese či na louce, v devadesáti devíti procentech případů nepotřebuje zachránit. „Často se stane, že lidé jen vyruší matku, ta se však ke svému mláděti vrátí. Pokud se nejedná o prvorodičku, tak i v případě, že na něj sáhnete holou rukou. Její mateřský pud je dost silný," doplnila Nezmeškalová.

Nejhorší je kravské mléko

Stejný názor má i Lenka Kořínková ze Záchranné stanice Lipec. „Ve všech záchranných stanicích je to v tomto období asi úplně stejné. Momentálně máme jedno srnče, měli jsme dvě, ale jedno uhynulo," uvedla Kořínková. K úhynu srnčete došlo z toho důvodu, že mu lidé dali kravské mléko. „To je úplně to nejhorší, co můžete udělat," zdůraznila.

Záchranu prý potřebuje jen to srnče, které je viditelně nějak poraněné, jinak je lepší mládě ve volné přírodě ponechat, nebo alespoň zavolat na záchrannou stanici a poradit se. Lidé se prý mláďata srnčat podle koordinátorky Národní sítě záchranných stanic snaží zachraňovat naprosto zbytečně a pro takové mládě to ve skutečnosti není záchrana, ale odsouzení k tomu žít do konce života v zajetí.

Ojedinělé prý nejsou ani případy, kdy lidé donesli do záchranné stanice mládě těsně po narození, někdy i s pupeční šňůrou. To je jen důsledek toho, že matka byla vyrušena téměř při porodu. Pokud se mládě těsně po porodu nenapije mleziva, prvního mléka, je jakákoli snaha lidí ve stanicích téměř zbytečná a mládě umírá. „Pokud se nám vůbec mládě podaří odchovat, tak v některých případech se samice do přírody vrátí, samci nikdy," doplnila.

Je to z toho důvodu, že samec si vytvoří vazbu na člověka a vytvoří si z něj i potencionálního pohlavního partnera. Takový jedinec se pak už nemá šanci vrátit do stáda a je agresivní i vůči jiným lidem. „Pro to zvíře je to neštěstí a hodně smutný osud," řekla Nezmeškalová.

Zajíčci potřebují trus rodičů

Stejné je to však i s ostatními savci, například s mláďaty zajíců, kteří se začínají rodit v únoru. „Se zajíci je to trochu sporné, protože se rodí i uprostřed velkých měst, dokonce i v Praze," sdělila Nezmeškalová.

Nalezené zajíčky je stejně jako u srnčat potřeba v devadesáti devíti procentech zanechat v přírodě. Ve městech je třeba hlídat psy při venčení. „Zajíce z městských zástaveb do stanic přijímáme, ale neradi," doplnila Nezmeškalová.

Důvodem je zejména to, že odchov malých zajíců patří mezi ty nejnáročnější vůbec. „Zajíci patří mezi stresová zvířata. V záchranných stanicích se ani ošetřovatelé nemůžou střídat v péči, protože se navyknou na jednoho člověka," podotkla Nezmeškalová.

Když už se prý podaří malého zajíčka odchovat, nikdy není úplně vyhráno. Malí zajíci totiž v určitém období svého vývoje požírají trus svých rodičů, čímž si vytváří potřebné enzymy. To jim v zajetí nelze poskytnout a i proto nelze nikdy zaručit, že se malého zajíčka podaří odchovat.

Mláďata opuštějí hnízda dobrovolně

Situace s neuváženě zachraňovanými mláďaty se netýká jen savců, ale i mláďat ptáků. „Pokud nejde vyloženě o holátko, které vypadlo odněkud z hnízda, záchrana není většinou potřeba," uvedla Nezmeškalová. Ale i zde je to prý často sporné, protože rodiče takové mládě prý někdy opouštějí proto, že vědí, že není schopné života.

V ostatních případech jde o mláďata, která dobrovolně opouštějí hnízdo a rodiče je dokrmují i mimo něj. Jedná se hlavně o pěvce, sýkory i kosáky. „Pokud lidé chtějí pomoci, je dobré to mládě třeba chvíli pozorovat, zda-li k němu pták-rodič lítá a dokrmuje ho," uvedl Stanislav Němec ze Záchranné stanice Vlašim.

I on zastává názor, že pokud už lidé mládě, ať už ptačí či jakékoliv jiné, v přírodě najdou a chtějí mu pomoci, je nejlepší se předem poradit. „Lidé ho častou vezmou a až potom volají. To už je pozdě, takové mládě už musíme přijmout," doplnil Němec. Také v Záchranné stanici Vlašim je plno neuváženě „zachráněných" živočichů.

Kromě ptáků – pěvců lidé do záchranných stanic přinášejí i mláďata sov a dravců. Je to hlavně z toho důvodu, že například poštolky normálně hnízdí ve městech, mnohdy na ojedinělých stromech. „Zde je nejdůležitější mládě, které z hnízda skutečně vypadne, ochránit před predátory jakými je pes, nebo kočka," uvedla Nezmeškalová.

Podle ní mnohdy stačí takové mládě prostě umístit někam do výšky a jeho rodiče si ho najdou. „Bohužel mi někdy lidé volají jen proto, aby si stěžovali na hlučné ptáky," uzavřela Nezmeškalová.

Čtěte také: Kampaň na záchranu živočichů
 zahájil ministr na poli u Lán

Autor: Hana Kratochvílová

6.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Herečka Květa Fialová.
AKTUALIZOVÁNO
3 15

Do filmového nebe odešla Květa Fialová, Tornádo Lou z Limonádového Joe

Ilustrační foto.
1

Případů přibývá. V Brně zemřel novorozenec při domácím porodu

AKTUALIZUJEME

Tragédie na Českolipsku. U Novin se zřítilo malé letadlo. Dva lidé zemřeli

V úterý ráno se nedaleko Novin pod Ralskem zřítilo malé obchodní letadlo. Podle záchranářů pád nepřežili dva lidé.

Burgundsko, Bretaň či zámky na Loiře. Startuje nový Bedekr

Do země galského kohouta se vrací čtvrtá řada cestovatelského magazínu Bedekr. Její přírodní i architektonické krásy divákům zprostředkují Michaela Maurerová a Martin Písařík. Jejich pozornosti neuniknou kulinářské speciality ani víno. Nové díly startují na obrazovkách České televize 28. září.

Po nové dálnici k voličům. Znalci: K smíchu, ale neškodné

Do parlamentních voleb zbývá pár týdnů. Tradicí se již v Česku v předvolebním období stává rychlé dokončování a otvírání nových dálničních úseků, byť jde obvykle jen o pár kilometrů. Pomůže opravdu kus asfaltu politikům „nahnat“ body u voličů?

Před novozélandským parlamentem se upálil český emigrant. Zřejmě na protest

Muž původem z bývalého Československa se minulý týden upálil před budovou parlamentu v novozélandské metropoli Wellingtonu. Motiv činu policii není znám, mohlo by se ale prý jednat o spory muže s bývalou manželkou, které se týkaly práva péče o děti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení