VYBRAT REGION
Zavřít mapu

'Zelené zlato' je nepustilo ani po šestatřiceti letech

Kolešovice - Sušárna chmele v Kolešovicích na Rakovnicku šlape jako hodinky. Má totiž léty sehranou partu, takže si vlastně na sebe navzájem zvykli. Sušení chmele na roštové komorové berou pánové jako svého koníčka. Postupně si vytvořili zázemí v budově, ze které je na sušárnu jenom skok.

7.9.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
24 fotografií

Parta sušičů na sušárně v KolešovicíchFoto: Deník/Šárka Hoblíková

A kdyby se přece jen trochu zapomněli, chlapi se žoky si obsluhu přivolají telefonem. V místnosti, kde kromě obrazovky počítače vše připomínalo staré chmelové časy, spustili své vzpomínky a vyprávění.

Rok 1977

Poprvé přijeli dva v roce sedmdesát sedm, tehdy studenti vysokoškoláci, Stanislav Horák a Milan Machulda. A protože se jim nechtělo ručně česat chmel a hledali jinou zajímavou brigádu, dostali se na sušárnu chmele.

Místní sušiči postupně stárli a odcházeli, takže nakonec brigádníci převzali obsluhu celé sušárny, to znamená šest lidí. Parta sušičů se skládala postupně. Třeba Luboš Soukup přešel z konkurenční sušárny ve Zderazi, která se zavřela.

„On sem Luboš nejdříve jezdil za holkama, tak jsme ho vzali v osmdesátém roce do party," vzpomínal vedoucí sušičů Milan Machulda. „Ale byl jsem tu už od jedenasedmdesátého, jen na jiném středisku. Vy jste sem přišli jako přivandrovalci z Kněževsi," bránil se Luboš.

Během let se na sušárně vystřídalo několik lidí. O tom přesně vypovídá graf zpracovaný na počítači.

Pertigo

V místnosti nelze přehlédnout vlastně další vzpomínku, několik plakátů skupiny Pertigo. Pertigo byla kdysi dávno kapela. Stanislav Horák a Milan Machulda byli jejími členy. Postupně tu sušili i další její členi. Hráli v hospodě, na česačkách. Teď už sem nejezdí, ale název už sušičům zůstal.

„Hráli bychom i nyní, kdyby bylo komu. Bohužel, teď už je to jinak, hrajeme už jen sobě. Lidé skončí, dají si v hospodě jedno pivo a jdou spát," zalitoval Milan Machulda.

Ale stejně jako tenkrát se na chmelu scházejí různí lidé, z různých koutů i z různých sociálních vrstev. Dokazuje to útržek rozhovoru, který zaslechl jeden ze sušičů: „Zítra tady nebudu." „Jdeš si také pro dávky?" „Ne, pro doktorát…"

Současnost

Současnou šestičlennou osádku tvoří vedoucí Milan Machulda, druhý vedoucí Lubomír Soukup, Pavel Achill Rys, Václav Patejdl, sušič od jedenaosmdesátého, Martin Žižka, moravská posila z pedagogického dozoru, která se chlapům moc líbila a letošní nováček Richard Valtera.

Nyní se chlapi, aby v žáru sušárny vůbec vydrželi, střídají na dvě party. Dva nasýpají a jeden je jako vedoucí.

„Chmele bereme vlastně jako aktivní dovolenou. Pracujeme celý rok duševně. Tady si může hlava odpočinout, stačí jen umět počítat do čtyř. A také se zapojí svaly," vysvětloval Milan Machulda.

Vedle toho zdejším sušičům není lhostejný osud českého chmele a kvalita sušení. Sušárna usuší zhruba padesát tun chmele.

Kromě česání chmele sem parta přijíždí i během roku sušárnu připravit a udělat na ní údržbu, aby se za celou sklizeň nemusela ani jednou zastavit. Tato klasická komorová sušárna má své specifikum. Je do ní zabudovaná klimatizace. Během let si ji sušiči vyladili k dokonalosti.

Stálí lidé jsou podle Machuldy důležití nejen na sušárně. Teď si třeba pochvalují posádku traktoru, která jim vozí jedenkrát za hodinu dvaatřicet žoků. Tolik přesně je jich potřeba k nasýpání.

A co na jejich aktivní, ale stále stejnou dovolenou, říkají jejich protějšky a rodiny? Za ta léta už s prý zvykly. Chmele vůbec s rodinami souvisí a souvisely vždy. Řada chlapců si tu našla své manželky a naopak.

Trochu poezie nikoho nezabije

Že mohou být mezi sušiči i básníci, dokazují tyto verše:

„Kdo nepoznal chmele, ten je pěkné tele!"
Ať je kdo chce u kormidla,
Vašek, Miloš nebo Špidla,
nehledíme na změny,
chmel je stále zelený!"

Autor: Šárka Hoblíková

7.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies