VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Žižkovští jsou na nohou, bojí se příchodu nepřizpůsobivých

Kutná Hora – V několika posledních dnech vzrůstalo 
v Kutné Hoře napětí ohledně plánů na zprovoznění sociálních bytů v části bývalých kasáren v Kouřimské ulici.

27.4.2012 4
SDÍLEJ:

Debata na kutnohorské radnici. 25.4. 2012Foto: Deník/ Jiří Kalát

Obě strany doutnajícího sporu uspořádaly své setkání s občany, na kterých se snažily vysvětlit danou problematiku, rizika i možnosti řešení.

První debata se uskutečnila v klubu Česká 1 a byla 
v režii signatářů petice „Pro klidnou a bezpečnou Kutnou Horu".

Diskuze se zúčastnilo několik desítek nespokojených občanů, ale přišli i starosta Ivo Šanc s místostarostou Jiřím Francem. Úterní setkání se neslo v atmosféře vysvětlování základních bodů petice. K hlavní debatě došlo až druhého dne na půdě kutnohorské radnice.

Diskuze zuřila 
přes dvě hodiny

Diskuze se protáhla na několik hodin a dotazy se sypaly na hlavy zastupitelů skoro v nekonečném přívalu.

Díky mediátorkám připravenosti občanů, zvláště pak Karla Šolína z petičního výboru a jeho kolegů, se debata nesla v konstruktivním duchu, bez projevů, jenž se 
k takto závažnému problému nehodí.

Dotazy byly věcné a vyjadřovaly obavy obyvatel přilehlých lokalit kasáren. Mezi asi ty nejvíce rozebírané patří otázky ohledně skupin lidí, kteří mají areál využívat. Dále zpráva od nezávislých odborníků, otázky o udržitelnosti celého projektu, financování rekonstrukce, a to 
i v době vyčerpání grantových prostředků.

Podle Karla Šolína, jednoho z hlavních signatářů petice, představuje listina nejvýraznější vyjádření nesouhlasu kutnohorské veřejnosti s politikou radnice od doku 1989. K dnešnímu dni její signatáři získali přes tři tisíce podpisů, a jejich podpora roste. To už je mandát, jenž podle jeho slov musí brát radnice vážně. Ta reaguje ochotou radit se i jednat se zástupci obyvatel.

Sociální bydlení neznamená Romy

Jednou ze starostí petičního výboru je i možnost nastěhování do budov kasáren nejenom lidi se sociálními problémy, ale i občany sociálně nepřizpůsobivé.
„Jestli v kasárnách ghetto nevznikne, budeme velice rádi, ale všechny indicie zatím směřují k tomu, že tam bude ghetto, a to jak romské, tak sociální," řekla jedna ze signatářek petice Ivana Šolínová.

„V žádném případě ale neuvažujeme o využití této lokality pro azylového bydlení toho nejnižšího typu, to znamená bydlení pro neplatiče nájemného, nepřizpůsobivé atd., protože tato lokalita pro ně opravdu není vhodná," snaží se rozptýlit obavy občanů členka sociální pracovní komise Drahomíra Hurtová.
„Nikdo z nás nechce na Žižkov, do bývalých kasáren, soustředit problémové lidi, nebo romské ghetto. To neplánujeme a ani to nedoporučuje odborná zpráva," dodal starosta Ivo Šanc. Z informací tak vyplývá, že pro tyto skupiny budou vyčleněny jiné objekty ve městě, což se však i tak neobejde bez problémů. „Noclehárnu pro bezdomovce a sociálně nepřizpůsobivé, tak tu buduje charita ve zcela jiné lokalitě, kde se samozřejmě potýká s peticí občanů," podotkl ještě starosta.

Podle představitelů města tak v úvahu připadají pouze sociálně slabí prvního stupně, tedy převážně lidé, kteří si prošli již sociální „převýchovou" a měli by tak být schopni plnit svoje povinnosti a závazky, stejně jako další obyvatelé městské části.
Budoucnost je 
ve spolupráci

Ani jedno z výše popsaných tvrzení však mnoho přítomných nepřesvědčilo. Vyjádřili obavu z možnosti zhroucení celého projektu v případě nedostatku financí či změny představitelů města.

„Obávám se, aby nepřišla další radnice, další představenstvo, dostanou nějaké dědictví a co poté," ptá se Karel Šolín. Na podobné otázky se těžko hledá odpověď a tak možností zajištění trvání projektu je zapojení všech do procesu jeho vytváření, jak říkají zastupitelé města.

„My určitě uvítáme, když o vyjasnění záměrů a budoucího využití prostoru v kasárnách budeme s vámi diskutovat. A vás a nebo vaše zástupce zapojíme do procesu rozhodování tak, abyste věděli, co se tam děje," nabízí Šanc. Další možností je snaha přinutit budoucí kandidáty na zastupitele, aby z otázky kasáren udělali jedno z předvolebních témat.

To jsou však prozatím věci daleké budoucnosti, jelikož nebyl ještě udělán ani první krok, k němuž dojde až 15. května, kdy zastupitelstvo bude hlasovat o převedení pozemků do majetku města.

Při diskuzi vyšly najevo další skutečnosti, které se na veřejnost dostaly díky médiím či pilné činnosti signatářů petice. Například sedmisettisícová platba za již zpracovaný projekt vytvořený policií, jejíž zaplacení je spojeno s bezplatným převodem majetku, či zvláštní majetková struktura firmy Carpias, jež se zabývá revitalizací Neškaredic.

Zpráva má pouze poradní charakter

Podle mnohých reakcí lze usoudit, že problematickým bodem je i samotná zpráva. Přestože byla vypracována nezávislými odborníky v oblasti sociologie, prostředníkem v jejich kontaktování byl Vít Lesák, zaměstnanec Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách, což se nelíbí mnoha signatářům petice.

„Když máte odborníka, který řekne, že lidé nezpůsobují globální oteplování, tak nedostane ani korunu, ale jakmile jste odborník, která požádá o peníze na vliv růstu trávy na globální oteplování, máte hned peníze. Totéž platí o sociální politice," říká odborník, jehož si pozval petiční výbor, Daniel Štrobl.
S tím nesouhlasí místostarosta Kutného Hory Jiří Franc: „My považujeme studii za objektivní, protože právě pojmenovává ta rizika. Není to tak, že by byla vytvořena k podpoře plánů města."

Studie nejen pojmenovává hlavní problémy Kutnohorska v rámci politiky sociálního bydlení, ale navrhuje i řešení. V některých koncepcích se píše i o negativech spojených s jejich realizací, jako je například snížení cen pozemků v okolí objektu kasáren. Což byla i jedna z otázek zástupců petice. Podle slov Víta Lesáka je toto riziko ve zprávě uvedeno jak nevýhoda jednoho z modelů, ale má spíše sloužit k vyvarování se podobných komplikací, například i volbou modelu, ve kterém jsou tato rizika minimální.

Nyní se pracuje na systému komunikace mezi představiteli města a zástupci občanů. „My jsme se dohodli, že se během deseti dnů sejdeme a tato pravidla komunikace si vyjasníme, aby veřejnost měla informace," zakončuje Franc. 

Rozhovor se členem petičního výboru Karlem Šolínem

Jak hodnotíte obě setkání?
Obě setkání hodnotíme kladně. Byla sice velmi náročná, ale domníváme se, že i velmi plodná.

Co říkáte na obvinění, že pouze šíříte paniku a děsíte předčasně obyvatele Kutné Hory?
Do očí nám nikdo žádné obvinění nesdělil, a co se týká toho, zdali otevření naší diskuse bylo předčasné či nikoli, to se, myslím, vyjasnilo také na veřejném jednání města. Dojem byl tedy právě opačný, a sice, že byl už nejvyšší čas tuto záležitost otevřít a začít jednat.

Jaké jsou vaše budoucí kroky?
Budoucí kroky budou do značné míry záviset na plnění cíle a jediného požadavku petice – zastavení záměru využití kasáren pro sociální bydlení, který je tak nebezpečný, negarantovaný, jak potvrdilo i vedení města, a velmi lehce zneužitelný.

Jaké je pro vás nejlepší řešení situace?
Nejlepším řešením by bylo objekt převzít s tím, že bude využit na jakékoli jiné bohulibé účely s konkrétně vyjádřenou výjimkou sociálního bydlení a vyhnout se tomu, před čím v petici varujeme. 

Rozhovor s místostarostou Kutné Hory Jiřím Francem

Jak hodnotíte setkání na radnici?
Pozitivně. Podařilo se vysvětlit mnoho věcí, které se týká problematiky objektu kasáren. Diskuze byla konstruktivní a našli jsme cestu, kterou se můžeme v nejbližších měsících ubírat.

Jaký je vztah radnice k nezávislé zprávě? Musíte se jí řídit?
Zprávu bereme jako jeden z podkladů pro naše rozhodování. Přibližuje problematiku, objasňuje ji a nabízí varianty, ale je to pouze podklad pro další vývoj.

Co zaručí, že se z kasáren nestane další „dům hrůzy"?

Tím, že budeme připravovat další kroky ve spolupráci s těmi, kteří se o problematiku zajímají, tedy ze Žižkovem a dalšími. Jsme schopni to také zaručit tím, že nebudeme jednat pouze jako jedinci, ale naše názory budou připravovány ve spolupráci s odborníky.

Jak hodláte v budoucnu komunikovat s veřejností o projektu?
Oslovili jsme iniciátory petice, aby sestavili program komunikace z jejich strany. My navrhujeme, aby se zúčastnili toho konkrétního projektu ve všech etapách. Plánujeme také scházet se vždy, když postoupíme o další krok v projektu.

Autor: Jiří Kalát

Autor: Redakce

27.4.2012 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
9 15

Tři malí chlapci ubili plameňáka v zoo. Jejich rodiče se nyní omluvili

V Boleslavském Kauflandu byla nahlášena bomba.
2

V boleslavském Kauflandu je nahlášená bomba, pátrá po ní policejní pes

Útok v Londýně: terorista komunikoval přes WhatsApp. Jednal na příkaz?

Pachatel středečního teroristického útoku u britského parlamentu Khalid Masood komunikoval ještě dvě minuty před tím, než najel do chodců na Westminsterském mostě, s kýmsi prostřednictvím aplikace WhatsApp. Informoval o tom dnes bulvární list Daily Mail.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

AKTUALIZOVÁNO

Za německé dálnice budou od roku 2019 platit i osobní auta

Řidiči osobních aut budou muset od roku 2019 platit za jízdu na německých dálnicích. O zavedení mýtného dnes hlasy německé vládní koalice rozhodl Spolkový sněm. Opatření kritizované německou opozicí i některými evropskými státy se citelně dotkne i českých řidičů, kteří hojně využívají dálniční síť v sousední zemi.

Le Penová se sešla s Putinem. Kritizovala sankce EU vůči Rusku

Předsedkyně krajně pravicové francouzské Národní fronty (NF) a kandidátka v nadcházejících francouzských prezidentských volbách Marine Le Penová dnes na zasedání zahraničního výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) prohlásila, že nevidí žádný důvod pro to, aby se Francie k Rusku chovala nepřátelsky. Podle agentury TASS se Le Penová zároveň vyjádřila nesouhlasně o sankcích, které na Rusko uvalila EU.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies