VYBERTE SI REGION

Zlaté poklady Mladoboleslavska se objevují nejčastěji na polích

Nová Telib - Před několika dny se v médiích objevily zprávy o nálezu zlatých a bronzových předmětů u Tříkřížového vrchu na Litoměřicku. Možná si někdo ze čtenářů Deníku vzpomněl na podobný nález z Mladoboleslavska z roku 2007.

12.9.2013
SDÍLEJ:

Spirály ze zlatého drátu nalezené u Nové Telibi.Foto: Filip Krásný

Tehdy nalezl gymnazista a nyní již vysokoškolsky vzdělaný archeolog Adam Kout čtyři bronzové sekery a devět spirál ze zlatého drátu.

Oba poklady se svým složením docela podobají, ten „od nás" je však přibližně o 1000 let mladší. A také má již za sebou to, co litoměřický nález teprve čeká: analýzy, kreslení, měření, vážení, focení a hlavně odborné zpracování pro publikaci. Chcete-li si o pokladu z Nové Telibi a dalších podobných nálezech přečíst více, doporučuji letos vydanou Encyklopedii pravěkých pokladů.

Nálezy pravěkého zlata jsou známy i z jiných míst na Mladoboleslavsku. Spirály, podobné těm z Telibi, byly nalezeny v pramenu Boží Voda u obce Jemníky. Dávno předtím, než zde vznikly lázně a pramen byl spoután betonovými skružemi, byly do něj vhozeny jako obětiny zlaté ozdoby. Někdo si tak chtěl naklonit božstva či přírodní síly.

O tom, že voda z pramene je opravdu „boží", věděli lidé již před více než třemi tisíci let. Podobné zlaté spirály se vzácně vyskytují i jako milodar v hrobech, například pod bývalou továrnou na hračky firmy Kotek v Krnsku. Zlato hrálo klíčovou roli i v nejstarším mincovnictví. To je na našem území nerozlučně spjato s Kelty, kteří jako první začali pro směnu používat ražené kousky zlata určité váhy.

První mince - zlaté keltské duhovky - tvořily také nejslavnější český zlatý poklad, objevený v roce 1771 v Podmoklech. Bylo jich zde nalezeno možná až 50 kilogramů. Na Mladoboleslavsku zatím žádné duhovky nalezeny nebyly. Přesněji řečeno, o žádných archeologové doposud neví.

Četnější jsou zlaté mince na lokalitách, osídlených v prvních stoletích našeho letopočtu etnikem Germánů. Ti sice žádné vlastní mince nerazili, na jejich sídlištích se však nacházejí poztrácené mince římské. Nejčastěji měděné či bronzové, méně stříbrné a velmi vzácně také ze zlata. Představují válečnou kořist, dar nebo prostředek směny. Často také posloužily germánským šperkařům jako zdroj drahého kovu.

Starší zprávy hovoří o nálezech nejen zlatých mincí z doby římské v okolí Mladé Boleslavi, Dobrovice i jinde. Tyto předměty jsou nyní již nezvěstné, stejně jako většina zlatých mincí středověkých a novověkých, které čas od času naleznou nelegální hledači s detektory kovů.

Nejčastěji k takovým nálezům dochází na polích. Na těchto místech pak ještě dlouho poté můžete vidět hloučky bloudících osob, postižených horečkou s latinským názvem Aura sacra fames.

Autor: Filip Krásný (archeolog, Muzeum Mladoboleslavska)

Autor: Redakce

12.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Miloš Zeman během návštěvy Plzeňska
26 16

Zeman v Plzni: Proti šíleným zeleným aktivistům je nutné vytvořit koalici

Sedmidenní válka o Těšínsko,

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Odsouzený politik Petr Wolf se už čtyři roky ukrývá před spravedlností

Policisté věří, že hledaný politik dříve či později udělá chybu. Postupem času může být méně obezřetný, své by mohl udělat i pocit nepolapitelnosti.

Střechu haly v České Třebové nadzvedne jeřáb

Česká Třebová – Kolem nové sportovní haly Na Skalce, na které se před týdnem v sobotu během florbalového turnaje zřítila střecha, je stále napilno. Stavební firma tu odklízí cihly, suť a části plachty u obvodových zdí. Policisté v pondělí informovali, že zahájili přípravné práce, které předcházejí nadzdvihnutí zřícené střešní konstrukce.

Záchranáři našli v zavaleném hotelu další těla

Řím - V troskách hotelu Rigopiano, který minulou středu po zemětřesení ve střední Itálii zavalila lavina, našli záchranáři další dvě těla. Podle agentury AFP jde o dvě ženy. Počet obětí tak vzrostl na 14, stále se pohřešuje ještě 15 lidí. Dnes se konají první pohřby obětí neštěstí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies