VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Značkaři chodí po turistických stezkách s barvami a škrabkou

Mělnicko – Tři sta padesát kilometrů turistických tras. A na třetině z nich každý rok svítí zářivými barvami nově přetřené turistické značky. Značkařů Českého klubu turistů, kteří dělají všechno pro to, aby lidé na výletech nebloudili, je na Mělnicku asi tucet. A nejdéle mezi nimi působí osmdesátiletý Jiří Rohlík. Přes padesát let.

7.8.2013
SDÍLEJ:

Jiří Rohlík je značkařem na turistických trasách už přes padesát let. Foto: Deník/Petra Špitálská

V sezoně prochází turistické stezky s vercajkem značkařů. V dřevěné bedýnce nosí barvy a štětce, nůžky na stříhání větví stínících značky, škrabku a ocelový kartáč na čištění kůry nebo pilku. V ranečku má ještě ředidlo, mapy a šablonu, přes kterou si začátečníci dělají křídou obrysy značky. Zkušení značkaři už to mají v oku.

Vercajkem se probíráme u mělnického zámku. Pod mapou celého kraje a rozcestníkem, který ukazuje všemi směry. „Zelená vede na Liběchovsko a do Dubé, žlutá k Hořínskému parku, modrá z předměstí na mělnický Chloumek a k Vidimi. Červená tu patří k Evropské dálkové trase E 10, která prochází Kokořínskem na Mělník a přes Říp do Prahy a dále přes Rakousko až k Baltskému moři ," ukazuje Jiří Rohlík.

Naše cesta vede po zelené na Chloumek. Jiří Rohlík se tam chvíli rozhlíží a hned ví, kde schází značka. „Od směrovky musejí být všemi směry vidět dvě značky," vysvětluje a sahá do bedýnky pro škrabku a kartáč. Značka bude totiž na stromě, a tak je nezbytné trochu oškrábat a uhladit kůru. „Ale opatrně, ne až na mízu," říká značkař. A už maluje, hezky od ruky. Pět obdélníčků s ostrými hranami. Jde totiž o dvojitou značku, kde se bílá střídá s červenou a zelenou.

Značkaři vyrážejí na trasy ve dvou, aby si v případě nouze v přírodě pomohli. Často jsou to i manželské páry, na Mělnicku vedle Rohlíkových například i Uzlovi, Jarošovi nebo Šambergerovi…

Turistické značky v číslech
40 tisíc kilometrů pěších značených turistických tras je v celém Česku
350 kilometrů tras se nachází na Mělnicku
4 základní barvy mají značkaři na malování značek v terénu, červenou, žlutou, modrou a zelenou, doplňuje je bílá na lemování a khaki zelená na přetírání starých značek
3 minuty maluje zkušený značkař dvojitou značku

Značkařem je Jiří Rohlík už přes padesát let

 Už třiapadesátý rok prochází za hezkého počasí turistickými stezkami s bedýnkou plnou barev a maluje turistické značky. Aby lidé na výletech nebloudili. Osmdesátiletý Jiří Rohlík totiž patří mezi značkaře Klubu českých turistů.

Když se mělnický rodák, který studoval na vysoké škole kartografii, ženil, vrátil se domů. Po působení v Kartografickém ústavu, kde dělal mapy, si našel místo na mělnické stavební průmyslové škole. A až do penze před patnácti lety tam učil zeměměřičství, matematiku a deskriptivní geometrii.

Mapy ale zůstaly jeho hlavní zálibou. „V šedesátém roce jsem si všiml v podloubí na mělnickém náměstí mapy, ještě z časů první republiky, která už byla dost zašlá. A jako kartografovi mi to nedalo, abych se nesnažil ji obnovit," vzpomíná Jiří Rohlík, který se tehdy začal zajímat i o turistické značky.

„U místních turistů mi tehdy řekli, že bych je nejlépe poznal přímo na turistických trasách. A přitom bych je prý mohl malovat, protože jim značkař odešel do penze a už dva roky na to nikoho nemají. Slíbil jsem jim to na tři roky…"

Po léta byl kritikem nedokonalých socialistických map, kde toho spousta scházela. A snažil se, aby byly lepší.

Hned na začátku devadesátých let se proto s dalším turistou obrátili na armádu. „Na generálním štábu jsme na ně útočili – pánové, odtajníte vojenské mapy? A vyšlo to! Hned ve stejném roce vyšlo dvanáct map, například Šumava nebo Český ráj, kde už byly zanesené i do té doby neznámé trasy ve vojenských prostorech a pohraničí."

Než začal pracovat na podrobných místních mapách, myslel si prý, že na Kokořínsku, kde strávil po válce se skauty hodně času, zná každý kámen. „Zjistil jsem, že jsem se mýlil," přiznává turista, který má vedle Kokořínska nejraději Krkonoše a Krušné hory.

Značkování se věnuje společně se svou ženou Blankou, s níž mají dvě dospělé děti a čtyři vnoučata. Dlouhá léta byli svorně členy mělnického folklorního souboru Jarošovci, který Jiří Rohlík dokonce dvacet let vedl. A tancoval, zpíval, hrál na dudy i cimbál…

V minulém roce získal Jiří Rohlík jako ocenění za své kulturní i turistické působení Stříbrný řád města Mělníka.

Autor: Petra Špitálská

7.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

V dubnu 2010, kdy byla v osmém týdnu těhotenství, žena na klinice podstoupila potrat. Nedozvěděla se ovšem, že zákrok se nepovedl.
3

Počet potratů klesá, nejvíce dětí má maminku třicátnici

Army Run na Hluboké gradoval bahnem a shyby těsně před cílem

V kempu Křivonoska u Hluboké nad Vltavou odstartoval prvním závodem seriál extrémních překážkových běhů Army Run 2017.

Jaké to je být vodičem nevidomého? Strach není na místě, respekt ano

/ROZHOVOR/ Život je o výzvách. Jednu takovou má za sebou i příbramský běžec Jan Šeděnka. Poprvé se stal vodičem nevidomé běžkyně.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies