Generální ředitel Ivan Jukl před časem tvrdil, že by agentura ráda docílila, aby právě tyto firmy chápaly vývoz jako nedílnou součást své strategie. A aby tím český export přestal být exkluzivní záležitostí několika stovek velkých podniků. V té souvislosti jsme se ho zeptali:
Stoupá v této době zájem o vaše služby?
Výsledky za první pololetí potvrdily naši tezi, že bude klesat zájem mikroklientely, tedy podniků do deseti zaměstnanců, zůstane stabilní střední klientela
a přibudou velké podniky. Malých firem tedy máme mezi klienty méně, v meziročním srovnání jsme však, měřeno příjmy z prodeje, celkově poskytli zhruba o osm procent více služeb. Obecně lze říci, že zájem je větší, ale jde o poněkud užší skupinu firem. V některých teritoriích se dokonce zvýšený zájem projevil v poněkud delších „čekacích lhůtách“, protože kapacity našich zahraničních zastoupení jsou bohužel dané a v současné situaci nemůžeme stav personálu zvyšovat. I na základě této zkušenosti vidím stále velký a dosud pouze minimálně využitý potenciál spolupráce s obchodně-ekonomickými úseky našich ambasád.
Proč právě malé firmy nyní o tyto služby tolik nestojí?
Fakt, že malých podniků-klientů ubývá, není způsoben jejich nezájmem. Ze své podstaty mají omezené finanční i lidské zdroje a mnohé z nich bojují o holé přežití. Trochu zjednodušeně se také dá říci, že malé firmy jsou spíše experimentující exportéři. Trhy zkoušejí, nemají plně systematicky vybudované exportní oddělení, majitel firmy je většinou zároveň obchodním i exportním ředitelem. Je tedy pochopitelné, že se nyní soustřeďují na to, co je pro ně nejdůležitější – na domácí trh, a spoustu aktivit včetně exportu omezují.
O jaké služby CzechTrade je tedy nyní největší zájem?
Hlavní, co CzechTrade poskytuje, je síť odborníků v zahraničí. V současné době mají firmy největší zájem o přípravu jednání na veletrzích včetně návazných služeb a také o ověření zájmu o výrobek. Naopak ubývá zakázek spjatých s pomocí při zakládání zahraničního zastoupení, což je v souvislosti s finanční krizí často dáno odkladem navazujících projektů.
V období růstu platí, že firmy si většinou najdou business samy, ale v recesi, když jim vypadnou velcí klienti, potřebují pomoc. Mnoho firem je v situaci, že jim najednou vyschnul hlavní kanál odbytu. Česká republika jim naštěstí může vyjít vstříc prostřednictvím poptávek zahraničních podniků, o které se se znalostí prostředí a podmínek starají jednak naši lidé z agentury CzechTrade v zahraničí, jednak obchodní radové. Návštěvnost našeho webu je trojnásobně větší než vloni. Dřív, když jsme uveřejnili nějakou exkluzivní poptávku v zahraničí, tak na to v průměru reagovala jedna, dvě firmy, dnes je jich deset, patnáct. Samozřejmě požadavky na úroveň služeb se liší, jsou podniky, které chtějí konkrétní monitoring poptávek oborů nebo teritorií, a právě zde vidím rychlejší cestu k úspěchu.
Další službou určenou těm, kteří nyní hledají efektivní cestu k novému odbytu, je Adresář exportérů. Firma si v něm může vytvořit svou vlastní internetovou prezentaci, vhodně podpořit zahraniční marketing a získat tak náskok před konkurencí. Firemní a produktové prezentace se zobrazí až na 30 internetových stránkách zahraničních kanceláří CzechTrade, propaguje je i více než 200 zastupitelských úřadů ČR ve světě.
Adresář exportérů je šestijazyčný web. Stojí jen pár tisíc korun, a tak představuje výraznou úsporu nákladů, které by jinak firma musela vynaložit na vlastní internetové firemní a produktové prezentace v jazykových mutacích pro daný trh. V této souvislosti musím upozornit na nekalé jednání soukromé společnosti CzechTrade Internet s.r.o., která parazituje na našem názvu. Za daleko větší peníze nabízí nesrovnatelné služby, které se tváří jako produkt naší vládní proexportní agentury. Proto bych zájemcům o tyto služby doporučil, aby se vždy ujistili, že objednávají skutečně produkty naší vládní agentury.
Sledujete, jak úspěšné a spokojené jsou firmy, které využily vaše služby?
Pro poskytovatele služeb by to mělo být něco samozřejmého. Může se zdát, že nejjednodušší by bylo sledovat, jestli z poskytnuté služby byl nebo nebyl vývoz, ale to se stává jen zřídka. Pro posouzení kvality odvedené práce mých zahraničních kolegů je daleko relevantnější informace o tom, zda byl zákazník s jejich službami spokojen. I proto jsme rádi, že nám každá druhá firma sdělí svůj názor, což je v našem oboru docela slušný poměr. A dvaadevadesát firem ze stovky je s našimi službami spokojeno. Připomínky jsou pak pro nás námětem ke zlepšení a většina novinek v naší nabídce vychází právě z nich.
Sledování spokojenosti je v celoevropském kontextu vstupenka do elity. Blíží se letošní nejdůležitější událost pro CzechTrade, konference podobných evropských organizací TPO (Trade Promotion Organization) v Praze, kterou organizujeme na konci října. Měření spokojenosti bude na jejím programu jedním z nejožehavějších témat. Oznámíme tam našim kolegům, že jsme se připojili k transparentnějšímu táboru. Chceme, aby na každého našeho pracovníka bylo vidět, což se v každé organizaci, tím spíše ve státní, velmi těžko prosazuje. Pracovníci musí takovéto změně v přístupu věřit; stejně náročné je to i pro naše klienty, po kterých chceme zpětně hodnocení.
Existují zahraniční trhy, které v této době představují pro české firmy a podnikatele velkou příležitost? Pokud ano, které, a co vyžadují?
Platí obecná poučka, že šance je všude tam, kde máte vyšší produktivitu než konkurence. Samozřejmě v období recese to nefunguje: máme velmi efektivní automobilový průmysl, a přesto to nestačí, přesto náš export meziročně poklesl. Pozitivní zprávou je, většina klientů agentury CzechTrade svůj exportní apetit neztratila a snaží se objevovat stále nové příležitosti. Jsme industriální země, průmyslová výroba je naše hlavní komodita,
a tak můžeme s optimismem očekávat úspěchy v oblasti výroby stavebních hmot, strojírenských subdodávek, potravinářských technologií nebo energetiky či infrastruktury. Asi hraje roli i to, že se pověst o české kvalitě dostala i do „staré“ evropské patnáctky.
Pokud jde o teritoria, zhruba polovinu úspěchů našich klientů stále generuje Rusko. Úplná novinka není ani Turecko, jediná země z těch významných, kde export v prvním pololetí rostl zhruba o 30 procent. Ohromnou příležitost zvláště pro velké firmy a „ostřílené“ vývozní aliance jako jsou dobývací technika, potravinářské technologie, farmacie a energetika, představuje například Kazachstán. Stejně tak Spojené arabské emiráty. U Číny a Ruska čekáme, kdy se zastaví propad, a v tradičních komoditách se vrátíme do dřívějších pozic. Český export však stojí zhruba z jedné třetiny na exportu do Německa. To je pro nás rozhodující trh.
Velké firmy by přivítaly podporu ve vzdálenějších teritoriích a chtějí po nás, abychom otevřeli nová zastoupení. Malé a střední potřebují podpořit spíše „za rohem“ a tlačí na to, abychom nerušili žádná místa v sousedních státech, naopak posilovali tam svou přítomnost. Nebudou totiž nyní hledat nové trhy ve Vietnamu nebo v Mexiku, budou se snažit oslovit trh ve svém okolí. Je třeba všechna opatření dobře vybalancovat.
V čem vidíte největší perspektivu exportu?
Vidíme ji v posílení odvětvového sdružování. Je třeba využít možností, které nabízejí kooperace, to znamená exportní aliance, které vzniknou k projektu nebo teritoriálně. Víceméně se doplňují napříč oborem, mají společný marketing, společného lídra s kompetencemi vyhledávat a efektivně sdílet příležitosti eventuelně tlumit konflikty. I když je exportních aliancí pod křídly CzechTrade již více než dvacet, máme oproti jiným zemím ještě velkou rezervu. Poslední průzkumy ukazují, že každá druhá firma vidí ve sdružování přínos. Tam, kde se takové spojení daří, například v oborech dobývací technika, čistírny odpadních vod, IT technologie, biotechnologie, nanotechnologie, to přináší poměrně rychle efekt.
Květnová konference Strojírenství Ostrava 2009, která nesla podtitul „Krize a její vliv na české strojírenství“, zdůraznila nezbytnost přijít s novými formami podpory exportu. Samozřejmě nejen ze strany státních institucí. Chystáte nějaké novinky? Mění se nějak v této situaci role CzechTrade?
Nyní je obecným trendem takzvaně osekat, co se dá, a zaměřit se na to, co má největší potenciální poměr užitku ke vstupům. Snažíme se ale firmám vysvětlovat, že to není všechno, že je nesmírně důležité investovat do inovací, výzkumu a vzdělávání. Ze svého pohledu vnímáme pokles zájmu právě v oblasti získávaní znalostí o exportních teritoriích, což se dlouhodobě může stát velkým handicapem.
Z tohoto důvodu jsme hledali řešení, jak vytvořit ekonomicky výhodnější zázemí k rozvoji exportních kompetencí firem. Vzhledem k tomu, že se rozbíhají programy ze strukturálních fondů, v jejichž rámci by mohly získat různé úrovně rekvalifikace pro své zaměstnance, rozhodli jsme se splnit podmínky pro akreditaci ministerstva školství pro náš kurz Úspěšný exportér. Nyní si u nás firmy mohou za strukturální evropské peníze objednat špičkové kurzy rozvoje exportních kapacit.
Novinka není v obsahu, ale v akreditaci. Ta nás opravňuje vystupovat jako oficiálně uznávaná vzdělávací instituce, což je i podmínka pro získání prostředků ze strukturálních fondů. Firmy tak mohou dosáhnout na peníze z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost – grantových programů „Školení je šance“, „EDUCA“ a individuálního projektu „Vzdělávejte se!“. V kurzu přednášejí špičkoví odborníci z teorie i praxe. Jsme schopni firmám pomoci i se samotnou procedurou získání prostředků. V krizi není čas na metodu pokusů a omylů.
Bez základních znalostí mezinárodního marketingu, práva, kultury a taktiky vyjednávání, prezentace v angličtině a dalších dovedností se exportní úspěch jen tak nedostaví.
(jh)
Komerční příloha