Amazonské deštné lesy chrání špionážní technika

Boj s narkobarony, nelegálním kácením stromů a požáry amazonského pralesa vzala do svých rukou nejmodernější technika. Satelity, špionážní letadla, stovky čidel ovzduší, širokopásmová internetová síť a satelitní telefony kontrolují 5,2 milionu kilometrů čtverečních deštných lesů, což je plocha větší než všechny státy Evropské unie dohromady.

Brazilská vláda se tak rozhodla zatočit nejen s kácením lesů a požáry, ale hlavně s výrobou kokainu. Nedávno se brazilským policistům díky moderní technice podařilo vysledovat a zatknout pilota kolumbijského letadla, které z pralesů odváželo 300 kilogramů kokainu.

Satelitní snímky jsou tak přesné, že ukazují místa, kde se pěstuje koka anebo kde se těžaři chystají vykácet kus lesa. Policistům umožní zakročit dříve, než se začne kácet nebo prodávat kokain.

„Když bychom tam poslali lidi pěšky, aby místo vyfotili, bude to drahé, zdlouhavé a nebezpečné. Tyto snímky jsou velkým pomocníkem,“ pochvaluje si projekt za 1,4 miliardy dolarů ředitel operací Amazonského ochranného systému (Sipam) Soares Galvao.

Do konce roku by chtěla mít Brazílie pod kontrolou 86 procent pralesů. Snímky se budou používat i jako důkazní materiál u soudu.

Letadla vyměnili za lodě

Systém Sipam je pokračováním už čtyři roky trvajícího tažení proti výrobě kokainu v amazonských lesích. Vzdušné síly mají například povoleno sestřelit podezřelé letadlo.

Od té doby obchod s kokainem vzdušnou cestou podle brazilské tajné služby opadl. Jenže výrobci narkotik si našli jiné cesty pro své obchody.

„Problém je, že se drogové gangy pašující kokain, který prodávají v Brazílii nebo na evropském trhu, dostávají na naše území místo vzdušné cesty po řekách, na člunech. Změnili modus operandi,“ vysvětluje Richardo Augusta Silverio z brazilské tajné služby Abin.

Na systém Sipam by však podle něj měli být pašeráci drog krátcí. Podél hlavních vodních toků se nyní instalují zařízení, která mají učinit převozu kokainu v lodích přítrž.

Vyhráno ale ještě brazilská policie nemá. Dosavadní přísná opatření sice za čtyři roky přinesla snížení kácení lesů o polovinu, přesto se ale podaří nelegálním těžařům zničit každý rok území o rozloze větší než je americký stát Connecticut, píše časopis Livescience.

„Pořád nemáme dost mužů, aut a dokonce ani cest, abychom byli všude, kde je nás třeba,“ dodává šéf systému Sipam Marcelo de Carvalho Lopes.

Sami to nezvládnou

Brazílie se musí při financování boje o amazonské pralesy spoléhat na pomoc ze zahraničí. Minulý měsíc Norsko slíbilo během sedmi let uvolnit jednu miliardu dolarů. Jenže jinak pomoc z ostatních států kvůli celosvětové finanční krizi vázne.

Brazílie by například uvítala, kdyby se o záchranu plic planety, jak se amazonským deštným pralesům říká, zapojily i Kanada a Německo. Jsou to jediné státy, které mají radary, jež proniknou i přes mraky a pořídí kvalitní snímky.

„Pokud by chtěly pomoci, měly by nám umožnit přístup k jejich satelitním snímkům,“ uvádí Lopes.