VYBERTE SI REGION

Cesta na Mars začíná v Dolní Lužici

Co dělat s největším pohyblivým strojem na světě, který už nenajde uplatnění? Vyhodit do vzduchu nebo udělat z něj turistickou atrakci. V Německu zvolili možnost číslo dvě.

3.10.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Kateřina Stárková

Zázraky na počkání, nemožné do tří dnů. Tímto heslem se nejspíš řídí Němci na Dolní Lužici. Jinak by nemohli vzdorovat dávno akceptovaným rozhodnutím přírody a politiků.

Celá oblast Dolní Lužice byla částí bývalé NDR a až do spojení obou německých zemí hojně využívaná pro těžbu hnědého uhlí. Na jinak krásné krajině se povrchová těžba výrazně podepsala. Stejně jako v severních Čechách. Potud ale podobnost končí.

Němci se nesmířili se zdevastovanou krajinou a vysokou nezaměstnaností, kterou zavření dolů v poslední dekádě minulého století přineslo. Rozhodli se, že z hnědouhelných dolů udělají ráj pro turisty.

Planeta Mars

Luxusní hotel na břehu propasti. Tak lze stručně charakterizovat Seefeld, městečko, na jehož okraji začíná nová německá turistická atrakce – IBA terassen. Zde si kromě pochutnání v malé restauraci s výhledem na měsíční krajinu můžete najmout průvodce a projít se do „lůna Marsu“. Průvodci tuto prohlídku totiž nazývají Cesta na Mars a nutno přiznat, že naše putování se záběrům z vesmíru docela podobá. Šplháme z kopce kolem obrovské konstrukce, která vypadá jako molo. Ale něco jí chybí – voda. „Ano až sem bude sahat voda,“ ubezpečuje nás průvodce. Záměrem vlastníka je totiž všechny doly, které jdou, zatopit a na jejich březích vybudovat pláže a turistická letoviska se sítí cyklostezek. Jak později vidíme, někde se jim to už podařilo.

Kráčíme mezi krátery a všudypřítomný uhelný prach štípe do očí. To ale není nic proti „uhelné bouři“, která se strhne za chvíli. Prach máme úplně všude, ti co si nevzali sluneční brýle, v následujících dnech zápasí se zánětem spojivek. Rozhodně procházka po hnědouhelné pánvi aspirující na to stát se v nejbližších letech obrovským turistickým lákadlem určitě stojí za to. Během otírání prachu alespoň z nejnutnějších částí těla nám průvodce popisuje tragédii místních lidí. Celé vesnice se musely zrušit a přestěhovat, aby vyhověly kolektivnímu blahu a touze po hnědém uhlí. Teď lidé bydlí na okraji hnědouhelné pánve a jsou bez práce. Právě pro ně je příslib návalu turistů jedinou nadějí před stěhováním.

Možná právě tady se sluší připomenout, že na rozdíl od České republiky byly místní hnědouhelné doly zavřeny ještě dříve, než se stačily vytěžit. Rozčarování obyvatel, kteří museli obětovat své domovy si lze snadno představit.

Důlní obr

Jen o pár kilometrů dál se uprostřed rozlehlé, rovinaté téměř měsíční krajiny tyčí obrovské železné monstrum. Uvidíte ho hodně z daleka. Není divu, měří totiž přes půl kilometru. Je to obr se smutnou minulostí - důlní věž F60. I tahle turistická atrakce má svou pohnutou historii. Když jí v roce 1990 dostavěli, byla a podle průvodce také stále je, největším pohyblivým strojem na světě.

Bohužel poslední pohyby vykonala v létě 1991, kdy byla zavřena a s ní skončila i těžba hnědého uhlí v oblasti. Politici se dlouho rozhodovali, co s touto „zlobivou holkou“ udělat. Už byly připraveny výbušniny na její odstranění, ale někomu se jí přece jen zželelo. V současné době slouží turistům a stojí za vidění.

Takový kolos hned tak nikde nenajdete a poutavé vyprávění o její historii a současnosti zaujme i naprosté technické neználky. Navíc je z ní krásný výhled do krajiny na zpola zatopené doly. Když tam zavítáte na jaře, uvidíte v zákoutích nosných pilířů hnízdit ptáky. Německá fantazie nezná hranic, takže si můžete objednat ve vrcholcích konstrukce večerní piknik spojený například s romantickou žádostí o ruku. V srpnu se na věži konal koncert vážné hudby a další se připravují.

Zároveň se rekultivuje okolní prostředí F60, aby tak v příštích desetiletích ležela ne na kraji hnědouhelné pánve, ale na břehu jezera, po kterém doplujete na jachtě až na Mars.

Autor: Kateřina Erbsová (Stárková)

3.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies