VYBERTE SI REGION

Kosovo zažívá znovuzrození křesťanství

Do nově vzniklého balkánského státu se vrací křesťanství. Sice zatím po špičkách, ale přesto přibývá rodin, které v převážně muslimském Kosovu přiznávají, že doma udržují křesťanské tradice.

18.10.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Reuters

Zatím jen málo z kosovských křesťanů se odváží jít s pravdou ven. Výsledkem je, že ve dvoumilionové zemi žijí patrně desetitisíce tajných „dvojvěrců“.
Na nedělní mši do ještě nedokončeného kostela ve městě Klina jich chodí pravidelně stovky. „Žijeme dvojí život. Doma jsme křesťané a na veřejnosti muslimové,“ popisuje Ismet Sopi.

„Neříkáme tomu konvertování, je to pokračování tradic naší rodiny,“ dodává. Za ranní bohoslužbou do křesťanského kostela v Kliny jezdí Ismet Sopi každou neděli asi 40 kilometrů. Na křesťanskou víru oficiálně přešel před pěti měsíci. Zářijový islámský svatý měsíc ramadán byl letos prvním, kdy se jeho 32členná rodina nepostila.

Většina etnických Albánců v Kosovu byla během staletí turecké nadvlády přinucena přejít na muslimskou víru. Mnozí ale svoje křesťanské kořeny nezapřeli a žili jako kryptokatolíci.

Nyní, sto let po odchodu Turků z Balkánu, mají pocit, že je na čase jít s pravdou ven. „Padesát až šedesát procent populace má citové vazby k římskokatolickému náboženství,“ tvrdí Muhamed Mala, profesor historie náboženství na prištinské univerzitě.

Velikonoční vajíčka

Rodina Ismeta Sopi přijala islám před stovkami let, ale doma si po celou dobu barvili velikonoční vajíčka a slavili Vánoce. Současně nezapomínali ani na muslimské svátky.

„Islám se začal šířit ve velkém po území s albánským obyvatelstvem s příchodem Turků v 15. století. Většina obyvatel přijala tuto víru z ekonomických důvodů,“ popisuje Jaja Drancolli, další odborník na religiózní vědy na prištinské univerzitě. „Ten, kdo byl katolík, musel platit Turkům vysoké daně,“ vysvětluje.

Dnes se v Kosovu oficiálně asi 90 procent kosovských Albánců hlásí k islámu a jen čtyři procenta se přiznávají k římskokatolické víře. Vedle toho v Kosovu najdete desítky středověkých klášterů a kostelů pravoslavných Srbů.

Katolické rodiny se zachovaly především na vesnicích. Muži většinou veřejně konvertovali k islámu, ale doma se chovali podle křesťanských zásad.
Přenášení křesťanských tradic na děti bylo převážně úkolem žen. Pro kryptokatolíky dokonce mají kosovští Albánci vlastní název – laraman, tedy něco jako dvoubarevný.

První katolické rodiny se začaly veřejně přiznávat ke své víře už na konci 19. století, kdy vliv Turků opadal. Válce v Kosovu mezi srbskými silami a kosovskou osvobozeneckou armádou padly za oběť především muslimské mešity.

Když správu nad tehdejší srbskou provincích po bombardování Severoatlantické aliance převzala Organizace spojených národů, jednotky etnických Albánců na oplátku zničily řadu srbských pravoslavných kostelů. Řádění polovojenských jednotek unikly jen římskokatolické kostely.

Návrat Matky Terezy

Silným pojítkem kosovských křesťanů je původem v sousední Makedonii narozená etnická Albánka Matka Tereza (vlastním jménem Agnes Gonxha Bojaxhiu). Dnes nesou náměstí většiny kosovských měst jméno této nositelky Nobelovy ceny míru.

Na náměstí Matky Terezy v Prištině vyrůstá nová katedrála, která jednou bude nejvyšší budovou hlavního města Kosova a pojme na dva tisíce věřících.
„Nikoho nevyzýváme, aby konvertoval. Naopak lidé nám sami volají. Už to nejsou ojedinělé případy, ale lidé z desítek vesnic,“ říká kancléř křesťanské diecéze v Kosovu Don Šan Zefi.

Proces rekatolizace podle něj začal už před desítkami let, ale až nyní jde o tisíce lidí, kteří se chtějí znovu stát římskými katolíky. Islámská komunita s konvertováním nesouhlasí. „Těžko se dá pochopit, proč uprostřed 13 muslimských vesnic vyrůstá kostel,“ říká Mufti Naim Ternava.

Obyvatelé Kravoserije na jihu Kosova mají svůj kostel už od roku 2005. Beke Bytyci je jedním z pěti lidí ve vesnici, kdo má od kostela klíč. Kancléř Zefi sem totiž jezdí jen jednou za několik týdnů.

„Pokřtěn budu příští týden,“ hlásí hned na úvod Beke. Kostel je během bohoslužeb většinou plný, chodí sem asi polovina ze 120 obyvatel vesnice. „Můj otec udělal chybu, že mě nevychovával jako křesťana. Já už stejný omyl nechci opakovat,“ uvádí pětatřicetiletý prodavač Ferat Bytyci.

18.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies