VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kosovo zažívá znovuzrození křesťanství

Do nově vzniklého balkánského státu se vrací křesťanství. Sice zatím po špičkách, ale přesto přibývá rodin, které v převážně muslimském Kosovu přiznávají, že doma udržují křesťanské tradice.

18.10.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Reuters

Zatím jen málo z kosovských křesťanů se odváží jít s pravdou ven. Výsledkem je, že ve dvoumilionové zemi žijí patrně desetitisíce tajných „dvojvěrců“.
Na nedělní mši do ještě nedokončeného kostela ve městě Klina jich chodí pravidelně stovky. „Žijeme dvojí život. Doma jsme křesťané a na veřejnosti muslimové,“ popisuje Ismet Sopi.

„Neříkáme tomu konvertování, je to pokračování tradic naší rodiny,“ dodává. Za ranní bohoslužbou do křesťanského kostela v Kliny jezdí Ismet Sopi každou neděli asi 40 kilometrů. Na křesťanskou víru oficiálně přešel před pěti měsíci. Zářijový islámský svatý měsíc ramadán byl letos prvním, kdy se jeho 32členná rodina nepostila.

Většina etnických Albánců v Kosovu byla během staletí turecké nadvlády přinucena přejít na muslimskou víru. Mnozí ale svoje křesťanské kořeny nezapřeli a žili jako kryptokatolíci.

Nyní, sto let po odchodu Turků z Balkánu, mají pocit, že je na čase jít s pravdou ven. „Padesát až šedesát procent populace má citové vazby k římskokatolickému náboženství,“ tvrdí Muhamed Mala, profesor historie náboženství na prištinské univerzitě.

Velikonoční vajíčka

Rodina Ismeta Sopi přijala islám před stovkami let, ale doma si po celou dobu barvili velikonoční vajíčka a slavili Vánoce. Současně nezapomínali ani na muslimské svátky.

„Islám se začal šířit ve velkém po území s albánským obyvatelstvem s příchodem Turků v 15. století. Většina obyvatel přijala tuto víru z ekonomických důvodů,“ popisuje Jaja Drancolli, další odborník na religiózní vědy na prištinské univerzitě. „Ten, kdo byl katolík, musel platit Turkům vysoké daně,“ vysvětluje.

Dnes se v Kosovu oficiálně asi 90 procent kosovských Albánců hlásí k islámu a jen čtyři procenta se přiznávají k římskokatolické víře. Vedle toho v Kosovu najdete desítky středověkých klášterů a kostelů pravoslavných Srbů.

Katolické rodiny se zachovaly především na vesnicích. Muži většinou veřejně konvertovali k islámu, ale doma se chovali podle křesťanských zásad.
Přenášení křesťanských tradic na děti bylo převážně úkolem žen. Pro kryptokatolíky dokonce mají kosovští Albánci vlastní název – laraman, tedy něco jako dvoubarevný.

První katolické rodiny se začaly veřejně přiznávat ke své víře už na konci 19. století, kdy vliv Turků opadal. Válce v Kosovu mezi srbskými silami a kosovskou osvobozeneckou armádou padly za oběť především muslimské mešity.

Když správu nad tehdejší srbskou provincích po bombardování Severoatlantické aliance převzala Organizace spojených národů, jednotky etnických Albánců na oplátku zničily řadu srbských pravoslavných kostelů. Řádění polovojenských jednotek unikly jen římskokatolické kostely.

Návrat Matky Terezy

Silným pojítkem kosovských křesťanů je původem v sousední Makedonii narozená etnická Albánka Matka Tereza (vlastním jménem Agnes Gonxha Bojaxhiu). Dnes nesou náměstí většiny kosovských měst jméno této nositelky Nobelovy ceny míru.

Na náměstí Matky Terezy v Prištině vyrůstá nová katedrála, která jednou bude nejvyšší budovou hlavního města Kosova a pojme na dva tisíce věřících.
„Nikoho nevyzýváme, aby konvertoval. Naopak lidé nám sami volají. Už to nejsou ojedinělé případy, ale lidé z desítek vesnic,“ říká kancléř křesťanské diecéze v Kosovu Don Šan Zefi.

Proces rekatolizace podle něj začal už před desítkami let, ale až nyní jde o tisíce lidí, kteří se chtějí znovu stát římskými katolíky. Islámská komunita s konvertováním nesouhlasí. „Těžko se dá pochopit, proč uprostřed 13 muslimských vesnic vyrůstá kostel,“ říká Mufti Naim Ternava.

Obyvatelé Kravoserije na jihu Kosova mají svůj kostel už od roku 2005. Beke Bytyci je jedním z pěti lidí ve vesnici, kdo má od kostela klíč. Kancléř Zefi sem totiž jezdí jen jednou za několik týdnů.

„Pokřtěn budu příští týden,“ hlásí hned na úvod Beke. Kostel je během bohoslužeb většinou plný, chodí sem asi polovina ze 120 obyvatel vesnice. „Můj otec udělal chybu, že mě nevychovával jako křesťana. Já už stejný omyl nechci opakovat,“ uvádí pětatřicetiletý prodavač Ferat Bytyci.

18.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Žižkovský vysílač v Praze
17

Nové televizní vysílání startuje od března

Policejní rekonstrukce otevření nezajištěných dveří v rychlíku
2 7

Děsivé VIDEO: takto se za jízdy rozletí "zavřené" dveře vlaku

AKTUALIZOVÁNO

Česko zasáhl silný vítr. Kácel stromy, ochromil dopravu, shazoval střechy

Předpověď meteorologů se vyplnila. Velmi silný vítr narušil železniční dopravu po celé České republice. Nejvíce pak v jižních Čechách. V Praze ničil také billboardy a shazoval plechy ze střech. Vítr by měl během dneška postupně slábnout. Výstraha platí v hlavním městě i ve většině krajů do dnešních 10:00.

Soud poslal muže, který chtěl k islamistům, na tři roky do vězení

Jan Silovský ze Spáleného Poříčí, který se chtěl přidat k teroristické organizaci Islámský stát, byl odsouzen za trestný čin podpora a propagace terorismu ve stadiu pokusu a soud mu vyměřil trest tři roky a tři měsíce v mírnějším typu věznice s dohledem.  

AKTUALIZOVÁNO

ČEZ vyhlásil kvůli vichřici v osmnácti okresech kalamitní stav

Tisíce domácností v celém Česku jsou bez proudu kvůli poruchám, které způsobil silný vítr. Společnost ČEZ vyhlásila v 18 okresech Česka kalamitní stav. Platí do odvolání. Problémů navíc stále přibývá. Energetici se snaží poruchy odstranit, vítr jim ale práci komplikuje. Uvedl to mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž a mluvčí E.ON Vladimír Vácha. Hasiči měli kvůli větru za čtvrtek a za prvních osm hodin dneška téměř 800 výjezdů, denní průměr je přitom zhruba 150.

Rodičům vadí povinná předškolní docházka

V názorech na novou povinnost nechat zapsat budoucí prvňáčky do mateřských škol se rodiče předškoláků a učitelé neshodnou. Stejně jako u další možnosti učit dítě doma, ale počítat s tím, že bude muset absolvovat přezkoušení, zda je stejně připravené jako jeho vrstevníci navštěvující školky. Povinná předškolní docházka začíná platit od září letošního roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies