VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kosovo zažívá znovuzrození křesťanství

Do nově vzniklého balkánského státu se vrací křesťanství. Sice zatím po špičkách, ale přesto přibývá rodin, které v převážně muslimském Kosovu přiznávají, že doma udržují křesťanské tradice.

18.10.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Reuters

Zatím jen málo z kosovských křesťanů se odváží jít s pravdou ven. Výsledkem je, že ve dvoumilionové zemi žijí patrně desetitisíce tajných „dvojvěrců“.
Na nedělní mši do ještě nedokončeného kostela ve městě Klina jich chodí pravidelně stovky. „Žijeme dvojí život. Doma jsme křesťané a na veřejnosti muslimové,“ popisuje Ismet Sopi.

„Neříkáme tomu konvertování, je to pokračování tradic naší rodiny,“ dodává. Za ranní bohoslužbou do křesťanského kostela v Kliny jezdí Ismet Sopi každou neděli asi 40 kilometrů. Na křesťanskou víru oficiálně přešel před pěti měsíci. Zářijový islámský svatý měsíc ramadán byl letos prvním, kdy se jeho 32členná rodina nepostila.

Většina etnických Albánců v Kosovu byla během staletí turecké nadvlády přinucena přejít na muslimskou víru. Mnozí ale svoje křesťanské kořeny nezapřeli a žili jako kryptokatolíci.

Nyní, sto let po odchodu Turků z Balkánu, mají pocit, že je na čase jít s pravdou ven. „Padesát až šedesát procent populace má citové vazby k římskokatolickému náboženství,“ tvrdí Muhamed Mala, profesor historie náboženství na prištinské univerzitě.

Velikonoční vajíčka

Rodina Ismeta Sopi přijala islám před stovkami let, ale doma si po celou dobu barvili velikonoční vajíčka a slavili Vánoce. Současně nezapomínali ani na muslimské svátky.

„Islám se začal šířit ve velkém po území s albánským obyvatelstvem s příchodem Turků v 15. století. Většina obyvatel přijala tuto víru z ekonomických důvodů,“ popisuje Jaja Drancolli, další odborník na religiózní vědy na prištinské univerzitě. „Ten, kdo byl katolík, musel platit Turkům vysoké daně,“ vysvětluje.

Dnes se v Kosovu oficiálně asi 90 procent kosovských Albánců hlásí k islámu a jen čtyři procenta se přiznávají k římskokatolické víře. Vedle toho v Kosovu najdete desítky středověkých klášterů a kostelů pravoslavných Srbů.

Katolické rodiny se zachovaly především na vesnicích. Muži většinou veřejně konvertovali k islámu, ale doma se chovali podle křesťanských zásad.
Přenášení křesťanských tradic na děti bylo převážně úkolem žen. Pro kryptokatolíky dokonce mají kosovští Albánci vlastní název – laraman, tedy něco jako dvoubarevný.

První katolické rodiny se začaly veřejně přiznávat ke své víře už na konci 19. století, kdy vliv Turků opadal. Válce v Kosovu mezi srbskými silami a kosovskou osvobozeneckou armádou padly za oběť především muslimské mešity.

Když správu nad tehdejší srbskou provincích po bombardování Severoatlantické aliance převzala Organizace spojených národů, jednotky etnických Albánců na oplátku zničily řadu srbských pravoslavných kostelů. Řádění polovojenských jednotek unikly jen římskokatolické kostely.

Návrat Matky Terezy

Silným pojítkem kosovských křesťanů je původem v sousední Makedonii narozená etnická Albánka Matka Tereza (vlastním jménem Agnes Gonxha Bojaxhiu). Dnes nesou náměstí většiny kosovských měst jméno této nositelky Nobelovy ceny míru.

Na náměstí Matky Terezy v Prištině vyrůstá nová katedrála, která jednou bude nejvyšší budovou hlavního města Kosova a pojme na dva tisíce věřících.
„Nikoho nevyzýváme, aby konvertoval. Naopak lidé nám sami volají. Už to nejsou ojedinělé případy, ale lidé z desítek vesnic,“ říká kancléř křesťanské diecéze v Kosovu Don Šan Zefi.

Proces rekatolizace podle něj začal už před desítkami let, ale až nyní jde o tisíce lidí, kteří se chtějí znovu stát římskými katolíky. Islámská komunita s konvertováním nesouhlasí. „Těžko se dá pochopit, proč uprostřed 13 muslimských vesnic vyrůstá kostel,“ říká Mufti Naim Ternava.

Obyvatelé Kravoserije na jihu Kosova mají svůj kostel už od roku 2005. Beke Bytyci je jedním z pěti lidí ve vesnici, kdo má od kostela klíč. Kancléř Zefi sem totiž jezdí jen jednou za několik týdnů.

„Pokřtěn budu příští týden,“ hlásí hned na úvod Beke. Kostel je během bohoslužeb většinou plný, chodí sem asi polovina ze 120 obyvatel vesnice. „Můj otec udělal chybu, že mě nevychovával jako křesťana. Já už stejný omyl nechci opakovat,“ uvádí pětatřicetiletý prodavač Ferat Bytyci.

18.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Izraelský rabín - ilustrační foto

Soud v Soči vyhostil ze země amerického rabína, důvody neuvedl

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies