VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Česká egyptologie slaví padesát let

Málokdy se stane, aby malá země dosáhla takových úspěchů při zkoumání dějin státu mnohonásobně většího. Čeští egyptologové však patří již desítky let mezi světovou špičku a jejich práce a mezinárodní uznání hovoří za vše.

26.4.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Profimedia

Mluvit o půlstoletí zkoumání Egypta našinci není ale úplně přesné. Češi se za tajemstvím pyramid vydali mnohem dříve. Koncem 15. století navštívil zemi na Nilu Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, o sto let později Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.

Prvním Čechem, který se dostal až k slavným pyramidám a vystoupil na nejvyšší z nich, byl misionář Jakub Římař. Ve svém latinsky psaném díle Itinerář apoštolských orientálních misií v Egyptě podrobně popisuje pyramidy v Gíze i obří sochu sfingy. Neví se, kdy monumenty navštívil, ale bylo to mezi lety 1711 a 1722.

Václav Remedius Prutký se jako první český rodák podíval do nitra Cheopsovy pyramidy, a to rovnou přímo do královské pohřební komory. Byl také vůbec prvním návštěvníkem tzv. růžové pyramidy v Dahšúru – první skutečné pyramidy v pravém slova smyslu, tedy s rovnými stěnami.

První polovina 19. století je nazývána dobou znovuobjevení Egypta. Roku 1828 se narodil Jan Kminek-Szedlo – první opravdový český egyptolog. Po bouřlivém roce 1848, kterého se zúčastnil jako člen studentských legií, následoval trest v podobě služby v armádě. Z té však v Itálii vystoupil, změnil si jméno na Giovanni, oženil se a v Boloni se začal jako samouk soustavně věnovat studiu dějin starého Egypta. Díky knize Velký sarkofág Městského muzea v Boloni je prvním českým autorem překladu ze staroegyptštiny do moderního jazyka (italštiny).

První původní práce

Skutečným zakladatelem československé egyptologie byl však až František Lexa. Původně profesor matematiky a fyziky na gymnáziu se přes filozofii a psychologii dostal k otázce písma a jeho vývoje. Zapálený samouk později studoval v Německu a po návratu začal ve 20. letech minulého století přednášet a publikovat první původní československé egyptologické práce.

Roku 1925 vznikl na Karlově univerzitě seminář egyptologie a o dva roky později byl Lexa jmenován jejím profesorem. A právě jemu vděčí česká egyptologie za letošní významné jubileum. Roku 1958 vznikl Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy se sídly v Praze a Káhiře. Založení ústavu umožnilo českým egyptologům začít se samostatnými výzkumy v Egyptě. V těch pokračovali Lexovi žáci.

V 60. letech minulého století se v Egyptě pod vedením sovětských inženýrů rodila gigantická stavba – Vysoká Asuánská přehrada. Tehdejší prezident Gamal Násir potřeboval více energie pro průmysl, více vody pro novou zemědělskou půdu a možnost regulovat každoroční nilské záplavy. A tak vzniklo kontroverzní dílo, které kromě nesporných kladů dodnes slouží jako zářný příklad toho, co megalomanské projekty, tolik zasahující do přírodního i lidského koloběhu, mohou způsobit.

Když začala s postupem času stoupat hladina takzvaného Násirova jezera, vyvolalo to mezi archeology zděšení. Hrozilo, že vody přehradní nádrže zatopí množství nedocenitelných památek, které by byly pro lidstvo definitivně ztraceny.

Mezi prvními státy, jež se přihlásily k mezinárodní záchranné akci pod záštitou UNESCA, bylo Československo. Nově založený ústav nabídl pomoc s vědeckým výzkumem a dokumentací ohrožených památek. Vyslal postupně pět expedic, které mapovaly nepřístupné oblasti Núbie. Jejich účast na největší archeologické akci všech dob patřila k těm nejúspěšnějším. Mnoho z nalezených předmětů Egypt daroval jako projev díků Náprstkovu muzeu v Praze.

Od roku 1960 až dodnes je československé i české bádání v Egyptě pevně spjato s Abúsírem, pyramidovým pohřebištěm Staré říše nedaleko Káhiry, které dlouho leželo stranou zájmu archeologů, neboť bylo považováno za dostatečně prozkoumané. To se ale ukázalo jako omyl – a s postupem let si svět na víceméně pravidelné české úspěchy a nálezy v Abúsíru již zvykl. Mezi nejvýznamnější patří například šachtový hrob „správce paláce“ Iufaa s nevykradenou pohřební komorou vyzdobenou neobvyklými náboženskými scénami a kompletní pohřební výbavou.

Od sedmdesátých let se česká egyptologie pojí se jménem Miroslava Vernera. Ještě jako student se zúčastnil záchranných prací v Núbii a v letech 1975 až 2000 byl ředitelem egyptologického ústavu. Dnes je mj. členem komise UNESCO pro památky starého Egypta a Núbie a členem řídícího výboru Mezinárodní asociace egyptologů. V čele ústavu ho vystřídal Ladislav Bareš.

Své jubileum ústav oslaví několika výstavami v Česku i Egyptě a bohatý program na téma „50 let české egyptologie“ připravil i právě probíhající veletrh Svět knihy 2008 na pražském Výstavišti.

Autor: Kateřina Kozmová

26.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ekonom Pavel Kohout
1

Komentář Pavla Kohouta: Jak je tomu s eurem

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

Příběhy falešných obětí z Manchesteru. Naletěl i slavný deník Daily Mail

Každá událost přináší nejen opravdové hrdiny a oběti. Už od nepaměti se rodí nepraví hrdinové, vítězové a poražení. Titanic měl své nepravé přeživší i nepřeživší. Sociální sítě umožňují lhářům ucházet se o pozornost. Také výbuch sebevražedného atentátníka v Manchesteru už zrodil na internetu neexistující oběti.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Na Sicílii jednají státy G7. Venku je léto, v jednacím sále bude chladno

Všechno je jednou „poprvé". Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je toho tento týden „napoprvé" dost. První zahraniční cesta, první setkání s papežem, první jednání v NATO. Také setkání osmi světových ekonomických velmocí pod hlavičkou G7 je pro amerického politika první. Tentokrát se na něj vydal do Taorminy na Sicílii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies