VYBERTE SI REGION

Poslední Češi ze srbského konce světa

Málokdo o tom ví: Václav Havel má svou ulici. U nás byste ji hledali nejspíš marně, leží v Srbsku – v místě, kde vymírají generace posledních Čechů.

28.5.2008
SDÍLEJ:

Vesnice našich krajanů ve VojvodiněFoto: Deník/Martin Divíšek

Začíná za silnicí z rozlámaného betonu a mění se v prašnou cestu. Kolem je desítka stavení, kostel a dvě fotbalové branky. Dál už jsou jen pole, hřbitov a konec světa - alespoň pro hrstku českých krajanů žijících v Srbsku, které vysoké hraniční hory a víza pro cesty do sousedního Rumunska nutí žít v jedné z posledních českých vesnic v srbském Banátu.

Češko Selo dělá čest svému jménu. Až na tři výjimky v ní žijí jen Češi se srbskými pasy. Leckterá stavení připomínají vesnice z Moravy a Chodska.
Právě tam má většina z nich prastaré kořeny. „V kronikách a listech jsem vyčetl, že sem první Češi chodili střežit Rakousko-Uherskou hranici kolem roku 1836, někteří utíkali z českých zemí kvůli špatným životním podmínkám,“ vypráví mi při pohřbu nejstaršího obyvatele vesnice Karel Bůžek. V té době ji pojmenovali Ablián.

Nedaleko odtud dodnes existují téměř čistě maďarské nebo slovenské vesnice, kde mezi sebou mluví ve svých jazycích. V Českém Selu však vedle lidí vymírá i čeština. „Srbštinu potřebujete na úřadech, v obchodech, všude. Česky mluví jen ti nejstarší,“ vysvětluje mi lámanou českosrbštinou nepsaný starosta vesnice Láďa Tesař. Důvod je ale i jinde.

„Bělehrad nechce o menšinách slyšet, národní cítění menšin potlačuje. Chybí nám tu duch, kulturní spona, o kterou se zase nestará česká vláda. A vrátit se do Čech? Kam a hlavně kdo by tam o nás stál?“ ptá se Bůžek. Navíc církev poslala do vesnice nejdříve faráře Chorvata, teď Maďara. Jeho čtení modliteb připomíná češtinu jen při velké fantazii.

Zmizela i česká škola

Se zanikavší osadou, kde žije místo původních 280 obyvatel dnes už jen 42 lidí, zmizela i česká škola. „Zavřeli ji na začátku 70. let. Pak se ještě čeština učila pravidelně, ale teď nám sem český učitel přijede jen jednou za tři měsíce,“ říká bývalá učitelka Zdeňka Kocábová. Budova školy se začala rozpadat před očima. V jedné zachovalé místnosti tak alespoň krajané schovávají tradiční český porcelán, sbírky básní i kroje. Nad tím vším visí obraz Maršála Tita. „Za Jugoslávie s ním bylo dobře, tak proč bych ho měl dávat pryč,“ rozčiluje se Tesař.

Podobné problémy měl i s ulicí Václava Havla. Ne všem se líbilo, že v roce 2005 jednu ze tří cest – vedle T.G. Masaryka a Jana Husa – pojmenují po českém exprezidentovi, který souhlasil s bombardováním Jugoslávie.

Mladíci z vesnice ani nevědí, jací hokejisté reprezentují Česko, nebo kdo je teď současným prezidentem. „Každý večer hrají biliár. Chtěli bychom, aby mohli víc jezdit do Čech, ale nejsou peníze,“ říká Jože Bužek. Zatímco popíjí domácí pálenku rakiji a chová nejmladší Češku Andělku, manželka vaří srbské závitky v zelí a peče český koláč. Pohostinnost je tu obrovská.

Češko Selo není jediná vesnice, kde byste našli Čechy. V celém Srbsku jich jsou necelé dva tisíce, hrstka i v nedaleké Kruščici. Lidé tu žijí jen z vlastního hospodářství, na živobytí si vydělají v přepočtu okolo pěti tisíc korun.

Josef Irović se těší, že bude líp. Založil malou tiskárnu a tiskne v ní sešity. Poprvé letos přišla i velká nabídka. Vyrábět krabičky na německé šroubky. „Osmnáct lidí tu má práci, teď najdou i další,“ těší se Irovi. Ke štěstí mu chybí přece jen drobnost: české pivo, které tam nikdo nedováží.

28.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Bída přišla na pálenice. Ovoce na jaře pomrzlo

Tradice je znát. Zatímco na Uherskohradišťsku je 38 palíren, v Praze není ani jedna.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies