Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Koně a hlad.

Jak prožila život americká dáma vÍránu?

18.1.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Profimedia

Američanka Louise Firouzová žije už padesát let vÍránu. Úspěšně chová plemeno koně, kterému hrozilo vyhynutí. Pro Američanku Louise Firouzovou (75) se Írán stal druhým domovem před více než půl stoletím.„Už dávno se nepovažuji za Američanku,“ prohlašuje. „V Americe bych se bála mnohem víc. Chybí mi sice přátelé, ale nechybí mi jejich způsob života.“ Odvážná žena je jednou zmála Američanů, kteří ještě zůstávají vÍránu. Její přátelé ji považují za blázna: žije uprostřed ničeho vzemi, která patří mezi hlavní nepřátele Spojených států.
„Zažila jsem mnoho zvratů a pádů,“ říká stará dáma.
Louise Firouzová například vzpomíná, jak před americkou ambasádou vTeheránu létaly kulky. Bylo to vroce 1979, krátce předtím, než Írán zajal 52 zaměstnanců amerického velvyslanectví vTeheránu. Během války mezi Irákem a Íránem dopadl na střechu jejich rodinného domu vTeheránu raketový motor. Hlavice snáloží explodovala opodál. „Byly to těžké časy… Bomby padaly všude,“ říká Firouzová. Zpředrevoluční doby loví vpaměti jména prominentních hostů, které zvala smanželem ksobě domů, včetně západních velvyslanců, spisovatelů a cestovatelů.
To všechno ale skončilo ve chvíli, když byl Amerikou podporovaný šáh Mohammed Reza Pahlaví před téměř třiceti lety svržen. Novým islámským vůdcům se nezdálo rodinné jméno. Firouzovi jsou totiž potomky íránské královské dynastie Qajar, která byla u moci před Pahlavím. Louise strávila tři týdny ve vězení, její manžel Narcy tři měsíce. Jiným příbuzným zabavili majetek a museli uprchnout ze země. Další jejich známí byli popraveni. Musela prodat šperky a stříbro, aby se rodina udržela nad vodou.
„Neměli jsme co jíst. Pořád jsme měli hlad. Ale díky tomu jsme si uchovali mládí,“ říká. „Kolik lidí stačilo prožít dva životy vjednom?“
Rodina se postupně znovu postavila na nohy a založila farmu nedaleko vesnice obývané etnickými Turkmeny.
Louise Firouzová tady žije dodnes. Od roku 1994 je vdova a společnost jí dělá pět psů a 45 koní. Farma se potýká sfinančními problémy, a tak paní Firouzová pořádá pro turisty vyjížďky na koních do okolních hor. Nedávno si zlomila ruku a doktor jí řekl, že už by vzhledem ke svému věku neměla jezdit. „Nejsem stará na to, abych jezdila, ale na to, abych padala,“ vysmála se mu.
Zachránění koně
 
Jezdectví totiž miluje od dětství. Narodila se na farmě ve Virginii asvou lásku ke koním si přivezla do Íránu, kde založila jezdeckou školu. Pomohla zachránit místní kaspické plemeno a nyní chová turkmenské koně. Marně se snaží přesvědčit úřady, aby se koně mohli vyvážet. Podle ní by vnesli novou krev mezi skomírající západní plemena.
Lousie Firouzová dnes bydlí vútulném domě plném knih, perských koberců a kreseb koní. Jak říká, naučila se nelpět příliš na osobním vlastnictví. Rozhodla se odejít ze Spojených Států, když se ji společnosti snažily nalákat na bohatý důchod. „Byla jsem zděšená. Samozřejmě, že dnes žádný důchod nemám, ale mám za sebou krásný život.“
18.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

Donald Trump
4

Trump představí americkou strategii pro Afghánistán, vojáků zřejmě přibude

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Vláda a odbory budou jednat o růstu platů ve veřejném sektoru

Zástupci vlády a odborů budou dnes odpoledne vyjednávat o růstu platů ve veřejném sektoru. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) žádá pro učitele zvýšení o 15 procent a pro ostatní pracovníky o deset procent, a to od listopadu. Premiér Bohuslav Sobotka odborářský požadavek podporuje.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení