VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Masajské dívky utíkají z domovů, aby unikly znásilnění

Je jim sotva třináct a už jim hledají manžela. Ktomu děti a žádné vzdělání. Takový je osud masajských dívek vdnešní Tanzanii. Čtěte příběh jedné ztěch, které se rozhodly vzepřít osudu.

8.2.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Reuters

Dvanáctiletá Neema Laizer platila každé ráno ve škole litrem mléka, protože její otec odmítl uhradit školné. O rok později jí vybral třicetiletého ženicha, kterého nikdy předtím neviděla. Následující den měla odejít ze školy, vdát se a nastoupit úděl hospodyně a matky.


Neema však měla jiné plány. Vnoci si sbalila to nejnutnější a vslzách se rozloučila s matkou. Utekla ke strýci, který ji druhý den odvezl do 200 mil vzdáleného útočiště. Dnes je jí devatenáct a na podzim chce nastoupit na vysokou školu.

Doufá, že se stane první masajskou lékařkou a bude bojovat proti ženské obřízce, vynuceným sňatkům a násilí na masajských ženách vTanzanii.

„Ve vesnici nás berou jako služky,“ stěžuje si odvážná dívka.

„Rodiče nás při svatbě vymění za dobytek.“ Podle nevládní ženské organizace The Pastoral Women's Council utečou každý den minimálně tři masajské dívky zdomova, aby unikly vynuceným sňatkům. Statisíce dalších jsou zotročeny tradicemi, které se předávají zgenerace na generaci. Zákony, jež by je měly chránit, se málokdy uplatňují vpraxi.

VTanzaii žije asi jeden milion Masajů, především na hornatém severu. Na střední nebo vysokou školu se dostane méně než deset procent dívek a vysokoškolský diplom nemá skoro žádná znich. Jsou nuceny vdát se za muže o desítky let starší a vživotě poznají jen práci, zneužívání a znásilňování. Je jim upíráno vzdělání, nevědí, na co mají právo. Některé se proti tomu začínají ozývat, ale žádná nevystoupí otevřeně.

Nový domov Neemy se nachází na úpatí Kilimandžára. Emusoi Centre, školu pro dívky od 13 do 18 let, založili katoličtí misionáři spolu sněkolika vysokoškolsky vzdělanými Masajkami.

Vsoučasnosti tady bydlí 75 dívek. Emusoi znamená vmasajštině objev. Od otevření školy vroce 1998 našlo více než 400 absolventek cestu do některé z80 internátních škol po celé Tanzanii. Z 240 dívek, které vloňském roce nastoupily na střední školu, jich 119 prošlo právě centrem Emusoi.

.Tanzanie se snaží pomocí vládních programů přimět polokočovné Masaje vzdělávat své děti a neprovdávat nezletilé dívky, zatím však bez větších úspěchů. Masajští muži se změnám zažitých tradic brání zuby nehty. Dívky se často vdávají už ve věku šesti let. Ty, kterým se podaří uniknout manželství, jsou často znásilněny – těhotné dívky totiž do školy nesmí.


Sestra Mary Vertucciová zcentra Emusoi vysvětluje: „Dívkám, které jedou o prázdninách domů, hrozí znásilnění. Muži zvesnice jim tím zabraňují odejít.“ Takové jednání je samozřejmě nelegální, ale vymáhání práva je vTanzanii dost složité. Neeminu matku otec málem ubil ksmrti za to, že dceři pomohla utéct. Ta se domů vrátila až za čtyři roky. Škola Emusoi je proto otevřena po celý rok. Loni tady Vánoce oslavilo sedmdesát dívek.


V Emusoi se dívky seznámí také selektřinou, tekoucí vodou a slidmi zjiných kmenů. Dívky, jež sem přijdou, mnohdy ani neví, že bydlí vzemi, která se jmenuje Tanzanie. Často znají jen jméno své vesnice.

„Některé slovo Tanzanie ještě nikdy neslyšely. Netuší, že jsou součástí nějaké větší země, a už vůbec nemají představu o světě a o možnostech, které nabízí. Obřízka a svatba jsou pro ně běžná věc,“ říká Vertucciová.

Studentky z Emusoi se stanou prvními Masajkami, jež získají prestižní povolání. Jedna zprvních absolventek této školy, 25letá Teika Simango, by tento rok měla dokončit studium práv.


Izolovanost Masajů od okolní společnosti a boj mužů proti jakýmkoli změnám jsou podle zakladatelů Emusoi největším problémem. „Chci objíždět dívky vzapadlých vesnicích a dát jim odvahu, aby vystudovaly školu a pak se rozhodly, co chtějí dělat dál,“ říká Neema Laizer.

„Je to nebezpečné, ale chci svým lidem pomoct. Co jiného mám dělat?“ Sama se vrátila do své rodné vesnice, až když ukončila střední školu. „Teď už je všechno vpořádku. Nakonec to pochopil i můj otec.“

(Reuters, raf)

8.2.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Omilostněný Jiří Kajínek před bystrckým bytem řekl, že zatím se setkává se samými dobrými reakcemi lidí.
12

Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
1 13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Komentář Stanislava Šulce: Jiří Kajínek Superstar

Po šesti dnech a nocích permanentního přímého přenosu se národ dočkal. Nejslavnější vězeň Jiří Kajínek, několikrát trestaný recidivista a odsouzený dvojnásobný vrah, se konečně dostal na svobodu. A opuštění vězení by lépe než Kajínek nezvládla ani Paris Hiltonová, která před lety také musela za katr. Vyšel postarší chlapík, jehož nadprůměrná muskulatura zářila téměř stejně jako již proslulé tílko. Dav čekatelů před věznicí si s ním udělal selfie, veřejnoprávní i další televize celou chvilku přenášely naživo a celý kolotoč zájmu o Kajínka nebere konce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies