Arcibiskup Gianfranco Girotti, jeden z hlavních expertů v oblasti pokání a hříchu, hovořil v rozhovoru pro vatikánský list L‘Osservatore Romano o moderních neřestech. Největší nebezpečí pro současného člověka představuje podle něj dosud nezmapovaná oblast bioetiky.

„Musíme zcela odmítnout některá porušování základních práv lidských bytostí, jako jsou experimenty nebo genetická manipulace, jejichž výsledek se těžko odhaduje a kontroluje,“ uvedl. Vatikán protestuje proti výzkumu kmenových buněk a varuje před klonováním lidí. V rozho¬voru s titulkem „Nové podoby společenského hříchu“ Girotti označil za moderní neřesti také „ekologické“ přestupky.

Papež Benedikt v poslední době několikrát apeloval na ochranu přírody a zdůraznil, že témata jako je změna klimatu, jsou pro budoucnost lidí naprosto zásadní. Vatikán se za vlády Benedikta i jeho předchůdce Jana Pavla stává čím dál ekologičtější. Na budovy byly nainstalovány fotonky, které mění sluneční energii na elektrickou energii. Konaly se zde také konference, na kterých se hovořilo o důsledcích globálního oteplování a klimatických změn.
Mezi moderními hříchy zmínil Girotti také obchodování s lidmi nebo společenské a ekonomické bezpráví.

Girotti si v rozhovoru stěžoval na to, že ke zpovědi chodí čím dál méně katolíků. Upozornil na průzkum milánské katolické univerzity, z něhož vyplývá, že téměř 60 procent italských katolíků přestalo chodit ke zpovědi. Při pokání se katolíci zpovídají ze svých hříchů knězi, který je ve jménu Boha zprostí viny. Podle průzkumu se 30 pro¬cent italských katolíků domnívá, že kněze jako prostředníka mezi Bohem a člověkem není třeba, a 20 procent z nich se cítí trapně, když mají své hříchy rozebírat s cizím člověkem.