Ke cti vlády musíme přičíst fakt, že rozpočty nejmenšího ministerstva soustavně rostou. Podle státního informačního portálu Monitor narostl rozpočet kultury z necelých 11 miliard korun v roce 2014 na aktuální schválené výdaje 12,7 miliardy. To je nejvyšší výdajový strop ministerstva kultury v historii samostatné ČR, ale ke slibovanému jednomu procentu HDP stále zbývá několik set milionů.
Data Monitoru navíc prozrazují, že skutečné výdaje rezortu jsou vždy nižší než ty schválené vládou v zákonu o státním rozpočtu.
I tak ale kabinet udělal v kultuře poměrně dost práce. Mezi nejdůležitější prosazené novinky patří na konci května schválený růst platů ve veřejném sektoru, který se dotkne i zaměstnanců v kulturních institucích.
Za popularitou ministra Daniela Hermana (KDU-ČSL) stojí také naplnění některých slibů z koaliční smlouvy. Patří sem například snížení DPH na knihy či podpora regionální kultury, čehož vláda dosáhla prosazením zákona o veřejných kulturních institucích. „Díky němu se kulturní instituce typu velkého regionálního divadla či orchestru mohou skrze vícezdrojové financování pozitivně rozvíjet a v případě finančních těžkostí zřizovatele výrazně snížit nebezpečí destrukce," uvedl jeden z jeho předkladatelů, senátor Jiří Šesták (HOPB).
Jiné prosazené body koaliční smlouvy ale vzbuzují kontroverze. Mezi ně patří novela autorského zákona, která sice umožňuje snazší nakládání s licencemi, ale zároveň posílila pravomoci kolektivním správcům typu OSA. Koalice si také vytkla za cíl zpřísnit pravidla týkající se koncentrace mediálního vlastnictví. To však udělala zákonem o střetu zájmů, tzv. Lex Babiš.
INDEX DENÍKU pohledem republiky
MĚLY BY BÝT PAMÁTKY V ČESKÉ REPUBLICE PŘÍSNĚJI CHRÁNĚNY?
Chátrající památky, které majitel v devadesátých letech zadlužil a nyní čeká na zub času, až si s nimi sám poradí a na jejich místě bude moci vzniknout něco nového. I takové příběhy nabízí česká současnost. Vyřešit by to mohla novela památkového zákona, kterou vláda předložila do sněmovny, ale zatím stále čeká na schválení poslanci. Stát v památkové péči nedělá málo. Podle návrhu rozpočtu ministerstva kultury na letošní rok půjde na záchranu a obnovu kulturních památek téměř 700 milionů korun, další miliarda pak byla vyčleněna na péči o národní kulturní poklad.
Přesto si jen 37,5 procenta oslovených panelistů Deníku myslí, že stát dělá pro ochranu památek dostatek. Ostatní, tedy 62,5 procenta, si myslí opak a jsou pro přísnější ochranu českého kulturního dědictví. Odpovídalo 734 lidí.
Jednou z klíčových norem resortu měl být ale nový zákon o státní památkové péči. „Navrhovaný zákon přináší řadu změn včetně zavedení nástrojů, které umožní reagovat na neplnění povinností vlastníka kulturní památky nebo vlastníka nemovitosti, nacházející se v památkovém území," uvedla mluvčí Simona Cigánková. Novelu si však koalice nechala na poslední chvíli a nyní je stále ve sněmovně, navíc má úprava řadu kritiků, podle nichž je příliš byrokratická. Kvůli lhůtám je téměř nemožné, že by novelu prohlasovala. I když chce ko-alice nejen kvůli schválení tohoto zákona svolat mimořádnou schůzi.
Podobný osud má také novela tzv. velkého vysílacího zákona, která krom jiného přináší věkovou klasifikaci pořadů v televizi. Právě ta byla jednou z priorit vlády v koaliční smlouvě. I její osud je nejistý.
Vláda splnila velkou část priorit, ty hlavní ale buďto nenaplnila vůbec, nebo si je nechala na poslední chvíli a jejich schválení je nejisté.