Berdych: Nemusíme truchlit, tu mísu ještě vyhrajeme

Od zvláštního zpravodaje Deníku.

Z české šatny se nesla melodie známé písně: „Není nutno, aby bylo přímo veselo, hlavně nesmí býti smutno…“  Asi nejde lépe vystihnout náladu českých tenistů po prohrané čtyřhře ve finále Davis Cupu, která stvrdila triumf Španělů.

„Je škoda, že jsme to nedotáhli do neděle. Atmosféra už nebyla taková, jako kdyby byl po pátku stav 1:1,“ prozradil Tomáš Berdych.

Tomáši, s Radkem Štěpánkem jste se po prohraném mečbolu objali. Jaká slova mezi vámi padla?

Víceméně jsme si gratulovali. Poděkovali si za tu práci, jak se nám celý rok dařilo a jak jsme to dotáhli až do finále.

Co se vám za pár let vybaví, až budete na Davis Cup 2009 vzpomínat?

Asi právě tohle finále. Vzpomínek bude spousta, ale nejvíc na finále kvůli atmosféře a také proto, že to byly velké zkušenosti. Když se dostanete příště do tak obrovského zápasu, tak podvědomí ví, že tu situaci jste už zažili.

Může vám dát finále i víc sebevědomí do další individuální sezony, která pro někoho začne v Austrálii už za tři týdny?

Určitě ano. Kdyby tam byla i nějaká vyhraná utkání, tak by to bylo ještě lepší… Ale nemůžeme počítat, že budeme porážet Nadala na antuce. Získali jsme zkušenosti, které nám snad budou ku prospěchu příště.

Jaká vůbec byla atmosféra před sobotou?

Pořád to bylo dobrý, i když asi ne tak, jako kdybychom vedli nebo byl stav 1:1, což klidně mohl být. Bohužel v pátek jsme byli poraženi, oni potřebovali už jen jeden bod a došli si pro něj v deblu. Ale věřili jsme, že to můžeme dotáhnout do neděle.

Jak moc velký vliv na váš výkon mělo patnáct tisíc lidí, kteří fandili soupeři?

Atmosféra v Barceloně byla skvělá. I když jsme hráli venku, nedá se to srovnávat s ničím. Ani s tím, co jsem zažil třeba v jednom z mých prvních utkání Davis Cupu v Argentině. Úplně něco jiného. Lidé ve Španělsku tenisu neskutečně rozumí. Užívali jsme si to. Třeba v konci třetího setu ke mně za toho obrovského kraválu přišel Radek a řekl jen: To je skvělý, co? Bylo, stálo to za to. To jsou ty zážitky, které si odnášíte.

Čeští fanoušci pro vás byli také hodně důležití?

Určitě. Jsem strašně rád, že jich přijelo tolik. Těšilo nás, že tu byli i ti, kteří s námi po Davis Cupu jezdí celý rok. Patří jim dík. Snad jsme Česko tenisem aspoň trochu pobláznili.

Po zápase celý český tým utvořil kolečko a skákal. Už jste něco podobného zažil po porážce?

(pousměje se) Ne, ale dneska to tam patřilo. Nemáme se za co stydět. Nemusíme sedět v rohu a truchlit. Odehráli jsme spoustu skvělých utkání. Jednou za rok jsme prohráli, jsme druzí na světě. To není špatné. Bylo by dobré udržet si atmosféru v mužstvu i dál.

Vsadil byste si, že se v Davis Cupu někdy dočkáte triumfu?

Nerad sázím. (směje se) Bylo by hezké na tento rok navázat. Kdyby se to někdy ještě líp sešlo. Kdybychom hráli finále například doma… V tom kolečku po zápase jsme si dali znovu náš osvědčený pokřik: My tu mísu stejně vyhrajem! Třeba se to povede.