VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kodeš o nejlepších létech ve Spartě: V zimě chodil šéf na kurt jen kvůli mně

Praha /ROZHOVOR/ - Oblékl sako a švihácké červené kalhoty. Jan Kodeš, vítěz slavného Wimbledonu, French Open či Davis Cupu, působí v 67 letech vitálně. „Vypadám, ale nejsem na tom nějak extra dobře. Mám problémy se srdeční chlopní, vrozenou vadou," říkal chvíli před tím, než se stal čestným členem tenisového klubu Sparta Praha.

5.12.2013
SDÍLEJ:

Vítěz Wimbledonu, Roland Garros a Davis Cupu Jan Kodeš.Foto: ČTK/Michal Kamaryt

„Hrál za Spartu mnoho let a získal mistrovské tituly. Přišlo nám trapné, že není čestným členem, proto jsme to letos napravili při slavnostním večeru," říká Petra Černošková, předsedkyně správní rady TK Sparta Praha.

Pane Kodeši, potěšilo vás toto ocenění?
Vážím si toho, je to logické vyústění. V roce 1973 jsem byl vyhlášen nejlepším sportovcem celé Sparty. Tehdy to byl hokej, fotbal, všechno.

Jaké máte vzpomínky na vaše sparťanská léta?
Strávil jsem tady jedenáct let, svá nejlepší léta. Teď nemyslím jen ve sparťanském dresu, ale i reprezentačním – v Davis Cupu a na grandslamech. Velice rád na to vzpomínám, byla tu výborná parta. Reprezentantů nás tady bylo víc: Franta Pála, Honza Písecký, měli jsme dobré holky, Renata Tomanová, Míla Holubová a samozřejmě mladé Martina Navrátilová a Hanka Mandlíková. Hráli jsme šachy, dělali večírky, slavilo se. Udělal jsem tu sedm titulů. Sparta pro mě udělala ve své době opravdu hodně, nadstandardní věci.

Co třeba?
Třeba když začala zima a areál zamkl, protože hala tu tehdy ještě nebyla, teprve se stavěla. Měl jsem letět do Argentiny a šéf klubu pan Cajthaml sem chodil jen kvůli mě, jeden kurt se udržoval až do konce listopadu, i když třeba sněžilo. Já jsem trénoval na Jižní Ameriku, na sobě kulich, rukavice, tepláky, šusťákovinu. Chodili sem jen kvůli mně, správce i šéf. Hrál jsem od jedné do tří, ve čtyři už byla tma.

Proč jste nehrál v hale na Klamovce?
Mohl jsem, ale ono to není stejné. Nejhorší je, když člověk vyleze z haly a najednou je venku obrovský prostor. Spousta lidí si myslí, že to je stejné, ale je obrovský rozdíl, když vyjdete z pražské Klamovky, kde je stísněný prostor a šoupnou vás v Buenos Aires na centr. Než se člověk vzpamatuje, může být venku. Na takové věci rád vzpomínám. I na to, že jsem hrál s Martinou Navrátilovou mix. Ty byly tehdy důležité a vyrovnané. Existovaly čtyři mančafty – Rudá hvězda (Olymp), Sparta, Ostrava a ČLTK, hrály mezi sebou každý s každým a většinou rozhodovaly mixy.

Činovníci vám to prý tenkrát nechtěli dovolit…
Hádali se se mnou a chtěli, abych hrál s Tomanovou a Pála s Holubovou. A já říkal, že Tomanová není tak dobrá, že chci hrát s Martinou, protože s ní mám jistý bod. A oni: Vždyť jí je patnáct! A já: To nevadí, ona se nebojí, stojí na síti, oni to do ní praští, ona ten volej zahraje, kdežto Renata bude uhýbat a bude mi balony nechávat. Renata pak hrála s Pálou, Holubová nehrála, já hrál s Martinou a udělali jsme oba body.

Ještě máte sparťanské srdce?
Ve fotbale jsem slávista, to je taková rodinná tradice, ale fandím i Spartě. Fandím Spartě proti všem kromě Slavie.

Netrpíte teď? Slavii se ve fotbale příliš nedaří.
Není to tak hrozné, já tu fotbalovou ligu tak neberu. Mančafty jsou vyrovnané, individuality nejsou. Vynikala Plzeň, teď Sparta, ale u žádného zápasu v lize nevíte, kdo vyhraje. Sparta v Brně má starosti, i Plzeň v Liberci. To, že se Slavii nyní nedařilo, se může rychle změnit na jaře.

Do Prahy se také vrátil Davisův pohár. Byl jste první z českých vítězů, který si na něj sáhl.
Já na něj sahám furt, oni ho mají na Roland Garros. Teď je tam Čechů trochu víc, to je dobré. Všichni by si měli vlastně brát rukavice, když sahají na tento pohár, aby to tomu stříbru nevadilo.

Vy si je berete?
Já nemusím, jsem vítěz. Ostatní by ale měli.

Autor: Markéta Kosová

5.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ekonom Pavel Kohout
1

Komentář Pavla Kohouta: Jak je tomu s eurem

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

Příběhy falešných obětí z Manchesteru. Naletěl i slavný deník Daily Mail

Každá událost přináší nejen opravdové hrdiny a oběti. Už od nepaměti se rodí nepraví hrdinové, vítězové a poražení. Titanic měl své nepravé přeživší i nepřeživší. Sociální sítě umožňují lhářům ucházet se o pozornost. Také výbuch sebevražedného atentátníka v Manchesteru už zrodil na internetu neexistující oběti.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Na Sicílii jednají státy G7. Venku je léto, v jednacím sále bude chladno

Všechno je jednou „poprvé". Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je toho tento týden „napoprvé" dost. První zahraniční cesta, první setkání s papežem, první jednání v NATO. Také setkání osmi světových ekonomických velmocí pod hlavičkou G7 je pro amerického politika první. Tentokrát se na něj vydal do Taorminy na Sicílii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies