Rodiče jednoho z nejlepších tenistů, jakého kdy Česká republika měla, žijí v panelovém domě v Přerově. Láska ke sportu, vytrvalost, pokora a skromnost – to jsou podle Vlastimila Štěpánka hlavní rady, jak z nadaného dítěte vychovat bojovníka světového formátu. Ví, o čem je řeč. Svého syna totiž sám trénoval.

Jaký byl Radek Štěpánek jako dítě? Dokázal jste už v útlém věku poznat jeho talent?

Byl strašně hodný a ukázněný. U nás byl takový vojenský režim a Radek to věděl a pochopil. Poprvé vzal do ruky tenisovou raketu už ve třech letech. A od té doby se mnou chodíval hrát tenis. Ono mu ani nic jiného nezbývalo – neměl totiž na výběr. Buď mohl hrát se mnou každý den tenis, nebo být s maminkou v knihovně. Ale vybral si dobře – i díky naší mamince.Tenista Radek Štěpánek s maminkou

Jak jste měli doma rozdělené role, a kdo vlastně Radka více podporoval?

Samozřejmě maminka, to je hlavní osoba. My jsme hráli tenis a ona zajišťovala všechno kolem – ten denní servis, vaření, praní, žehlení. Radek říká své mamince „puso" – manželka je totiž úžasná žena. Tenis hrál i jeho starší bratr Martin, ale ne na takové úrovni jako Radek. Oba bratři mají skvělý vztah a Martin dodnes říká: Můj brácha má príma bráchu. Podle mě je klíčem ke všemu dobrá rodina. Bez toho nic nejde. S manželkou jsme spolu už dvaačtyřicet let.

Kdy jste poprvé poznal, že má Radek výjimečný talent?

Když jsme přišli na tenis, viděl jsem to hned. Rostl každým rokem a pořád zraje jako víno. Při tréninku dětí jsem se řídil starým osvědčeným „škola hrou". A to, co teď v neděli Radek předvedl na zápase s s Lajovićem, byla malá ukázka. Vodil ho po tenisovém kurtu jako slepého koně… (smích) Jen talent ale nestačí. Radek měl vždycky chuť a lásku k tenisu. Dělat sport je dennodenní práce. My jsme neznali svátky, žádné Vánoce, Velikonoce – všechno bylo podřízeno sportu. Kvůli tenisu jsme se také čtyřikrát stěhovali – já i manželka sice pocházíme ze Šlapanic u Brna, ale pak jsme šli do Karviné a nakonec skončili v Přerově, kde žijeme dodnes. Radek nám vždycky říká, když kupuje lístky na Davis Cup, že jsme jako Hujeři – jede totiž vždycky celá rodina – brněnská větev, karvinská, ale také šlapanická a přerovská.

Co podle vás bylo zlomovým okamžikem jeho kariéry?

V roce 1997, to byla v Přerově povodeň, odešel trénovat do Prostějova. Kdyby to neuměl, tak mu tam tu šanci nedají. Ve dvaadvaceti vyhrál první turnaj v Belgii, a pak už to šlo samo. Neměli jsme tehdy takové podmínky, jaké mají dnes mladí hráči. Nebyly auta ani mobily. Žili jsme velmi skromně. Podle mě ale právě z takových skromných podmínek vyrůstají ti nejlepší hráči – protože mají ty nejlepší rodiče na světě. Bez jejich podpory to nejde.

Jaké jste měl pocity po loňském úspěchu českých hráčů na Davis Cupu, na kterém měl váš syn lví podíl? A dají se vůbec srovnat s tím, co se ve vás odehrávalo letos?

Zleva: kapitán Navrátil, Lukáš Rosol, Jan Hájek, Radek Štěpánek a Tomáš Berdych na centrkurtu v Prostějově

Loni to bylo překvapení, ale věděli jsme, že vyhrají. Celá ta parta – to jsou borci. Teď jsme Davis Cup prožili v Bělehradě, a když Radek vyhrál, tak jsme jen plakali.

Doufal jste vůbec v to, že se našemu týmu podaří zopakovat loňský triumf a vyhraje potřetí v historii Davis Cup?

Věřil jsem, že Radek v rozhodujícím zápase vyhraje. Ale ten pocit, když to vyhrál, bych přál každému rodiči, který vede své dítě ke sportu. Nedá se popsat slovy a vyměnit za nic. Opravdu…

Radek má za sebou velice náročnou sezonu. Měl zdravotní potíže, podstoupil operaci krční páteře. Věřil jste, že se dokáže dostat zpět do své bývalé formy?

Věřil – kdo jiný taky může věřit, než jeho rodič? Po takových operacích, které prodělal Radek, chodí lidi do důchodu. A on se dokázal dát po fyzické i psychické stránce dohromady a sbírá světové ceny.

Podle posledních výsledků z finále Davis Cupu to vypadá, jakoby rozhodující zápasy Radkovi svědčily. Dokáže se vyburcovat k nejlepšímu výkonu. Byl takto soutěživý i jako malý kluk?

Soutěživý byl odmalička. On se na to bouřlivé prostředí, které bylo na zápasech v Srbsku, dokonce těší. Balkánci jsou trochu jiní než my. Ale netuší, že to tak Radkovi vyhovuje. Čím větší dělají binec, tím je lepší. Obrovským způsobem ho to vyburcuje. Je přirozený bojovník, má to prostě v sobě.

Jak často jezdívá Radek do Přerova?Tenisové začátky Radka Štěpánka

Vidíme se jednou za dva tři měsíce. Vždycky říkám své manželce: Kde je Radek? A ona mi odpoví: V Americe. Chtěl jsi to, tak to máš! (smích). Podobně jako my to ale mají i Berdychovi.

Teď z trochu jiného soudku. Můžete prozradit Radkovo oblíbené jídlo?

Vždycky, když přijede domů, tak mu maminka připraví kuře na smetaně – to je jeho nejoblíbenější jídlo. Ale třeba tento týden na oslavě v Prostějově řekl, že by si dal pořádný smažený sýr. Tak jsme si ho dali všichni – já i manželka.

A které má rád filmy?

Všechny Bondovky a taky miluje hlášky z Okresního přeboru, ty jsou opravdu povedené.

V Přerově se 20. prosince uskuteční prestižní galavečer Zlatý kanár. Dorazí na předávání tenisových cen i Radek Štěpánek?

Určitě ne – ani Petra Kvitová, protože odlétají do Austrálie, kde budou společně hrát. Pokud získá nějakou cenu, převezme ji za Radka maminka. Alespoň já bych to tak chtěl…