„Byla to dlouhá cesta, ale já jsem si šla za svým snem. Teď je to obrovská radost a zadostiučinění," vypráví osmadvacetiletá Lucie Šafářová, která v Paříži nestačila pouze na Serenu Williamsovou. S její krajankou Bethanií Mattekovou-Sandsovou pak ve čtyřhře navázala na titul 
z Australian Open.

Jaká byla cesta z Paříže?
Vše probíhalo hladce. Jsem moc ráda, že jsem měla privátní letadlo do Brna, doma jsem se trochu osvěžila a pak jsem jela rovnou do Prostějova.

Tady vás čekaly zhruba tři stovky fanoušků. Jak se vám líbilo přijetí?
Je to radost a je to úžasné. Do Prostějova se vždycky ráda vracím, tady jsem vyrostla a strávila tu i roky dřiny na kurtu. Dostala jsem hodinky 
s nápisem Roland Garros. Je to krásný dárek a památka, tou největší odměnou jsou ale ty dvě krásné trofeje.

Zažíváte v letošní sezoně nejlepší tenisové období?
Je to nádherné období. Myslím, že už loňská sezona byla úžasná, semifinále Wimbledonu a vítězství ve Fed Cupu. Poslední dva tři roky se můj tenis zlepšoval a stále zlepšuje.

Poprvé v kariéře jste se dostala do první desítky světového žebříčku dvouhry. Co to pro vás znamená?
Je to obrovská radost a zadostiučinění, protože jsem měla velké sny. Já jsem za nimi šla, i když ta cesta byla docela dlouhá, trvalo to dvanáct let. Jsem vděčná, že se to konečně podařilo. Věřím, že se budu ještě posouvat někam dál. Znamená to pro mě dál pracovat a zlepšovat se. Dokud člověk není první na světě, tak je pro zlepšování pořád prostor.

Debl s Mattekovou-Sandsovou si užívá

Lucie Šafářová po triumfu na Frech Open přijela do Prostějova, kde s tenisem začínalaVe čtyřhře jste letos 
s Mattekovou-Sandsovou získala dva grandslamové tituly. Chcete tímhle tempem pokračovat i dál?
Bylo by to úžasné. (usmívá se) Padla taková hecovačka, že když vyhrajeme všechny čtyři grandslamy, tak si necháme udělat stejné společné tetování. Ale ta cesta je ještě opravdu dlouhá a složitá.

Turnaj mistryň ve čtyřhře by vám letos už asi neměl uniknout, že?
Bethanie si dělala srandu, že už nemusíme hrát ani Wimbledon. (usmívá se) Debl nás spolu hodně baví, a když se dostaneme na Turnaj mistryň, tak to bude taková třešnička na dortu. Myslím si, že už ale máme účast skoro jistou.

Šanci nyní máte ale i ve dvouhře, v žebříčku letošní sezony jste dokonce pátá.
Je dobře našlápnuto, budu se snažit držet takovou formu po celou sezonu a třeba Singapur vyjde i ve dvouhře.

Budete potřebovat po náročném turnaji dlouhý odpočinek?
Nejdřív mě čekají oslavy 
s rodinou a přáteli, které si chci opravdu užít. Nemám ale ráda žádné velké party, takže to bude spíš něco soukromějšího. Pak budu hodně spát 
a mít nohy nahoře, protože spánek mi opravdu chybí, hrála jsem totiž každý den. Já jsem ale takový aktivní člověk, že mě to za pár dnů přestane bavit. (usmívá se)

Kdy zahájíte travnatou sezonu?
Po týdnu volna budu hrát turnaj v Eastbourne, který budu brát jako takovou přípravu na Wimbledon.

V Paříži vás trenér „ničil" ovesnými snídaněmi. Čeká vás doma v Brně změna?
Dám si na snídani nějakou českou buchtu místo čtrnácti dnů ovesné kaše. (směje se) Na oběd nejspíš kuře na paprice, to je totiž mé nejoblíbenější jídlo.