VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vrcholné baroko ve Smržovce vstalo z popela

Po čtyřiceti letech od zhoubného požáru kostela. Již předminule jsme dospěli k závěru, že se kulturní památky v podhorské oblasti Liberecka a Jablonecka výrazně liší od pamětihodností v jiných severočeských regionech.

27.4.2007
SDÍLEJ:

Kostel sv. archanděla a Michaela ve Smržovce - jeho obnova je obrazem příkladné spolupráce církve, památkářů i města.Foto: DENÍK/Pavel Koukal

Týká se to nejen obytných staveb, ale i kostelů, jejichž podoba nesahá příliš hluboko do minulosti a jejich zpravidla němečtí stavitelé jakoby alespoň vzdáleně hledali poučení u svých kolegů v alpských zemích. Je zde samozřejmě i řada výjimek, potvrzujících toto příslovečné pravidlo. Jednou z nejmarkantnějších je kostel sv. archanděla Michaela ve Smržovce, u něhož se ovšem jeho mimořádný význam prolíná s velmi pohnutou novodobou historií. Před čtyřiceti lety, dne 17. dubna 1967 způsobilo nezodpovědné vypalování staré suché trávy v jeho okolí katastrofu, jejíž důsledky nebyly dodnes odstraněny…

Neukáznění spoluobčané si takto zahrávají každoročně, dokud se jim živel nevymkne z rukou tak, jako tenkrát ve Smržovce. Oheň pronikl věží a zničil všechny střechy, vážně poškodil klenby, ze kterých se v interiéru zřítily křišťálové lustry a ve věži roztavil zvon ze 17. století… Blížil se rok 1968, a tak jednání o obnově vzácného kostela probíhala téměř okamžitě, avšak opomenul se zásadní problém – zabezpečení hlavní lodě provizorní krytinou. Z toho důvodu způsobilo zatékání v interiéru mnohem větší škodu, než požár; opadala většina štukové výzdoby, hlavic i říms. Rekonstrukce střech proběhla sice již v průběhu let 1969 až 1971, a bylo dobře, že odstartovala dříve, než se naplno rozběhla normalizace. Obnovena byla i věž kostela, v jejíž zvonici byl sice slavnostně, ale bez minimální publicity zavěšen zvon pocházející z roku 1663, který zdejší farnosti darovala litoměřická Konzistoř. Bohužel se však již nepodařilo zabránit dalším škodám, neboť tímto gestem záchrana vzácného kostela nadlouho skončila a pokračovala vlastně až po listopadu 1989.

Všeobecně je kostel sv. archanděla Michaela dosud považován za nejkrásnější barokní stavbu na Jablonecku a není divu – neboť autor jeho původního architektonického návrhu, pražský stavitel Antonín K. Schmidt nebyl ovlivněn štíhlými věžemi alpských kostelíků, ale robustním kostelem sv. Jana Nepomuckého v Praze na Skalce od špičkového architekta českého baroka Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Plány vypracoval do roku 1766 a stavbu vedl řadu dalších let, než ji později převzal a roku 1781 dokončil jiný architekt. Velmi významné je i vnitřní zařízení kostela z druhé poloviny 18. století s dominantním hlavním oltářem, ozdobeným monumentálními sochami sv. Petra a Pavla a obrazem archanděla Michaela od libereckého malíře Franze Leubnera. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Josefovi a sv. Janu Nepomuckému, oltáře v presbytáři P. Marii a Nejsvětějšímu Srdci Páně. Důležitou součástí mobiliáře je rokoková kazatelna i klasicistní křtitelnice vedle mnoha dalších prvků bohatého interiéru, který se z velké části dochoval. Hlavní zásluhu na tom má P. František Jedlička, který zde působil v letech 1969-82 a téměř všechny součásti uchránil před rozkradením a zkázou.

Vraťme se však do roku 1991, kdy se konečně znovu rozběhla obnova kostela. Začalo se s drobnými dary obyvatel Smržovky a dalších příznivců, ale již v roce 1992 byla zahájena tradice adventních koncertů na jeho záchranu. Na obnovu významné památky pravidelně přispíval okres a její význam pro svoji budoucnost plně chápe i město. Svou povinnost významně plní stát a v posledních letech opakovaně přiděluje fi nanční prostředky z Programu záchrany architektonického dědictví – celkem bylo již prostavěno asi 16 milionů korun. Kostel dostal novou fasádu a od konce 90. let probíhá i rekonstrukce interiéru, na kterou se zaměřil současný farář Michal Podzimek. Dnes už je opět v „provozuschopném“ stavu hlavní oltář i kazatelna. V úterý 17. dubna 2007, ve výroční den zhoubného požáru, se v kostele sv. archanděla Michaela konala po čtyřiceti letech slavnostní mše svatá jako připomínka neblahé události i poděkování za záchranu kostela, jehož budoucnost už rozhodně není nejistá.

27.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Omilostněný Jiří Kajínek před bystrckým bytem řekl, že zatím se setkává se samými dobrými reakcemi lidí.
12

Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
1 13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Komentář Stanislava Šulce: Jiří Kajínek Superstar

Po šesti dnech a nocích permanentního přímého přenosu se národ dočkal. Nejslavnější vězeň Jiří Kajínek, několikrát trestaný recidivista a odsouzený dvojnásobný vrah, se konečně dostal na svobodu. A opuštění vězení by lépe než Kajínek nezvládla ani Paris Hiltonová, která před lety také musela za katr. Vyšel postarší chlapík, jehož nadprůměrná muskulatura zářila téměř stejně jako již proslulé tílko. Dav čekatelů před věznicí si s ním udělal selfie, veřejnoprávní i další televize celou chvilku přenášely naživo a celý kolotoč zájmu o Kajínka nebere konce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies