VYBERTE SI REGION

Zahradní náhrdelník pod Pražským hradem

Jsou zřejmě jen tři lidé, kteří do Jižních zahrad pod Pražským hradem zavítali jednou a řekli, že už nikdy více. Jaroslav Bořita z Martinic, Vilém Slavata z Chlumu a jejich písař Fabricius.

1.5.2007
SDÍLEJ:

POHLED NA RAJSKOU ZAHRADU PRAŽSKÉHO HRADU. Současno podoba slunečné Jižní zahrady je dílem architekta Plečnika.Foto: DENÍK/Ivan Babej

Do konce května zbýval právě jeden týden a v kalendáři se psal letopočet 1618.Učeské stavovské opozice nebyli tito císařští místodržící právě oblíbeni a tak po tajné poradě byli ze své dvorské kanceláře na Hradě vyhozeni z okna.

Pád do šestnáct metrů hlubokého příkopu přežili jen díky tomu, že dopadli do hromady hnoje a odpadků, které se v těchto místech po řadu let vršily. Druhá pražská defenestrace do míst, kde je nyní zahradaNaValech, odstartovala stavovské povstání i třicet let trvající válku.

Dnes tu po hnoji není ani památky, místo zápachu ucítíte vůni čerstvě sečené trávy z pěstěných trávníků a dopad Martinice, Slavaty a Fabricia připomínají barokní pískovcové obelisky.

Aněkdejší příkop ohraničený z jedné strany hradními paláci a z druhé vysokou zdímá dnes zcela jinou podobu. Z pevnostního prvku se stal jednoduchý a elegantní náhrdelník s hladkou šňůrkou a zdobnými perlami. Pražskému hradu ho navlékl ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století architekt Josip Plečnik.

Začal tím, že snížil obrannou zeď z roku 1849. Padla tak hráz, která rušila přímé pohledy mezi hradem a městem pod ním a otevřely se nové vyhlídky na malostranské střechy. Těch upravených je v Rajské zahradě a v zahraděNaValech několik, své vlastní jméno mají například Malá bellevue, Velká bellevue a vyhlídka na Moravské Baště.

Navlékání náhrdelníku se podobá především způsob, podle kterého se Plečnik rozhodl zahrady zmodernizovat a oživit.Odzápadu na východ prochází spojenými zahradami dlouhá světle vysypaná cesta, kterámápo svých stranách krátce zastřižený trávník, na straně k malostranskýmstřechám rovný, směrem ke hradu svažitý. To je hlavní šňůrka náhrdelníku, na který jsou postupně navlékány drobné perly, jednotlivé zahradní stavby.

Fontány, kašny, Býčí schodiště

VRajské zahradě, té bližší k Hradčanskému náměstí, je například barokní fontána z počátku osmnáctého století. Vjejí těsné blízkosti je obří kruhová mísa z mrákotínské žuly, polovina nedokončeného Plečnikova projektu. Slovinský architekt totiž chtěl do zahrad zakomponovat spojení mužského a ženského principu.

Mísa měla být reprezentantem ženského lůna a kontrast k ní měl dotvářet vysoký sloup či obelisk, symbol mužství. Pod schodištěm, kterým se vchází z Hradčanského náměstí do Rajské zahrady, je drobná, ale zajímavá kašna.

Ze zdi prýští voda skrz ústa z bronzového chrliče a zachytává ji pískovcová nádoba, připomínající svými jednoduchými liniemi moderní návrhy designéra Philippa Starcka.

VzahraděNaValech můžete zase zavzpomínat na společný federální stát se Slovenskem, znak našich východních sousedů naleznete na kašně navržené přímo Plečnikem.

Z prvního hradního nádvoří přenesl Plečnik do kašny barokní sochu Herkula, který rozevírá tlamu lva, z níž vytéká pramen vody.

Slovenský znak je umístěný v čele kašny.

Za jednu z hlavních ozdob zahradního náhrdelníku lze považovat Býčí schodiště, kterýmPlečnik propojil střed zahradyNaValech s třetím hradním nádvořím.

Název získalo podle bronzových sošek býků, kteří v nejvyšší části schodiště podpírají střechu.Vdalších místech zahrady nechal Plečnik zdobení na městu a přírodě – ať se postarají o krásu! Tak jako příroda umí pro náhrdelník sama v moři uchystat ty nejhezčí perly.

Stačilo otevřít a upravit výhled na Vltavu pod Pražským hradem, na červené střechy malostranskýchdomůa štíhlé věže kostelů a chrámů. Stoupněte si do Sloupového pavilonu a dívejte se.

Máte pocit, že sevámtu dýchá čerstvě a svěže? Že cítíte rozlet až kamsi daleko do světa? Možná tak na vás působí celkový koncept Plečnikových úprav.

Ač v době rekonstrukcí byl v Československu populární takzvaný národní styl používající dekorativní motivy přetvořené podle zásad rondokubismu, Plečnik vsadil na použití jiných vzorů z takzvané věčné architektury římské, toskánské, krétské, egyptské či řecké.

1.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies